Machala o nejtěžší sezoně i nové výzvě. Teď doufá v laso z Třince
Foto: Roman Mareš, rytirikladno.cz
Má za sebou nejtěžší sezonu v kariéře: vinou dlouhodobých zranění v ní odehrál jen čtrnáct zápasů. Přesto Ondřej Machala disponuje nesporným potenciálem. Ten se teď pokusí předvést ve Frýdku-Místku, kde by měl patřit k tahounům týmu. Motivaci má velkou. Dobře ví, že když se mu bude dařit, může dostat šanci v Třinci.
Když jsem o vašem přesunu do Frýdku-Místku přemýšlel, napadlo mě, že je někdy je lepší udělat dva kroky vzad, aby člověk později mohl udělat o to větší krok dopředu.
Jak říkáte. Poslední sezona pro mě byla náročná. Moc jsem nehrál. Byl jsem na operaci s ramenem, pak přišel ten hit, takže jsem skoro celý ročník promarodil. Když jsem hrál, tak jsem měl jen velmi malý ice time. Do Frýdku se jdu znovu chytit. Snad budu hrát hodně a získám sebedůvěru.
Možnost dostat se přes Frýdek do Třince určitě taky hrála svou roli.
Přesně tak, o tom žádná. Doufám, že se mi bude dařit a že šanci v Třinci dostanu.
Dá se mluvit o restartu kariéry?
Ani ne, spíš je to o tom, že když celou sezonu promarodíte, tak je těžší shánět si angažmá. Kluby se bojí, že budou muset platit hráče, který bude znovu marodit, čímž by mu dávaly peníze zdarma. Takže jsem rád, že mi klapla tahle příležitost. Těším se, že si znovu zahraju.
„Doufám, že dostanu šanci v Třinci.“
Měl byste si zahrát hodně, ve Frýdku vás zasadí do role lídra.
Těším se na to. Bude to velká výzva. Vím, co ode mě očekávají, vím, že bych měl být rozdílový hráč. Pevně věřím, že očekávání dokážu naplnit.
Tuhle roli okusíte v dospělé kariéře asi vůbec poprvé.
Myslím si, že jsem za poslední roky docela vyspěl. Psychicky i fyzicky. Když mě bral Venca Varaďa do Frýdku před šampionátem dvacítek, byl jsem ještě rozlítanej a rozjančenej. Teď jsem jiný hráč, takže věřím, že tu roli zvládnu.
Změnil jste formát letní přípravy. Letos trénujete individuálně, co vás k tomu vedlo?
Chtěl jsem se na sezonu poctivě připravit. Neříkám, že se při společné letní přípravě trénuje blbě, ale vždycky je lepší, když se můžete zaměřit přesně na to, co vaše tělo potřebuje. Makám, hodně jsem zesílil a dávám tomu všechno, co jde. Jsem rád, že mi Frýdek na individuální letní přípravu přistoupil.
„Makám, hodně jsem zesílil.“
Máte pocit, že společná letní příprava bez důrazu na individuální potřeby hráče mohla hrát roli ve vašich trablech s rameny?
Těžko říct. Byl jsem na operaci s oběma rameny. Měl jsem vrozeně slabší stříšky ramenních kloubů, teď je mám zafixované a vše je v pořádku. Pravda je taková, že co se týče vrchní části těla, měl jsem ji vždycky slabší. I proto bylo mým cílem dělat si individuální letní přípravu, řekl jsem kondičnímu trenérovi, na čem přesně potřebuju zapracovat. A funguje to. Opravdu hodně jsem zesílil, progres je vidět. Mám z toho radost.
V sezoně jste vinou zranění odehrál jen 14 zápasů. Byla pro vás nejtěžší v kariéře?
Psychicky určitě, co vám budu povídat. Když jediné, co můžete, tak jen si na chvilku zabruslit, není to snadné. Chodil jsem sice každý den ke kondičnímu trenérovi a fyzioterapeutovi, ale pořád to není o tom, že můžete hned naskočit. Doufám, že už jsem si veškerou smůlu vybral.
Pamatujete si hit Bohumila Janka, který vám přivodil otřes mozku?
Nepamatuji si vůbec nic, úplný výpadek paměti mám zhruba dvě hodiny, což je dobře. Doktoři mi říkali, že kdybych si ho pamatoval, možná bych se bál znovu hrát. Takhle strach nemám. Poznal jsem to i v baráži. Sice jsem v ní hrál minimálně, ale když jsem naskočil na led, vůbec jsem nepřemýšlel, že by se mi mohlo něco stát.
„Hit? Nepamatuji si vůbec nic, mám výpadek zhruba dvě hodiny.“
Měl jste štěstí, že jste na poslední chvíli brzdil.
Je to tak. Zřejmě jsem v poslední chvíli viděl, že mě trefí, takže brzdit, bylo jediné, co jsem mohl udělat. Už na to nemyslím, jedeme dál.
Jak probíhala léčba?
První tři týdny byly nejhorší. To bylo peklo, mohl jsem prakticky jen na procházky. Pak už to šlo a já začal pomalu trénovat na suchu. Složitá byla psychika a vědomí, že jsem podruhé v sezoně vážně zraněný. Byli jsme na Kladně domluvení, že v sezoně už nenaskočím. Nakonec jsem se ale cítil dobře, tak jsem si zahrál baráž.
Neměl jste během zranění obavy o budoucnost vaší kariéry?
Hlavu jsem se snažil udržet čistou a klidnou. Ale někdy to nešlo. Byly chvíle, kdy jsem byl naštvanej. Opravdu hodně. Jak už jsem říkal, psychicky to pro mě byla nejtěžší sezona v kariéře. Když jste dvakrát za krátkou dobu zraněný, je to na nic.
Snažil jste se žít s týmem?
Moc to nešlo, když jsme hráli domácí zápasy v Chomutově a na každý zápas se muselo dojíždět. Měl jsem trénink, po kterém už jsem často byl dost unavený, takže během zranění jsem byl na zápasech asi čtyřikrát. Kdybych bydlel na Kladně a my hráli tam, je to něco jiného.
„Snažím se hrát hlavně tak, abych měl ze své hry dobrý pocit.“
Dáváte si před novou sezonou individuální cíle?
Na kanadské body se moc nedívám. Snažím se hrát hlavně tak, abych měl ze své hry dobrý pocit. Když tohle funguje, tak většinou přijdou i body. Pořád toho na své hře musím ještě hodně zlepšit. Každopádně se těším, ve Frýdku je skvělé zázemí.
Jak byste ho porovnal s kluby, ve kterých už jste působil?
Podle mě je frýdecké zázemí na úrovni extraligy. Máte tam všechno, co potřebujete. Hala je nová, máte v ní saunu, masážní stoly a tak dál. Dost možná jde o nejlepší zázemí v první lize.
Foto: Antonín Vydra
Share on Facebook
