Boleslavský novic Brouček: Litvínov mě neposouval. Tady cítím důvěru

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Dominik Brouček po zrušené sezoně vyměnil litvínovský dres za mladoboleslavský, ve kterém se hned na úvod Extraligy juniorů výborně uvedl. Ve Vítkovicích srovnal těsně před závěrečnou sirénou a proti Olomouci rozdával gólové přihrávky. Zdá se, že přesun mezi akademiemi dal mladému forvardovi ten správný impuls, který potřeboval.

Dominiku, mohl být první víkend ještě lepší?
Lepší by bylo šest bodů, ale určitě i s pěti jsme spokojení. Jeli jsme tam s tím, že chceme vyhrát oba dva zápasy, což se povedlo. Byl to pro nás těžký víkend, a to hlavně ve Vítkovicích, protože celý zápas bránily. Až do padesáté minuty to bylo 0:0, vůbec jsme nemohli dát gól, což jim se pak povedlo, ale my jsme asi dvě minuty před koncem srovnali. V prodloužení jsme skóre otočili a vyhráli. Celý zápas byl takový opatrný. V Olomouci už se hrál otevřenější hokej a byl to celkově snazší zápas.

Měl na vás nějaký vliv závěr přípravy, kdy jste pětkrát v řadě prohráli?
Na začátku utkání ve Vítkovicích jsme byli trochu nervóznější i kvůli těm posledním přátelským zápasům, které nakonec většinou v prodloužení nevyšly. Už jsme moc chtěli vyhrát. Nakonec se nám to povedlo ve Vítkovicích, takže z nás spadla nervozita a další zápas už jsme hráli klidněji.

Jak se změnila hra v posledních deseti minutách duelu s Vítkovicemi, když jste začali prohrávat, od dvou defenzivních třetin?
Gól, který jsme dostali, byl docela sporný, protože někdo říkal, že puk šel pouze do tyčky, ale rozhodčí ho uznali. Já upřímně nevím, těžko říct. Bylo to takové vypjaté. Možná nás to i nakoplo, hodně jsme se semknuli a začali co nejvíc útočit.

Po osmi minutách jste vy konkrétně srovnal…
Snažili jsme se od inkasovaného gólu všechno hrát dopředu a mít co největší tlak. Asi dvě minuty před koncem jsem získal puk u modré a narazil si ho se spoluhráčem v rohu, pak už jsem jenom napřáhl a doufal, že tam padne. Povedlo se, puk šel někam pod horní tyčku. Emoce potom byly veliké. Tenhle gól nás zase nakopl, zvedli jsme se a pak jsme urvali druhý bod v prodloužení. Sebevědomí se nám díky tomu vrátilo a pak v Olomouci už to byl úplně jiný zápas.

„Určitě chceme uhrát horní dvanáctku a pak i play off, ve kterém se chceme dostat co nejdál. Myslím, že tým máme dobrý a můžeme myslet na ty nejvyšší příčky.“

V čem konkrétně?
Tam to byl o hodně otevřenější hokej. Olomouc nehrála tak obranný hokej. My jsme si po tom obratu z Vítkovic věřili a uklidnili se. Měli jsme větší sebedůvěru a už jsme hráli, co jsme chtěli. Byli jsme jednoznačně lepší, což se ukázalo i na výsledku. Celý zápas jsme byli soustředění a šli jsme si za vítězstvím.

Jak po dvou mistrovských zápasech vnímáte svoji pozici v týmu?
Jsem v Boleslavi asi třetí měsíc. Kluci mě přijali dobře a trenéři mi dali důvěru, čehož si určitě vážím, a doufám, že jejich důvěru nezklamu. Jsem rád, že si to sedlo a že se nám tenhle víkend povedl. Bylo důležité vstoupit do náročné sezony dobře, takže doufám, že se nám bude i nadále dařit a že nás nebudou potkávat zranění.

Proč jste se rozhodl přestoupit z Litvínova do Mladé Boleslavi?
V Litvínově už to nebylo ono a cítil jsem, že mi to nic nedává a nikam mě to neposouvá po hokejové ani lidské stránce, proto jsem se snažil najít jinou možnost. Herně jsem nedostával moc prostoru, takže bylo těžké ukázat, co ve mně je. V covid pauze mi tam nenabídli smlouvu, takže jsem neměl ani kde trénovat. Nakonec jsem skoro celý rok trénoval s příbramským A-týmem, který má ambice na postup ze druhé ligy. Tréninky s dospělými hráči mi určitě daly hodně zkušeností, za což bych chtěl poděkovat trenérům Pavlu Markovi a Janu Tlačilovi. Potřeboval jsem nějakou změnu a nový impuls. Pak mi přišla nabídka z jedné z nejlepších akademií u nás, Boleslav o mě projevila zájem a vypadalo to jako nejlepší možnost, tak jsem do toho šel. Zatím se mi tady moc líbí, od trenérů cítím potřebnou důvěru a chuť posouvat mě dál. Trenéři se snaží, abychom hráli co nejlépe jako tým, ale taky se nás snaží zlepšovat i individuálně.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Už jste si tam zvykl?
Řekl bych že jo, se spoluhráči jsme super parta a cítím se tu dobře. Do školy jsem přestoupil na víceleté gymnázium v Boleslavi. Tento rok chodím do sedmého ročníku, takže jedním z mých cílů je i dodělat si školu. Bydlím s naším gólmanem Markem Stuchlíkem, se kterým jsme dobří přátelé. V Boleslavi se cítím komfortně a líbí se mi i město.

A jaké jsou vaše cíle z hokejového pohledu?
Určitě chceme uhrát horní dvanáctku a pak i play off, ve kterém se chceme dostat co nejdál. Myslím, že tým máme dobrý a můžeme myslet na ty nejvyšší příčky. Musíme jít ale hlavně postupně zápas od zápasu. Sezona bude ještě dlouhá a nečeká nás nic lehkého. Všechny týmy budou hrát na krev.

Bavili jste se s trenéry o šanci v dospělém hokeji?
Pan Haken, který mě do Boleslavi přivedl, mi řekl, že je všechno na mě. Pokud budu hrát dobře, budou se mi snažit pomoct a dát mi šanci. Můj cíl je hrát co nejlépe v juniorce, a potom se uvidí. Chci dokázat, že na to mám. A pokud dostanu šanci, budu hrát, co nejlépe umím.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz