Hodně kluků se v Americe sesypalo, ví Zábranský. Teď si užívá Brno

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Loni vypadl z kádru juniorské reprezentace v posledních dnech před šampionátem, teď už by měl Libor Zábranský mladší patřit k tahounům její obrany na domácím mistrovství světa. Tedy aspoň pokud bude pokračovat ve svém výborném roce 2019.

Proč výborném?

Po nevýrazné první polovině sezony v Kelowně byl totiž vyměněn do Farga, a v United States Hockey League chytil druhý dech – dostal klíčovou roli a sbíral půl bodu na zápas. Navíc se potkal i s dvěma českými spoluhráči, Ondřejem Pavlem a dalším Brňanem Adamem Gajarským.

Zdá se, že výměna Kanady za Spojené státy pro vás byl krok správným směrem.
Byl to jeden z nejlepších kroků, co jsem mohl udělat, protože v Kelowně to nebylo ideální. Proběhla tam výměna trenérů, takže ani týmové výsledky jsme neměli dobré. A po mojí výměně? Ve Fargu to byla paráda, jenom pozitiva. Byl jsem tam nejvytěžovanější bek, vyhrál jsem i cenu pro obránce sezony.

„Bylo to výborné. Hned na začátku mi řekli, že tu důvěru budu mít.“

V Kelowně jste hrál málo?
Hodně to bylo způsobené tou výměnou. Když nás vedl Jason Smith, tak přestože jsme měli rozpačitý začátek a hrozně moc proher v řadě, tak jsem hrál v první lajně, přesilovky i oslabení. Pak přišel Adam Foote a ten měl na všechno jiný pohled. Byl jsem méně vytížený, i když mi pořád říkali, že je všechno dobré. Trochu jsem to slízl, ale na druhou stranu beru pozitivně, že mě to nějak zocelilo. Ve výsledku když jsme se loučili, tak mi popřál, ať se mi daří, že jsem se mu líbil. Vyloženě to nevyšlo.

Řekl jste si nějakým způsobem o výměnu?
Co jsem se pak dozvěděl zpětně, tak mě chtěli vyměnit do Brandonu. Akorát tím, že ve WHL jsou dovoleni jenom dva Evropani, je to s jejich výměnami takřka nemožné. A v USHL může být, myslím, pět Evropanů, takže to bylo úplně v pohodě.

Nakonec jste ve Fargu vytvořili českou kolonii.
Jo, jo (směje se). Bylo příjemné, že jsme tam byli tři Češi, navíc jsem bydlel s Adamem.

Foto: Marissa Baecker, kelownarockets.com

Byla to spíš shoda náhod? Každý jste přišel v jinou dobu, Ondra tam hrál od začátku sezony, vy od ledna a Adam od února.
Jo, úplná. Akorát když k nám vyměňovali Adama z Chicaga, tak se mě na něj trenéři ptali, jaký je to hráč a kluk. Tím pádem jsem věděl dopředu, že by měl asi přijít. Ale jinak to byla taková shoda okolností.

Pak jste spolu trávili hodně času?
Ano. Ondra Pavel bydlel jinde, ale s Adamem jsme bydleli spolu ve stejné rodině, takže jsme defakto byli pořád spolu.

„Adam se, chudák, trápil a neměl třicet zápasů ani bod. Takže jsme mu to my kluci z Brna docela dávali sežrat.“

Z vás tří jste byl nejproduktivnější vy, jako obránce. Nedával jste to klukům občas „sežrat“?
Občas (usmívá se). Ondrovi ani tak moc ne, protože to bylo vyloženě dříč ve třetí čtvrté lajně, hodně chodil na oslabení, takže měl úkoly trochu jiné. A pak v play off dal dva góly za dva zápasy. Ale Adamovi určitě, protože ten se, chudák, trápil a neměl třicet zápasů ani bod. Takže jsme mu to my kluci z Brna docela dávali sežrat. Pak se ale taky rozehrál. Tam je to vyloženě o tom dostat šanci.

Ondra měl pár bitek, to byla taky jeho doména, že?
Ano, měl tam pár dobrých bitek, ale v té USHL je to trošičku přísnější než v CHL. Víc se tam snaží hráče chránit. Myslím, že v posledních pěti minutách se nesmí porvat, jinak dostane stopku na jeden zápas. Když to vezmu oproti WHL, kde jsme se mydlili hlava nehlava každý zápas, tady to bylo blíž k evropskému hokeji.

Vy jste tedy měl ve Fargu velkou důvěru?
Ano, bylo to výborné. Oni mi hned na začátku řekli, že mi věří a že tu důvěru budu mít. První zápas mi vyšel parádně, protože jsem dal v prodloužení dvě desetiny před koncem vítězný gól. Od začátku to byla paráda, měl jsem sérii deseti zápasů s bodem. Trenéři byli v některých fázích hodně přísní, ale i když se mi něco nepovedlo, tak mě nestáhli, spíš naopak jsem tam chodil ještě víc.

Jaký byl pro vás jako obránce rozdíl mezi WHL a USHL?
Řekl bych, že USHL je trochu víc podobná evropskému hokeji a jsou tam mladší kluci. Ve WHL si útočník nahodil puk, jel za bekem a vyloženě jediné, co ho zajímalo, bylo rozmáznout ho o mantinel. V USHL bylo na všechno víc času. Ale pořád je to americký hokej, takže nějaká ta rána sem tam přišla.

Hraje se tam tedy víc kombinačně?
Ano. My jsme tam měli hodně šikovné kluky, hlavně v první lajně jsme měli kluka, který snad překonal všechny rekordy v počtu bodů, co šly. V některých chvílích to byl techničtější hokej, ale ve WHL je taky hrozně moc šikovných draftovaných kluků. Není tam až takový rozdíl. Co je rozdíl, že z USHL se jde na univerzitu a z WHL spíš do velkého hokeje.

A jak vidíte svoji budoucnost, když na univerzitu už nemůžete?
Nemůžu, ale z Farga je enormní zájem, abych se vrátil zpátky. Momentálně jsem ale hráč Komety, trénuju s ní a co bude dál, to ještě uvidíme.

„Myslím, že není větší motivace než vyhrát mistrovství v České republice.“

Mohl byste v Brně zůstat?
Já si myslím, že kdyby se to rozhodlo, tak má každý šanci si zahrát. Je to jenom o tom, jak se člověk probojuje do sestavy a jak moc bude zarputilý. Budeme to ještě řešit v dalších měsících. Teď se soustředím na kemp dvacítky, protože všichni víme, o co tady bojujeme. Minulý rok mi mistrovství dvacítek uteklo o kousek, a tenhle rok bych to nechtěl dopustit.

Na mistrovství byli všichni beci ročníku 1999, takže se obrana staví úplně nová a máte velkou šanci.
Každý víme, proč jsme tady. Nikdo to nemá jisté, musíme bojovat, makat a ukázat se trenérům.

Ale jako tým vás nečeká nic jednoduchého, když v něm bude jen pár hráčů z loňska.
Určitě. Hlavně na nás bude velký tlak, když se hraje v Česku. A skupina není vůbec lehká. Ale myslím, že náš ročník 2000 se ukázal na Hlinkovi, pak i na mistrovství, kde jsme sice vyhráli jenom dva zápasy, ale pořád jsme se ve výsledku dostali do semifinále. Podle mě nejde moc o jména, ale o to, jak ten tým chce a bojuje. Myslím, že není větší motivace než vyhrát mistrovství v České republice.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jak moc jste vlastně ještě v tomhle věku ve spojení s tátou, když hrajete za mořem?
On tam za mnou přiletěl na deset dní v únorové reprezentační přestávce. Sám toho má dost, má Kometu. Teďka byl tři roky i na lavičce, takže to byl o to větší záhul. Mně už je devatenáct, takže si spíš každý děláme svoje. Samozřejmě si vždycky po zápase zavoláme, ale vzhledem k tomu, že se hrají v noci, jich moc nevidí. Spíš má zpětnou vazbu ode mě.

Takže když mu řeknete, že jste hrál dobře, věří vám?
Jo (usmívá se). Není proč lhát. Už nejsem malé děcko, jsem dospělý, a když nějakou chybu udělám, tak jsem si jí vědom sám. On i mamka mi vždycky říkali, že v Americe to prostě lehké nebude. Sám jsem si tím prošel, v Kelowně to bylo pořád nahoru – dolů, docela se mnou zametali, a pak ve Fargu to byla taková třešnička, že všechno vyšlo dobře.

„Ten stres na lavičce musí být hrozný. Ale jestli se mu uleví, to nevím. Teďka má zase na starosti tu novou halu.“

Obrnil jste se? Do života i do hokeje?
Myslím, že určitě. Vím, že hodně kluků, kteří tam přišli z Evropy a zničehonic s nimi zametali, se z toho sesypalo. Já jsem z toho taky první rok nebyl vůbec nadšený, protože mně chybělo Brno, rodiče. Jsem Brňák a Kometu miluju, takže mi hodně chyběla. Druhý rok už to bylo lepší, tím, jak jsem byl starší. Ale Evropan to tam nikdy lehké mít nebude a je jenom na člověku, jak se o to popere.

Ještě k tátovi: Věříte, že se mu teď trochu uleví, když už nebude stát na lavičce?
Já si myslím, že ten stres na lavičce musí být hrozný. Ale jestli se mu uleví, to nevím. Teďka má zase na starosti tu novou halu. Myslím, že moc volného času si neudělá. Ale rozhodně ho bude víc než předtím, aby za mnou případně mohl i přiletět.

Máte naplánovanou společnou dovolenou?
Jo, za dva týdny spolu jedeme do Chorvatska. Ale když jsem teď byl osm měsíců v kuse pryč a nebyl jsem doma ani na Vánoce, tak jsem rád v Brně a v Česku. Chci být co nejvíc tady a užívat si rodinu a kamarády.

Na dovolené aspoň na chvilku vypnete od hokeje?
Čtyři dny u moře určitě prospějou. Ale já pořád říkám, že si nejvíc odpočinu doma s kamarády, ať už si jdeme zahrát fotbal, nebo se prostě jenom tak projít do města. Pro mě je Brno srdcovka.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz