Na kluky jsem pyšný, tvrdí Petr. Trenérům poslal vzkaz, bude mlátit do bubnu?

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

1. května 2022, 19:17

Jan Šimek

(LANDSHUT, od našeho zpravodaje) Sen o zisku medaile nevyšel. Česká reprezentace do 18 let sice měla na světovém šampionát cenný kov na dosah. V semifinále ale nestačila na favorizované Američany, v souboji o bronz podlehla Finům, a tak se domů vrací s "bramborou". „Na kluky jsem pyšný za jejich individuální i týmový progres v průběhu sezony. A chtěl bych zdůraznit, že to není naší zásluhou,“ říká hlavní kouč osmnáctky Jakub Petr. Jak hodnotí vystoupení svého mužstva na mistrovství světa?

Trenére, medaile byla na dosah, ale po porážce s Finskem se z mistrovství budete vracet bez medaile. Jaké ve vás nyní převládají pocity?
Je těsně po zápase. Petr Studnička mi říkal, že v pondělí máme tiskovou konferenci. Myslím, že i rozestup 24 hodin může být důležitý. S touto skupinou končíme a okamžiky po zápase na střídačce i v kabině byly hodně emotivní. Objektivně si myslím, že jsme v utkání nebyli lepším týmem. V kontextu celé sezony jsme s Finy hráli, pokud se nepletu, pět zápasů a vyhráli jsme jen jeden. I když to byly těsné zápasy jako nyní, bronz je asi ve správných rukách.

Po dvou třetinách jste ztráceli jeden gól. V útočném pásmu jste se ovšem zejména ve třetí části nedokázali prosazovat. Čím si to vysvětlujete?
Start byl fajn. Otočili jsme první dvě kola střídání, Schnatti se chytil, stejně tak finský brankář. Od obou to bylo perfektní představení. V první třetině byly zlomové přesilovky. I když jsme je ubránili, energie přišla na stranu Finů. To byl jeden moment. Oba týmy se navíc dobře znají. Finové udělali dobrou práci a pokryli naše hráče, kteří se střelecky či bodově na turnaji prosazovali.

Do půlky utkání jsme tahali za kratší konec i kvůli tomu, že jsme zbytečně ustupovali. Neříkám, že jsme chtěli hrát hru, kterou jsme se prezentovali loni, ale v tom „hunter“ stylu, který jsme chtěli hrát, jsme byli hodně pasivní.

Změna přišla paradoxně po druhém gólu. Konec druhé třetiny byl za mě naší nejlepší fází utkání. Chodili jsme do toho, dostupovali jsme soupeře a vytvářeli jsme si šance. To byl i plán do třetí třetiny. Věděli jsme, že Finové budou chtít náskok udržet. Ve třetí třetině to byli klasičtí Fiňáci. I v tomhle věku to je takticky vyzrálý tým. Víme, jaké má hráče a jaké mají zkušenosti.

Za stavu 2:1 jsme udělali jsme tři zakázaná uvolnění, což za mě bylo v pohodě. Hráči vědí, že není ostuda udělat icing, ale dostali jsme laciný gól. Plán bylo dostat komerčku, dát tam partu na power play, a hned poté si vzít oddechový čas. To, čím jsme se prezentovali celý turnaj nám chybělo. Stejně tak energie. To byl jeden z důvodů, proč jsme zápas nedotáhli a náš sen se nám nesplnil.

Nedostali jste se ani k přesilovkám, které jinak byly na šampionátu vaší silnou zbraní, že?
Je to díky zkušenosti a dobré práci realizačního týmu na finské straně. Každý z týmů už se zná a bylo jasné, že ty věci asi nebudou fungovat tak jako předtím. To samé se dělo i Finům. Třeba Kemell se neprosadil z pozic, na které jsme upozorňovali, ale dal dva góly z předbrankového prostoru… Tady vnímejme, že někdy v listopadu vedl bodování finské ligy. To jsou věci, které si musíme uvědomit.

Je fakt, že přesilovek bylo málo. To byl i plán na power play: Co nejdřív odvolat gólmana, abychom se k podobným situacím dostali. Každopádně Finové se na nás dobře připravili stejně jako my na ně. Pak už rozhodují malé detaily. Je to o šikovnosti hráčů. Druhá finská branka opět padla po individuální chybě, ale já tady nejsem od toho, abych kritizoval individuální výkony hráčů.

Kdysi jsem to nedělal, byl jsem v emocích. Sám sebe jsem překvapil, že se na to dnes dívám objektivně. Na finské straně máme spoustu kámošů. Spousta českých kluků tam hraje, známe lidi kolem mládežnického hokeje. Přiznám, že jsou pro nás vzorem a nejen oni. Když si od nich něco vezmeme, třeba se to v budoucnu poštěstí a jednou na té modré budeme zpívat hymnu my.

Je pozitivní, že se hráči nezalekli ani silných soupeřů?
Už jsme o tom měli debatu. Teď přicházejí generace kluků, kteří jsou sebevědomí. Jak jsme kdysi, když jsem před zhruba dvanácti, třinácti lety začínal, obdivovali sebevědomí hráčů. I když někteří z mých svěřenců byli třeba individuálně lepší hokejisté, obrovskou roli hrálo právě sebevědomí. Teď mají kluci zdravé sebevědomí a strašně doufám, že si z tohohle pobytu v Německu potažmo celé sezony vezmou něco pozitivního, tak aby se posunuli dál a jednou urvali medaili.

Jaké je to sledovat soupeře, který se raduje z bronzových medailí, kdežto váš tým stojí na opačné straně a nemá nic?
Na kluky jsem pyšný, nejen hokejově za jejich individuální i týmový progres v sezoně. A chtěl bych zdůraznit, že to není naší zásluhou. Chtěl bych poděkovat všem jejich trenérům v České republice. Samozřejmě jsou tady i kluci ze zahraničí a fakt to je vidět. Možná už jsme o hokeji začali přemýšlet jinak.

To byla jedna z věcí, kterou jim jen řekl hned, když jsem si je svolal. Není jejich problém, že jsme dlouho nevyhráli medaili. Měli to v hlavách, četli to. To ale není jejich problém. Budu nejšťastnější člověk – a taky jsem jim to slíbil – že když budou ve dvacítkách, povedu fanklub a budu mlátit do bubnu. (směje se) Věřím, že tihle kluci na medaili mají. Musí si z toho vzít to pozitivní, samozřejmě i chyby, ale to poslouchali celou dobu... Když budou na své cestě dávat pozor, jsou tady kluci, kteří mohou takových turnajů za Českou republiku sehrát v kariéře ještě spoustu.

Cítili jste, že letos byla při neúčasti Rusů či Bělorusů šance na medaili větší?
To už jsem říkal, tenhle pohled chápu. My jsme byli rádi, že jsme si s Běloruskem zahráli na Evropském olympijském festivalu mládeže. Myslím, že v tomhle složení bychom je porazili, ale to jsou jen takové úvahy…

Chtěl jsem hlavně poděkovat za to, co se nyní v českém hokeji děje. Není to tak pozitivní jako jsem sám pozitivní člověk, ale věci se začaly hýbat. A za to jsem strašně rád. Byl tady s námi i pan Kalous (sportovní manažer mládežnických reprezentací U16-U20 – pozn. red.) a už jsme i během tohohle play off dál pracovali.

Myslím si, že to jde správným směrem. Určitě nebudu lítat v oblacích, protože vnímám sílu ruského týmu, kdyby tady byl. I Bělorusové mají svůj projekt. Slováci zase měli smůlu, že byl covid. Taky by to asi byl aspirant na medaili. O to větší výzva bude příští rok, protože si myslím, že můžeme mít opět kvalitní tým.

Čeká nás celosezónní práce, ale nebuďme úplní Češi: Jsme objektivní a uznáváme, že spousta lidí řekne: „Kdyby tam byly tyhle týmy, nejsme tam.“ Ale jde o to užít si ten moment, i když tam není  odměna. Po loňském roce, kdy jsme hráli velmi dobrý hokej a akorát jsme na konci dostali ty dvě nakládačky, jsme to zase o trochu posunuli. Třeba ta odměna přijde už příští rok nebo se kluci dočkají dvacítkách. Užijme si to, ale pořád musíme vidět individuální i týmové nedostatky.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz