- Hokej.cz
-
Soutěže
-
Reprezentace
Juniorské turnaje
- ELJ
- ELD
- 9. třída
- Žáci
- Zahraničí
- Dívčí hokej
- Archiv
Foto: Vladimir Gorshkov / www.instagram.com/ph_gorshkov
Po prohře s Ruskem to nevypadalo dobře, ale hokejisté české dvacítky pak ukázali, že se s evropskou elitou klidně můžou měřit. Porazili Finy i Švédy a z turnaje v Permu si odvezli druhé místo! „V téhle konkurenci je asi dobré,“ říká útočník Michal Teplý (na snímku vpravo).
Havlíčkobrodský odchovanec sice patří do mladšího ročníku 2001, ale v začínající sezoně je jedním z nejvýraznějších českých hráčů. Teplý hraje stabilně první formaci, na srpnovém turnaji si rozuměl s Petrem Čajkou a Matějem Blümlem.
Pokud se v dalších měsících nezadrhne, na domácím mistrovství světa by určitě neměl chybět. Jeho třetí letošní gól byl navíc tím rozdílovým při závěrečném vítězství 4:1 nad Švédy.
Michale, jak se vám líbil poslední zápas?
Dostali jsme facku hned v prvním zápase s Ruskem a nechtěli jsme tady všechny zápasy prohrát. V sobotu se nám podařilo porazit Finy a potom Švédy. Výsledek 4:1 vypadá, že to pro nás bylo možná lehké, ale lehké to nebylo. Nepřehrávali jsme je úplně skvělým výkonem, ale tím, že jsme drželi spolu a byli koncentrovaní celých šedesát minut. A když jsme dostali góla, tak jsme hned odpověděli.
Závěr byl ale hodně vyhecovaný, nedošlo ani na podání rukou...
Já už nevím. Strkali jsme se úplně zbytečně. Asi jak celý svět vnímá, že Češi zaostávají za top světovými velmocemi, tak když s námi někdo prohraje, asi ho to mrzí.
Zvedli jste si sebevědomí sobotní výhrou nad Finskem?
Určitě. Porazit Finsko se pořád počítá, patří mezi pět nejlepších týmů světa. Bylo to super, měli jsme dobrou náladu a sebevědomí do zápasu se Švédskem. Všechno vyšlo, jak mělo. Až na první zápas.
Konečně se vám povedly přesilovky, na které jste taky nastupoval. Změnili jste v nich něco oproti předešlým zápasům?
Na tomhle turnaji nám přesilovky nešly jako ve Finsku. Ale když jsme teď měli přesilovku pět na tři, asi osm vteřin, Čája (Petr Čajka) hned vyhrál buly, Lauko střílel, odrazilo se to ke mně a já jsem z první dával do poloodkryté brány. Bylo to fajn.
Byla na vás vidět velká úleva. Spadlo z vás napětí, když jste se konečně prosadil?
Jo, asi každý hráč to tak prostě má. Když dáte gól nebo nějakou hezkou asistenci, tak se vám vždycky hraje líp a dovolíte si víc na puku, než když jste frustrovaný bez bodu a týmu se ještě ani nedaří. Pak je těžké hrát.
Jak jste nakonec spokojení s druhým místem?
V téhle konkurenci je druhé místo asi dobré. Celý tým včetně trenérů nás ale mrzí ten první zápas, kdy jsme prostě nehráli dobře a Rusové byli lepší.
Jak se vám osobně hrálo v Permu před tou parádní kulisou?
Když jsme sem přiletěli, koukal jsem na tu starou komunistickou halu. Ale nehrálo se tady špatně. Je tady velké hřiště a byl jsem rád, že chodili fanoušci, i na zápasy, kdy jsme nehráli proti Rusům. Bylo to tady fajn, hrálo se mi tady dobře.
V týmu jste jeden z členů mladšího ročníku 2001. Je pro vás těžké zvyknout si na tempo dvacítky?
Já jsem s klukama jezdil skoro celou sezonu před dvěma lety, takže se s nimi znám. Samozřejmě je znát, že je to dvacítka a že tady už kluci v hokeji něco znamenají. Hodně jich bylo draftovaných, spoustu má podepsané smlouvy v NHL a jsou šikovní, proto jsou tady. Ale my jsme s nimi hráli dobře, za to jsem fakt rád.
Blíží se mistrovství světa. Je znát, že už každý bojuje o svou pozici v týmu a o to, aby se objevil v konečné nominaci?
Každý to vnímá, protože spousta kluků včetně mě jde hrát do Kanady. Jak se říká, na očích prostě nebudeme. Jasně že se tady chce každý předvést, nechat tady ten nejlepší dojem a pak v Kanadě hrát výborně. Kluci, co zůstali v Česku nebo v Evropě, se taky chtějí ukázat. Je to mezinárodní scéna a tady chce hrát každý dobře.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
