Lapač vyvolával bývalého kapitána. Bylo to krásné, děkuje dojatý Vaněk

Foto: hc-vsetin.cz

Osm sezon, 354 zápasů a 127 branek. To je úctyhodná bilance Daniela Vaňka ve vsetínském dresu. V sobotu však nastoupil dnes už bývalý kapitán Vsetína v oranžovo-modré kombinaci Drtičů z Hodonína. Přivítal jej bouřlivý aplaus fanoušků a po zápase museli domácí hráči dokonce přerušit děkovačku, aby udělali prostor diváky vyvolávanému hráči. Jinak ale už domácí svého soupeře vůbec nešetřili. Hosté zkoušeli všechno možné, ale porážce 3:7 nezabránili.

Nový fanshop

Nečekal jste, po těch sezonách, výkonech a nastřílených brankách, přece jen jinou, oficiálnější rozlučku?
Já jsem rád, že mě diváci přivítali takto. Ten konec byl opravdu krásný. Chtěl jsem poděkovat fanouškům takto osobně. Vzal jsem i syna, protože na děkovačky vždycky chodil se mnou. Navíc byli na ledě i bývalí spoluhráči, takže jsem si ten závěr opravdu užil.

Kdy ve vás uzrálo rozhodnutí, že ve Vsetíně skončíte?
Ta situace se vyvíjela. V srpnu přišlo hodně nových hráčů. Třeba na můj post přišli čtyři kluci. Trošku komplikace byly i dopolední tréninky. S trenéry i vedením jsme si celou situaci na rovinu vyjasnili. Já jsem hráč do prvních dvou lajn, trenéři to postavili na jiných. No a třetí a čtvrtou lajnu budou hrát mladí kluci. Odešel jsem po vzájemné dohodě. Nikdo mě nevyhodil, ani já jsem se neurazil.

Proč jste si vybral zrovna Hodonín?
Jako Zlíňák to nemám moc daleko, to bylo jedno z kritérií. Je tam silné fanouškovské zázemí. Je to ambiciózní klub, který nechce hrát někde dole. Jsou tam kvalitní, precizní tréninky, v některých směrech lepší, než ve Vsetíně. Trenér má jasnou vizi, to mi imponovalo. A řekl bych, že v Hodoníně je jakýsi hlad po úspěchu. No a já mám plnit stejnou roli, kterou jsem měl ve Vsetíně – pomáhat mladým klukům na ledě i v kabině. Jsem spokojený a myslím, že jsem se rozhodl dobře.

Zápas se Vsetínem se vyvíjel zpočátku jasně. Pak jste začali hru kouskovat a dostali jste se vždy na dostřel. Tušili jste, že tento způsob bude na domácí platit?
Rozkouskovat, to není náš styl. To vyplynulo ze hry. Je pravda, že vyloučených bylo hodně. Chtěli jsme hrát jednoduše, důrazně napadat, jít do zakončení. Ale hráli jsme to jenom v krátkých časových úsecích, vždycky to přerušilo nějaké vyloučení.

Třikrát jste hráli poměrně dlouhé oslabení tři na pět, dvakrát jste v něm inkasovali. To byl jeden z rozhodujících momentů utkání, souhlasíte?
Od začátku sezony trpíme vysokým počtem vyloučených. Navíc jsou to někdy vyloučení zbytečná. Slabší týmy to třeba nedokážou využít, ale ty lepší vás v přesilovkách potrestají a zápas zlomí. Myslím si, že kdybychom neměli tolik vyloučených, hrál by se vyrovnaný zápas.

Zdálo se mi, že domácí v některých fázích ubrali plyn, začali hrát spíš na krásu a nešli důrazně do zakončení.
Když vyhráváte, sebevědomí roste, a to hlavně před domácím publikem. Máte chuť něco vymyslet, udělat pěknou akci. Je přirozené, že neudržíte koncentraci. A to jsou právě ty okamžiky, kdy prohrávající tým může jednoduchou a přímočarou hrou výsledek zvrátit. Ale my jsme doplatili na oslabení, nedostali jsme se do souvislejšího tlaku.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz