Kalous po Finech: Hráči vidí realitu, takové zápasy nám jen pomůžou

Foto: Martin Voltr

Sedm stovek diváků ve finském Rovaniemi dohnalo domácí juniory k jasné výhře 5:0 nad českou reprezentací. Rozdíl mezi oběma týmy byl patrný, byť po třech inkasovaných gólech v první třetině se svěřenci trenéra Jiřího Kalouse o něco zlepšili.

Mladíci Suomi prokázali, že jsou v dané sestavě o úroveň jinde. Stačí už jen vzít v úvahu, že Finsko mělo na světovém šampionátu v Edmontonu kádr nabitý hráči ročníku 2002 – a proto teď hrají jejich následovníci na domácím turnaji v silném složení.

Zato Češi povolali do Rovaniemi spíš čekatele, kteří se rvou o šanci. Těžko jim vyčítat, že mají se severskou rychlostí potíže.

Proti Slovákům by si ale chtěli spravit chuť, aby domů odjeli aspoň s jednou výhrou.

„Bude to pro oba týmy třetí zápas v řadě, tak jsem zvědavý, jak to zvládneme fyzicky,“ hlásí trenér českého mužstva Jiří Kalous.

V prvním zápase jste bojovali o body, tentokrát je výsledek jednoznačný. Můžeme to nazvat tvrdším nárazem do reality?
Větší rozdíl byl v proměňování šancí. My jsme měli šance taky minimálně na čtyři pět branek, ale prostě jsme je nedali. To je jedna věc. Druhá věc, že šance, které jsme nabídli Finům, byly z kategorie těch lacinějších. Měli jsme ztráty kotoučů, které by se neměly stávat.

To je stejná písnička, jako jsme se se bavili už po Švédech...
Ano, Finové prostě napadají ve velmi vysoké rychlosti. Hrají velmi agresivní forčeking a protože naši hráči řeší situace v určitých momentech pomaleji, nutí je k chybám. Když to naši hráči trochu podcení, tak už je pozdě. Vznikne z toho závar a Finové umí ty šance potrestat.

Velký problém byl v první třetině, že? Když ji prohrajete 0:3, pak už je celkem pozdě, ač se tým trochu zvedl.
Pozdě to je v případě, kdy ty šance, které si vytvoříme, neproměníme. Kdybychom se dostali na kontakt, šance by byla. 3:0 je hezký náskok, ale po první třetině se s tím zápasem pořád dá něco dělat. Snažili jsme se forčekovat a hrát aktivně, z toho nám vyplynuly šance, ale prostě jsme je neproměnili. Pak jsme dostali gól v oslabení a už jsme to nezvrátili.

Finové mají stejně jako Švédové spoustu draftovaných hokejistů. Je to pro řadu vašich hráčů velká škola?
Stoprocentně si myslím, že spousta našich kluků hokej v takové rychlosti nikdy nezažila. Je pro ně jenom dobře, že mají možnost se s tím potkat na vlastní kůži a odehrát taková utkání. Pro ně je to svátek v tom, že ta šance přišla a že z toho můžou čerpat dál do své kariéry.

Pokud dostanou za pár měsíců pozvánku znovu, aby vzdorovali lépe, že?
Ano, ale to není jenom o zápasech. Oni musí celou rychlost z těchto utkání přenést do svého tréninku, musí trénovat ve stejné rychlosti a intenzitě. To by si z turnaje hlavně měli odnést. Vyzkoušeli si to a vidí realitu. Doufám, že si tu zkušenost přenesou do budoucnosti. Může nám jenom pomoct, když odehrajeme co nejvíc takových zápasů.

V sobotu se poperete o třetí místo se Slovenskem, které v obou duelech zaostalo za oběma favority ještě výraznějším rozdílem. Co od toho čekáte?
Každý zápas je jiný. Bude to pro oba týmy třetí zápas v řadě, tak jsem zvědavý, jak to zvládneme fyzicky. Ale musím říct, že mě mile překvapilo, že jsme v obou zápasech dobře bruslili. Rozdíl byl samozřejmě v inidividuálních činnostech a v síle v osobních soubojích, tam jsme trochu ztráceli a z toho pramenily ty chyby. Ale bruslili jsme s nimi, to se mi líbilo. Doufám, že proti Slovensku to potvrdíme, a samozřejmě chceme vyhrát.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter