Liberecký šéf Bermann o juniorce, postaršování i odchodech
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Liberecká Tělovýchovná jednota bude letos chtít obhájit titul nejlepší akademie Českého hokeje. Ten nezávisí zdaleka jen na výsledcích, takže třeba selhání juniorů v klíčové fázi sezony není tím zásadním dojmem.
Tygři znovu nabili spoustu hráčů velkými zkušenostmi a posunuli je v hokejovém vývoji o kus dál. Jak se za uplynulým ročníkem ohlíží klubové vedení?
O tom přinesli Bílí Tygři na svých webových stránkách zajímavý rozhovor s manažerem mládeže Jiřím Bermannem. Podívejte se na některé body:
O úspěšnosti sezony
„Na slovo "úspěšná" vlastně úplně nedokážu odpovědět. Až po juniory se úspěch nedá měřit pořadím v tabulce. Vidím v tom ročníku hromadu kladných věcí. Například u nejmenších dětí, kde jsme se rozhodli co nejvíce rodičů přesvědčit o tom, že je důležitý pohyb obecně a ne pouze specializovaný sport. Mám pocit, že jsme v tomto pokročili. A stačí, že jen tatínek se synem někam jde a hýbají se.“
O všestrannosti nejmenších
„Český svaz ledního hokeje nařizuje takzvaná vícesportovní odpoledne, což je dobře. Hráče to motivuje k tomu, že se chtějí i v ostatních sportech zlepšovat, čímž pak zvyšují svoji sportovní vybavenost. My jsme už před sezonou přistoupili k ubrání počtu tréninkových jednotek na ledě, místo pěti od třetí třídy už máme jen čtyři, dali jsme tam ještě nějaké dobrovolné. Chceme, aby měly děti více času ať už na jiné sporty, tak na aktivity s rodiči.“
O vnitřní motivaci hráčů
„Malé děti motivujete velmi snadno, když tak jim to prostě přikážete. A malé dítě nebude odmlouvat. To je ovšem extrémně dočasné. Pak okolo dorostu a juniorky nacházíte hráče, kteří na sobě vždy makali, protože museli. Teď už ale nemusí, sedmnáctiletému klukovi nic nepřikážete. Buď udělá jen to, co musí, nebo má psychické nastavení takové, že chce prostě být nejlepší. To je věc, kterou třeba Radek Duda nemůže pochopit – na kolik vnitřně nemotivovaných svěřenců naráží.“
O nepostupu juniorky do play off
„Zakončení juniorky je jednoznačně neúspěch, nebudeme si nic nalhávat. Je jedno, že se play off nakonec stejně nehrálo, jsme z toho smutní. Pro klub, jako jsme my, je absence ve vyřazovacích bojích ostuda. Všichni, včetně mě, z toho musíme hledat ponaučení. Velkou chybu vidím na sobě, protože jsme na začátku sezony neutvořili širší kádr. Bohužel se nám letos nepovedlo mít dva stabilní kádry – U17 a U20. To je problém.“
O postaršování hokejistů
„Když hráče postaršujete, měl by mít podobnou roli i v té vyšší kategorii. Takže když v dorostu dává góly a v juniorce ne, měl by jít po nějaké chvíli zase dolů, aby v tom pokračoval. To je naše filozofie. Chtěl bych se důrazně ohradit proti názorům, že kdo není postaršený, nemá na velký hokej. Není to pravda.“
O odchodu mladých hráčů
„Hodně mě mrzí, když nám hráči v mladém věku odcházejí třeba do Finska. Samozřejmě, když jdou do zámoří a hrají tam nejlepší juniorskou soutěž na světě, nemůžeme tomu moc čelit. Snad jen tak, že ty hráče posunete do vyšších kategoriích u nás. Pak se mají o čem rozhodovat. Problém je však v tom, že my nechceme hráče jen uměle postaršovat, aby nám zůstali.“
O nečekaně dlouhé pauze
„Snažíme se hráče udržovat v tom, aby aspoň něco dělali a zhruba od půlky dubna najedeme na individuální letní přípravu. Kondiční trenér bude hráčům dělat plány tak, aby to zvládli sami. U dorostenců a juniorů je mi jasné, že jakmile současná situace skončí, kondiční trenér je změří a postaví na váhu. Toho se trošku bojím, protože nejsem úplně přesvědčený, že k sobě mají takový přístup, jaký by byl optimální.“
O výborných podmínkách v akademii
„To, jaké prostředí jim tady náš klub vytvořil, hráči neocení, dokud nepůjdou na chvíli trénovat někam jinam. Když se bavím s hráči, kteří odsud odešli, přesně v tomhle smyslu se vyjadřují. S trochou nadsázky to je, jako když máte od osmnácti super auto. Neoceníte ho. Ale když máš nejprve horší a až později si pořídíš skvělé, oceníš ho úplně jinak.“
O počtech malých dětí ve srovnání s Evropou
„Většina klubů v České republice má v přípravce víc dětí, než tomu bylo třeba před deseti lety. Stále je to ale tak, že když jsem byl na stáži ve finském Espoo Blues, říkali mi, že se jim jednou nepovedl nábor a měli do základny jen 200 dětí. Prý se s tím nejde dělat hokej a potřebují jich 300. U nás je 300 celá Tělovýchovná jednota...“
O akcích Českého hokeje
„Svazové akce jsou velmi přínosné, děti lákají na stadiony. Svaz v každém klubu zřizuje trenéra, který je za nábor zodpovědný a má prostor se tomu věnovat. To je jednoznačně pozitivní a jde to za svazem. Myslím si, že v tomto směru dělá dobré kroky.“
Celý rozhovor si můžete přečíst na webu Bílých Tygrů:
Share on Facebook
