Krutila štve stopka na MS: Musím se držet, abych tam z tribuny neskočil
Foto: Martin Voltr
Bylo to jedno z velkých témat před oznámením nominace na juniorský šampionát. Vezmou trenéři Michaela Krutila, nebo ne? Nakonec platila první varianta.
Samozřejmě že otazníků měli mnohem víc, ale tenhle se netýkal přímo výkonnosti. Krutil dostal v závěru loňského šampionátu disciplinární trest, který se mu přenáší do dalšího mistrovství. Kvůli faulu ve čtvrtfinále s Kanadou nesmí nastoupit do prvních dvou utkání.
Přesto ho ale Karel Mlejnek vzal. A taky přesto, že Krutil kvůli zranění ruky nehrál zápas od 13. listopadu.
To dokazuje, jak silnou pozici má zadák, který jako jediný z české reprezentace momentálně působí ve farmářské AHL.
Asi vás hodně mrzí, že první dva zápasy musíte vynechat...
Rád bych pomohl týmu už od začátku, ale bohužel to tak nemůže být. Vím, že celý hokejový svaz a speciálně náš manažer Ota Černý se celé léto pokoušeli o to, aby tu stopku přenesli do přípravných utkání, ale bohužel se to nepodařilo.
Budou vás na tribuně hodně svrbět ruce?
Myslím, že ano. Budu se muset držet, abych tam přes tu tribunu neskočil (usmívá se). Ale nedá se nic dělat. Musíme se s tím srovnat.
Nebál jste se, že by vás kvůli tomu trenéři nemuseli vůbec vzít?
Samozřejmě všechno bylo na trenérech. Bylo to jejich rozhodnutí a já jsem vděčný, že mě vybrali i přesto, že první dva zápasy hrát nebudu.
A jak se po podzimu cítíte, když jste nastoupil jen do sedmi zápasů AHL?
Přijel jsem v naprosto skvělé náladě. Byť jsem v poslední době kvůli zranění neodehrál moc zápasů, jsem naprosto připravený. Klub mě suprově nachystal na ledě i mimo něj, v tomhle směru nemusíme o ničem diskutovat.
Dvacítka přišla o jeden zápas. Po dvoudenní karanténě mohli hráči na led
Zámořská média psala, že jste si poranil ruku. Co přesně se vám stalo?
Je to tak. Bylo to v souboji v Texasu, kdy mi hráč plnou rychlostí najel na ruku, přimáčkl mě na mantinel a poškodil mi kosti v zápětí. Teď už jsou ale naprosto v pohodě, všechny skeny ukázaly, že je to zahojené. Nemám s tím žádný problém.
Jinak jste tedy spokojený, jak se v AHL rozvíjíte? Z českého týmu ji hrajete jako jediný, když se Jan Myšák vrátil do juniorky.
Musím říct, že jsem měl obrovské štěstí. Jak na to, že si mě tam nechali, tak na organizaci Chicago Blackhawks a Rockford IceHogs. Je to neskutečná organizace, která se věnuje hráčům a má velmi dobře udělaný development program. Nemůžu si na nic stěžovat.
Teď vás čeká druhé mistrovství světa. Věříte, že vám loňská zkušenost hodně pomůže?
Určitě to byla velká zkušenost, která bude hrát roli. Pro všechny z nás, kteří jsme tady hráli už loni. Navíc jak mám odehráno i poměrně dost zápasů v AHL (včetně loňské sezony 28, pozn. red.), tak se mladším klukům určitě budu pokoušet trochu pomoct a poradit, pokud budou chtít.
Když mluvíte o mladších – obránci ročníku 2003 skoro úplně vytlačili ze sestavy váš starší ročník. Jak vnímáte sílu nastupujících „vlčáků“?
Všichni mladí kluci od nás jsou velmi silní hokejisti. Musím jenom říct, že celý národ na ně musí být pyšný, že se sem dostali a vytlačili starší hráče.
Foto: Ondřej Kalát
Jak tedy vidíte sílu týmu a jeho možnosti?
Upřímně řečeno, musím říct, že tým, který se tady sešel a vybrali ho trenéři, má na to, aby na turnaji uhrál nějaký úspěch. Nemůžeme nic zaručit, ale budeme se o to pokoušet, abychom se dostali co nejdál.
A kdybyste posoudil podle loňska, co můžete udělat lépe?
Jednoznačně musíme hrát pospolu jako tým, jelikož nemáme tak silný kádr jako Kanada nebo Spojené státy. Půjde jenom o to, jak bude celý tým připravený a semknutý. Každý si musí pomáhat, jak na ledě, tak mimo led.
Share on Facebook
