Matějček se ve Vrchlabí učí od matadorů. Užívám si to, říká
Foto: Facebook HC Vrchlabí
V souvislosti s druholigovým Vrchlabím je velká pozornost upřena na Jaroslava Bednáře, Jana Hlaváče nebo třeba Petra Sýkoru. Trochu ve stínu tak je Štěpán Matějček: mladý útočník v dresu Stadionu září a po boku bývalých extraligových hvězd sbírá kromě zkušeností také jeden bod za druhým.
Vyřazovací část se rychle blíží, Vrchlabí je letos suverénem skupiny Sever. S čím do play off půjdete?
Do play off chceme jít s tím, že budeme hrát ze zabezpečené obrany, protože to je ve vyřazovacích bojích základ úspěchu. Samozřejmě bychom se chtěli dostat do baráže o Chance ligu.
Kde se podle vás letošní dominance vzala? V čem vidíte největší sílu týmu?
Určitě tím, že tým zůstal od minulé sezony bez nějakých velkých změn a ještě přišla tak velká jména jako třeba Jan Hlaváč nebo Petr Sýkora. Máme velice dobře složený kádr.
A na co si v play off musíte dát největší pozor?
Samozřejmě na to, abychom nic nepodcenili. To by se nám mohlo vymstít. Věřím, že máme natolik silný tým, že když ani na chvíli nepolevíme, tak se do baráže dostaneme.
„Už minulý rok byl postup hrozně moc blízko, ale bohužel to nevyšlo.“
Věříte, že mužstvo má na postup do první ligy?
Stoprocentně ano. Už minulý rok byl postup hrozně moc blízko, ale bohužel to nevyšlo. Letos máme tým ještě silnější, takže bych byl naivní, kdybych nevěřil.
Ve Vrchlabí působíte druhým rokem. Jak jste v klubu spokojený?
Maximálně, máme tady veškerý servis. Nemám si na co stěžovat.
Foto: Facebook HC Vrchlabí
V dresu Stadionu se vám především velmi bodově daří. Co za tím vidíte?
Všechno se to vyvíjí od toho, že jsme první a dáváme hodně gólů. Určitě mě to těší, ale velkou zásluhu na tom mají všichni spoluhráči a také to, že mám docela velký prostor na ledě. Odehrál jsem dost zápasů jako centr mezi křídly Rolas–Sejk nebo Hlavajda–Sejk, což pro mě byla obrovská škola a dost jsem s nimi bodoval. Na druhou stranu, když si vybavím, kolik šancí jsem letos neproměnil, tak zas tolik s těmi čísly spokojený nejsem.
Na kontě máte víc asistencí než branek. Jak byste charakterizoval svoji hru?
Tohle dělám nerad. (směje se) Ale tak když bych se měl rychle charakterizovat, tak nejsem žádný letec, spíše se pokouším číst hru a být tím pádem někde o krok dříve. A s asistencemi to tak mám každou sezonu, radši spoluhráče vybízím ke střílení gólů, než abych hamounil a chtěl dát za každou cenu gól.
„Když bych se měl rychle charakterizovat, tak nejsem žádný letec, spíše se pokouším číst hru a být tím pádem někde o krok dříve.“
Jaké je nastupovat po boku hokejistů jako jsou Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč nebo Petr Sýkora?
Je to pro mě obrovská škola a užívám si to. Snažím se sledovat, jak se chovají na ledě v těžkých situacích a jak jsou schopní tyto situace vyřešit.
Nedoufal jste, že dostanete šanci v extralize za Hradec?
Abych řekl pravdu, tak nad tím jsem teda vůbec nepřemýšlel. Samozřejmě bych za to byl moc rád, je to moje přání nastoupit k prvnímu extraligovému zápasu v mém rodném městě. Ale věřím, že když budu dál makat a pracovat na slabinách, tak se mi to dřív nebo později poštěstí, a když ne v Hradci, tak třeba někde jinde.
Foto: Facebook HC Vrchlabí
Loni jste odehrál šest utkání za Litoměřice. Jaká to pro vás byla zkušenost?
Velká, i když jsem na ledě mnoho času nepobyl, tak se v Litoměřicích hraje dobrý hokej a zápasy měly skvělé tempo. Opět jsem se snažil učit od zkušených hráčů jako byl třeba Aleš Pavlas, Honza Kloz nebo Martin Kadlec.
V Hradci jste s mladším dorostem v roce 2014 vyhráli titul. Je to vaše nejhezčí hokejová vzpomínka?
Asi ano, přece jen je to zatím jediná velká trofej, kterou jsem vyhrál. O to sladší ten titul byl, kvůli tomu, co všechno tomu předcházelo. Vítězství v základní části, obrat s Brnem v play off z 0:2 na 3:2 a pak pro celý tým šokující vítězství na MČR. Prostě krásná sezona.
„Daří se mi stíhat školu, z toho mám radost, protože mě překvapivě baví.“
Jak trávíte volný čas? Stíháte vůbec něco kromě hokeje?
No, volný čas skoro nemám, ale když se nějaký objeví, tak ho rád trávím s přítelkyní a rodinou. Daří se mi stíhat školu, z toho mám radost, protože mě překvapivě baví. (směje se)
Jaké před sebou máte plány do budoucna, ať už v osobním či profesním životě?
Nejbližším cílem je postoupit s Vrchlabím do Chance ligy. A dlouhodobé cíle? Určitě bych chtěl udělat všechno pro to, aby mě hokej živil. A rád bych dostudoval univerzitu v Hradci.
Share on Facebook
