Mám rád výzvy, vypráví Dědek. Pardubice? Zase musí být silnou značkou

Foto: Facebook HC Dynamo Pardubice

Pro hokejové Pardubice se stal miliardář Petr Dědek novou nadějí. Majákem spásy na cestě, která byla pro fanoušky Dynama v posledních letech dlážděna utrpením. V exkluzivním rozhovoru pro hokej.cz vypráví o řadě zajímavých témat.

Den s týmem HC Škoda Plzeň

Přišel jste do Pardubic v době, kdy situace klubu připomínala klinickou smrt. Jste spasitel?
Podívejte se… Nebudeme zastírat, že situace byla dost špatná. Těžko říct, jak by to dopadlo, pokud bychom do klubu s panem Heřmanem nevstoupili. Ale jestli jsem spasitel… Asi to tak můžeme klidně nazvat. Jsem hlavně rád, že se to všechno podařilo. A že i v Pardubicích mají radost, že jsme jim takto pomohli.

Měl jste víc možností, do kterého klubu vstoupit, vybral jste si potácející se Dynamo. Pro řadu lidí mission impossible. Ale právě tohle vás na tom možná lákalo, co?
Naprosto správně! Pardubice jsou klub s obrovskou tradicí, který nikdy nesestoupil z extraligy. Já mám rád výzvy, tohle byla výzva a povedlo se. I když, jak říkáte vy, mohlo se to zdát jako mission impossible. Teď je to na nás. Mým cílem je, abychom všem místním legendám jako Hašek, Martinec, Šejba a všem dalším, dali za tři roky ke stému výročí dárek v podobě titulu.

To je ambiciózní plán. Co je pro něj podle vás potřeba udělat?
Jednoduše hodně práce. Na všech úrovních klubu. Víte… Je to hezký cíl, všichni bychom ten titul rádi ke stému výročí získali, ale je tu řada mužstev, které na tom pracují dlouhodobě. Podívejte se na Liberec, ten vyhrává základní část takřka pravidelně. Třinec. Jsou tu i další silná mužstva.... My se k nim chceme přidat, chceme hrát play off a o titul se porvat. Ale ve sportu si přirozeně nemůžete nikdy nic naplánovat. Když bude finále nebo semifinále, tak to tak prostě bude.

Vaším cílem tedy není do klubu nalít peníze s vidinou rychlého úspěchu, nýbrž vybudovat stabilně silnou organizaci po vzoru právě Liberce či Třince?
Je to tak. Vezměte si, že Pardubice byly a jsou velkoklub, který teď prostě měl složitější období. Jejich značka byla trošku zaprášená, ale když jsem přišel, tak jsem jasně řekl, že jí vrátím lesk. Pracujeme na tom. Naším cílem opravdu není udělat úspěch a jít pryč. Dnes máme smlouvu v podstatě na pětadvacet let, což z Pardubic činí jeden z nejzajištěnějších klubů v Česku s ohledem na budoucnost. Podle mého jde o dobrý signál pro rodiče, že k nám mohou dávat svoje děti a tak dále… Není to jen o legendách, ale o budoucnosti, kterou před sebou máme. Pardubice musí být nejen v regionu opět vnímané jako silná značka.

„Pardubice musí být nejen v regionu opět vnímány jako silná značka."

Nejedna osobnost se ale v Pardubicích přesně na tomhle za poslední roky spálila. Neodrazovali vás proto od toho?
No… Já se na to nikoho neptám, rozhoduju se sám. Kdo nic nedělá, tak nic nezkazí. Takový je prostě život. Něco se vám povede a něco zase ne, mně se povedlo Pardubice převzít, za což jsem jen rád. Je ale jasné, že ne všechno se člověku v životě povede. To máte jako s manželkou: někdy si vyberete správně, jindy zase ne, a tak ji vyměníte a jedete dál, aspoň jste to vyzkoušeli. (usmívá se) 

Jste hráč, co?
Jasně! Třicet let podnikám… Mám rád výzvy, takže jo, je to tak.

Ale stejně, o vašem vstupu do Dynama jste se předpokládám napevno rozhodoval ještě před vypuknutím současné krize. Mít křišťálovou kouli, šel byste do toho i tak?
Ano, rozhodoval bych se stejně. Pro nás jsou Pardubice dlouhodobou záležitostí, covid-19 považuji za krátkodobou záležitost. Pokud by tu měl být v tomhle rozsahu dlouhodobě, tak nevím… Každopádně ke splnění dlouhodobých cílů musíte překonat krátkodobé překážky, takhle to beru. Právě naopak, pro nás je to výzva. Navíc… Dynamo jsme zachránili na začátku března, jednání o investorském vstupu probíhala až do června. Během této doby jsme měli možnost od toho bez jakýchkoli sankcí odstoupit a říct, že do toho nejdeme. Neudělali jsme to, to je asi nejlepší odpověď na vaši otázku.

Co vlastně říkáte na čtrnáctidenní uzavření extraligy?
Nesouhlasím s tím. To, že klubům zakážeme hrát zápasy, dokážeme respektovat, ale zákaz tréninku? To je jako kdybyste lidem zakázali chodit do fabriky. I tam se přece potkávají v šatnách, na linkách a tak dále… A i hokej je práce. Pokud to bude trvat jen čtrnáct dnů, nemělo by to být likvidační, pokud ale déle, tak bude situace kritická. Myslím si, že sport neprošel za posledních třicet let krizí, která právě nastala a která jej čeká.

„Mám rád výzvy."

Takže plné důsledky krize se podle vás plně projeví až časem?
Stoprocentně. Říkal jsem už na jaře, že jedna taková krize se ještě dá zvládnout. Rozpočty tomu můžete přizpůsobit. Navíc tu byl optimistický výhled, že to snad brzy skončí. Čekalo se léto a věřilo se, že covid zmizí. Teď je to tu znovu a nikdo neví, jak to bude dál. Už teď vidíme, že některé kluby mají problémy s penězi, opouštějí je klíčoví hráči, protože nechtějí přistoupit na snížení platů.

Jenomže to se minimálně některým asi nelze divit, ne?
Přesně tak. Už jsem říkal, že hráče beru jako jakéhokoli jiného zaměstnance. Platí hypotéky, živí rodiny… Je pravdou, že tu byla skupina těch, kteří brali statisíce, ale to proto, že jsou dobří v tom, co dělají. To máte stejné jako u jiných profesí. Když jsem ale dneska ráno koukal na zprávy a viděl, co se tam zase řeší, tak mě „omejvali“, protože ta čísla jsou den ode dne horší. Může nás čekat i lockdown, to by byl velký problém. 

Partneři HC Dynamo Pardubice:

A plánované dotace směrem ke sportovním klubům můžou výrazněji pomoct?
Já byl v tomhle zastáncem směru, že je potřeba hrát. Souhlasil jsem s panem prezidentem svazu Králem.  Tím, že se teď nehraje, tak samozřejmě vzniká nárok na dotace. To je jako u jakýchkoli jiných podnikatelů. Věřím, že NSA tohle nějakým způsobem vyřeší a klubům peníze dojdou. Ale v jaké míře? To je samozřejmě otázka. Míra pomoci takových dotací může záviset i na tom, jestli ekonomická krize postihne partnery daných klubů. Pokud ano a daný klub nemá rozložené portfolio sponzorů, případně nemá movitého majitele, který to může krátkodobě dotovat, tak budou problémy.

„To, že klubům zakážeme hrát zápasy dokážeme respektovat, ale zákaz tréninku? To je jako kdybyste lidem zakázali chodit do fabriky."

Každopádně k úsporným opatřením ve formě snížení platů jste nakonec sáhli i vy. Doba rozežrané společnosti končí, že?
Na rovinu, neměli jsme moc jiných možností. Muselo se jednat. Přišli jsme o docela dost peněz na vstupném a nic moc jiného nám nezbývalo, než že se k tomu hráči postaví čelem. A není to jen o vstupném, jsou v tom zahrnuty televizní práva, reklamy… Podle mě v tomhle nejsme na úrovni vyspělých hokejových zemí. A v době, kdy vám tyhle příjmy vypadnou, tak prostě úplně nemáte na platy sportovců, které jsou, jak jste správně řekl, v Česku na docela vysoké úrovni. Nemyslím tím jen hokejisty nebo fotbalisty, ale celkově.

Třeba v zámoří tohle funguje úplně jinak.
Samozřejmě, ale není to jen Amerika nebo Kanada. Každopádně podíl ze vstupného a z televizních práv je v zámoří úplně jiný. Dělají to tam dlouho, jsou vyspělí, mají velké arény pro dvacet či třicet tisíc lidí. Televizní práva jsou kapitola sama o sobě. Pak tam vidíte ty z většiny krásné bílé ledy, to je důsledek všech těchto kroků. U nás jsou ty ledy samozřejmě pomalované logy sponzorů. Proč? Protože tady je pro klub každých pár set tisíc extrémně důležitých. Klubová ekonomika je tady postavená úplně jinak oproti zámoří. A není to jen zámoří, koukněte do Švýcarska. I od nich se můžeme učit. To je můj cíl, proto jsem vstoupil do Dynama. Zároveň chci pomoct celému našemu hokeji.

Hokej v českých podmínkách majitel klubu nemůže dělat pro peníze, ne?
Je to tak. U nás se ve sportu pro majitele klubů peníze moc nevydělávají. Kdokoliv takový jde do sportu s tímto záměrem, tak v něm rychle skončí. Už několikrát jsem řekl, že do toho nejdeme, abychom si vydělali peníze. Naše skupina podporuje hokej dlouhodobě. Za ty desítky let jsme si už vypracovali nějakou pověst a hodláme v tom pokračovat.

To jste potvrdili už v lednu, kdy jste Dynamu dali tak trochu opožděný vánoční dárek v podobě dvou milionů na zaplacení Michala Vondrky.
Jojo, Michal je skvělý hráč, který týmu hodně pomohl k záchraně. Byl to pro všechny hodně důležitý moment. Jeho přínos nejen na ledě, ale i v kabině je výrazný.

„Kdybych u toho nebyl já, tak by Michal Vondrka do Pardubic nešel."

Ale přilákat top hráče z klubu, který hraje o titul, do klubu, který bojuje o záchranu, nebylo jen tak, že?
Upřímně? Kdybych u toho nebyl já, tak by Michal Vondrka do Pardubic nešel. Nehrály v tom roli jen ty dva miliony, které jsem Pardubicím poskytl na záchranu, ale celkově moje jméno a pověst. Hráči věřili, že když se nám povede extraligu zachránit, tak to celé otočíme. Věřili naší vizi. S Ondrou Heřmanem jsme to nakopli tím správným směrem. Začalo tomu pak věřit i vedení, všichni udělali maximum. A výsledek? Poslední čtvrtina soutěže se vyhrála, díky čemuž jsme i s určitou dávkou štěstí extraligu zachránili. Někdy prostě stačí málo, plus trocha peněz k tomu, aby se vše otočilo správným směrem.

Takže jednání s Michalem Vondrkou jste si vedl především vy sám?
Ano, byl jsem v tom osobně zaangažován. To k tomu někdy patří, čas od času si musí majitelé – a jak se říká velcí kluci – zavolat a pobavit se, aby se to pohnulo. Ale nebylo to jen o telefonátech, byl jsem taky v Boleslavi na kafi. (směje se)

Vnímáte to tak, že stejným způsobem jako v případě Michala Vondrky jste nakazil i fanoušky a další podporovatele Dynama?
Musím říct, že ano. Cítím elán. Jak se říká, smrdí guma. Nejen fanoušci, ale i partneři a tak dále… Celá ta atmosféra je teď podle mě o dost zdravější. Všichni se těší na spolupráci.

Foto: hcdynamo.cz

V čem byla největší slabina předešlého Dynama? Šlo o až moc velké politikaření?
Naprosto souhlasím. Když se vám tam dohadují akcionáři, do toho to řídí město, ve kterém jsou čas od času vždycky nějaké změny a někdo tomu sportu třeba tolik nepřeje, tak je to znát. Teď je úplně jedno, jestli to řídí Franta nebo Pepa, ale chápete mě… Nechci říct, že je vždycky špatně, když nějaký klub řídí město, ale obecně by měl být sport co nejvíc oddělený od politiky.

Když je jakýkoli sport předmětem politických bojů, je to vždycky špatně.
Naprosto správně, přesně tak to je.

Pojďme trošku do minulosti, pro vás tohle totiž není první pardubická štace.
Přesně tak, v klubu jsem coby partner působil před patnácti lety. Byl jsem u titulu, znám to prostředí. Z tohoto pohledu mě nic nepřekvapí.  

Říká se: dvakrát do jedné řeky nevstoupíš, takhle jste neuvažoval?
To ne. Neuvažuju takhle, navíc bych to ani nesrovnával. Tehdy jsem figuroval jako partner na bázi úzkých vztahů, protože mi Pardubice pouštěly do Vrchlabí hráče, když jsem tam klub vedl. Za mojí éry hrálo Vrchlabí na špičce první ligy. Malý klub z Krkonoš se pravidelně dostával do play off, takže jsem zvyklý vyhrávat. Teď jsem ale každopádně do Pardubic vstoupil coby majitel, to je něco jiného.

„Zbyněk Kusý měl ostré lokty. Dokázal sehnat peníze, což je v dnešní době základní předpoklad k úspěchu."

Jak vzpomínáte na Zbyňka Kusého, který z Pardubic udělal prestižní značku?
My byli dlouhodobě kamarádi. Prakticky do doby, než skonal. Stejně tak jsem znal celé to předešlé vedení. A jak na něj vzpomínám? Hokej měl rád, byl to jeho život, věnoval se mu naplno. V Pardubicích to bylo jeho dílo. Měl ostré lokty. Dokázal sehnat peníze, což je v dnešní době základní předpoklad úspěchu. Nechci říct, že kdo má peníze, má automaticky úspěch, ale jsou potřeba. Zbyněk byl svůj, kvůli tomu ho řada lidí úplně nemusela, ale práce je za ním vidět. Byl to samouk, postupně nabral hodně zkušeností a dostal se až k práci v reprezentaci.

V zarputilosti jste si dost podobní, že?
Dá se to tak říct. Upřímně vám řeknu, že když něco dělám, tak to dělám naplno, nebo to nedělám vůbec.

Kádr Pardubic se za éry Zbyňka Kusého opíral o velké osobnosti, které byly doplněny nadějnými mladíky, kteří postupně převzali role lídrů. Je to cesta i pro vaše Pardubice?
Každopádně. Naše mládežnické týmy jsou v tabulkách postaveny vysoko. Region je velký a my apelujeme na rodiče, aby ty děti dávali k nám. Pak samozřejmě chceme, aby se Pardubáci ze zahraničí postupně vraceli zpět domů. Vy z toho přitom musíte namíchat takový ten správný mix, což se Zbyňkovi dařilo. Měl v týmu hráče, kteří byli v té době na vrcholu: třeba Divíšek, Dopita nebo Pucher. A ty doplnil mladými, kteří se vedle nich vyhráli.

„Jakmile jsem vstoupil do Pardubic, tak mi bylo jasné, že ve Vrchlabí chci mít partnerský klub."

Tak či tak cesta Pardubic, které braly průměrné zahraniční hráče, asi končí, že?
To ano. Nechci říct, že se bráníme zahraničním hráčům, taky je máme, ale jak jste říkal. Teď se soustředíme na spolupráci s Vrchlabím, což je náš partnerský klub v Chance lize. Každý velkoklub musí mít širokou základnu a minimálně jeden až dva partnerské kluby. Na tom pracujeme, chtěli bychom ho mít také ve druhé lize.

Vrchlabí bylo ještě loni partnerským klubem Hradce Králové. Berete to, že jste ho Hradci vyfouknul, prestižně?
Víte… Ve Vrchlabí jsem působil dlouhé roky jako majitel. A i poté jako sponzor, což už trvá asi dvacet let. Název arény nese jméno mojí společnosti, pro mě to proto nebyla otázka. Ve chvíli, kdy jsem vstoupil do Pardubic, tak bylo jasno, že ve Vrchlabí chci mít partnerský klub. Pokud by tomu tak nebylo, bral bych to jako prohru. Neberte mě doslova, ale víte jak… Navíc to nebylo ani tak o Hradci. Kdybychom nepřišli my, první liga by ve Vrchlabí nebyla.

Na závěrŘekněte mi jako člověk v branži zkušený, co je těžší: vybudovat prosperující firmu, nebo prosperující hokejový klub?
Je to hodně rozdílné. Ve firmě je daleko méně proměnných, můžete si věci líp naplánovat, to ve sportu úplně nejde. Tam vás ovlivňují zranění, nemoci, soupeři, rozhodčí… Možnost pro plánování je daleko menší. Jsem ale rád za možnost hokej podporovat. Podle mě je to společenská odpovědnost podnikatelů, kteří si to mohou dovolit. Zvlášť v současné době je to životně důležitý aspekt. Bez téhle podpory sport nemůže fungovat.

Foto: Facebook HC Dynamo Pardubice

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz