Hráči musí přidat. Tam nás tlačí bota, myslí si Pešán

Byla to právě slova Filipa Pešána, která po mistrovství světa juniorů odstartovala kolo velkých debat v hokejovém spektru. A před vytouženým návratem mládežníků do hry tyto debaty zakončilo diskusní fórum Kabina. Jak se šéftrenér Českého hokeje vyjádřil na adresu našich problémů i budoucnosti?

O nelichotivých výsledcích fyzických testů

Já jsem ty výsledky čekal. Proto jsem se v únoru vyjádřil, že se málo trénuje. Dali jsme si s kolegy tu práci, že jsme hráče napříč kategoriemi otestovali, a v podstatě jsme si pouze potvrdili to, co jsem řekl. I hráči sami teď mají zpětnou vazbu. Nerad bych ale, aby to vyznělo, že je všechno úplně špatně a že jsou všichni hráči stejní. To samozřejmě není pravda.

O výpovědích hráčů, že se v zahraničí pracuje víc

Když přijde hráč z českého prostředí do zahraničí a pak se až posměšně vyjadřuje k tomu, jak se u nás trénuje, tak tím přece hází špínu i sám na sebe. Nikdo nikomu nezakazuje, aby trénoval navíc. Můžeme se tady zbláznit, abychom jim snesli modré z nebe, ale je to hlavně na každém z nich. Samozřejmě je co zlepšit i na práci klubů a i my na svazu se učíme z chyb, které jsme dělali. Nerad bych ale sejmul tlak z hráčů. Podmínky v národních týmech i v klubech už jsou na takové úrovni, že tam moc přidat nemůžeme. Pevně věřím, že největší pole, na kterém se přidat dá, je snaha hráčů o to, aby oni sami byli lepší. Opravdu cítím, že tam nás tlačí bota.

O tom, proč Česku chybí rozdíloví hráči

Po otevření hranic přišlo tolik různých lákadel, že děti přestaly sportovat a my jsme měli ve všech sportech jenom průměrné hráče. Fotbal je na tom velmi podobně. Teď si myslím, že se hokej znova nadechuje a děti se hrnou na stadiony. Máme plné nábory, což je podle mě úžasná zpráva. Všechno, o čem mluvíme, jsou ale jenom přídavky k vývoje dítěte. Musíme ho nechat vyvíjet ve svém prostředí, musí dělat další sporty a musí ho to bavit. Nesmíme mu tlakem ze strany rodičů i trenérů kazit dětství, naopak mu ho musíme zpestřit, aby se těšilo na stadion. A ve správnou dobu při přechodu do akademických týmů šlápnout do kondice a systému. Do té doby neřešit výsledky, nechat děti hrát, měnit posty a střílet hromadu gólů. To je podle mě jediná cesta, jak vychovat rozdílové hráče.

O efektu hraní na výsledky v akademickém věku

Myslím, že na začátku soutěží trochu přestávají kluby trénovat a v týdnu ladí formu na víkendová utkání. Skandinávské a další vyspělé země mají rozvojový trénink přes celou sezonu. Trenéři častokrát obětují i výsledky tomu, aby dotrénovali a hráče kondičně připravili, a výsledky začínají řešit až během sezony. Od nás jsou koučové pod tlakem kvalitních výsledků od samého začátku, což se podle mě odráží na kondici hráčů a postupem sezony ztrácíme dech.

O tabulkovém odstupném

Udělali jsme analýzu okolních států, abychom se inspirovali, a také analýzu mezi kluby. Spousta klubů má hráče ve svém vlastnictví, a proto není zrušení tabulek v současné chvíli vůbec možné. K tomu se ale bude vyjadřovat konference v červnu 2022, která má pravomoc tyto věci měnit. Pracuje se na tom, stejně jako na myšlence švýcarského systému, který dává logiku – aby peníze dopadly až do klubů, které začaly s výchovou hráčů. Za mě musíme peníze jednoznačně přerozdělovat a tyto kluby proaktivně podporovat.

O podpoře sportu ze strany státu

Osobně si myslím, že se pozice státu změnila. V době totality měl hokej jako jednu ze svých zbraní a byl to pro něj národní sport. Tím nechci říct, že teď už není, protože jím je neustále. Podpora ze strany státu by ale podle mě měla být daleko důraznější, neměl by všechno nechávat pouze na klubech a případně soukromých majitelích.

O změně vystupování hokejového svazu vůči klubům

Trošku jsme se odklonili od té dikce a dostávání klubů pod tlak. Za poslední dobu se naopak tímto způsobem dostal pod tlak hokejový svaz, protože veškeré alibi ze strany rodičů i klubů šla proti němu, což si myslím, že není dobrá cesta. Chceme být jednak jejich partnery a jednak se v programu Top 100 významně starat o hráče reprezentací. Chceme klubům doporučovat, jak by s těmito hráči měli pracovat a jak by obecně měly přistupovat k hokeji.

O diskusím fóru Kabina

Chceme víc komunikovat s hnutím, je to jedna z mých osobních i svazových priorit. Nechceme být zavření v desátém patře na Harfě a odtamtud rozhodovat, opravdu nám záleží na debatě napříč celým hokejovým spektrem. Jsem rád, že teď máme za sebou první ročník hokejového fóra, který se podařilo zorganizovat aspoň touto formou. V plánu jsme měli dvoudenní debatu na zimním stadionu s fyzickou přítomností trenérů, ostatních funkcionářů i médií, ale k té bohužel dojít nemohlo.

O sezoně, která (snad) už proběhne v pořádku

Moc se těším. Už jsem objel turnaje mládežnických reprezentací, ať to bylo v Břeclavi, nebo v Hodoníně, a je hrozně fajn, že se sezona rozběhla. Doufám, že nám další covidová opatření nezavřou ani jeden trénink a uvidíme sportovat děti. Těším se na dobrý hokej, i když sezona nebude jednoduchá, protože dochází k redukci týmů v soutěžích. Přeju všem hlavně zdraví a doufám, že sezona proběhne v pořádku a společně posuneme český hokej.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter