Krenželok o návratu do Liberce: Neřešil jsem to. S Jelínkem na sebe jen mrkli
Foto: Marek Sekáč, hcbilitygri.cz
Nedělní výhrou na ledě Mladé Boleslavi se Tygrům povedlo poprvé od prvních dvou kol vyhrát dvakrát za sebou. Na tento skalp se jim však opět nepovedlo navázat a nadále tak čekají na delší vítěznou šňůru. Jejich katem se tentokrát staly Vítkovice, přesněji řečeno jejich gólman Daniel Dolejš, který pokryl všech čtyřicet ran Severočechů.
Zásluhu na tom, že se tři body stěhují z pod Ještědu na Moravu, mají paradoxně i dvě bývalé šelmy, konkrétně Lukáš Krenželok s Dominikem Lakatošem, kteří si oba připsali po gólu.
V Liberci tento ročník nepadají branky v úvodním dějství moc často a zápas domácích Tygrů s Vítkovicemi nebyl výjimkou. Od začátku utkání byli sice aktivnější Severočeši, jenže těm se nedařilo propálit gólmana Dolejše.
Největší příležitost k tomu měli v prostřední dvacetiminutovce, kdy dostali k dispozici dvě minuty trvající přesilovku pět na tři. Ani v té se však svěřenci trenéra Patrika Augusty neprosadili.
A tak na začátku poslední části udeřila Ridera, která nakonec přidala ještě dvě trefy a zodpovědným defenzivním výkonem dotáhla střetnutí do vítězného konce.
„Šance na gól jsme měli. Troufnu si říct, že u některých z nich stálo při jejich brankáři i dost štěstí.“
„Chyběl větší důraz v zakončení. Šance na gól jsme měli. Troufnu si říct, že u některých z nich stálo při jejich brankáři i dost štěstí. K nám se to nikdy neodrazilo, neměli jsme ani žádné dorážky. Nechci se na to ale vymlouvat, tým, jako je ten náš, musí takové příležitosti proměňovat,“ hodnotil utkání Michal Bulíř, jenž se rovněž několikrát ocitl v gólové situaci.
„Z Liberce se body moc nevozí, takže jedeme domů spokojeni. Odehráli jsme dobré utkání, kluci makali celých šedesát minut,“ pochvaloval si brankář hostů Daniel Dolejš.
Ten se ve své svatyni opravdu zapotil, krýt musel hned čtyřicet projektilů. Za záda ovšem nepustil ani jeden z nich. Obzvlášť dlouhé oslabení tři na pět pro něj nebylo vůbec příjemné.
Foto: Marek Sekáč, hcbilitygri.cz
„Těžších momentů bylo více. Domácí přesilovka pět na tři byla hodně dlouhá, jsme rádi za tu bojovnost, s jakou jsme to ubránili. Nakonec to byl klíčový moment,“ řekl Dolejš po utkání.
S tím, že se v této pasáži lámal chléb, souhlasil i liberecký Bulíř: „Pro vývoj utkání to bylo klíčové. Hráli jsme v pěti proti třem dvě minuty, to se musí využívat. Ne nadarmo se říká, že kdo nepromění dvojnásobnou početní výhodu, ten nemůže vyhrát.“
„Věděli jsme, že Tygři mají výborné přesilovky. Šli jsme do toho s tím, že je ubráníme, a to se podařilo.“
„Byla to nepříjemná chvíle, měli jsme s vyloučeními potíže. Něco jsme si k tomu museli říct. Věděli jsme, že Tygři mají výborné přesilovky. Šli jsme do toho s tím, že je ubráníme, a to se podařilo. Poté se utkání začalo klonit na naši stranu,“ přitakával i útočník Ridery Lukáš Krenželok.
Právě on měl na svědomí vítěznou branku svého mužstva. Paradoxně ho vsítil klubu, v němž působil šest let a je významně podepsán pod úspěchy z posledních ročníků.
Návrat do svého dlouhodobého působiště ovšem tolik neprožíval: „Tolik jsem to neřešil, my jsme chtěli vyhrát, potřebujeme každý bod. Všichni to brali jako každý jiný zápas, včetně mě. Ano, znám tu více lidí, přijeli jsme ale urvat výhru, což se nám povedlo.“
„Když se člověk podívá na Ještěd, tak si zavzpomíná. Na ledě už jsem to poté nevnímal.“
Lidsky velmi sympatický hokejista nicméně nakonec přiznal, že jistou nostalgii pocítil. „Šest let jsem tu žil. Když se člověk podívá na Ještěd, tak si zavzpomíná. Na ledě už jsem to poté nevnímal,“ svěřil se sedmatřicetiletý forvard.
Ten si navíc po hodně dlouhé době zahrál proti svému kamarádovi Petru Jelínkovi, s nímž seděl v jedné kabině deset let. „Nic jsme si neřekli, jen jsme na sebe mrkli. Když prostě hrajeme proti sobě, tak se neznáme, bojuje se na krev. Pokud ho ještě zastihnu v šatně, tak možná pár slov prohodíme,“ smál se Krenželok na pozápasovém rozhovoru.
Share on Facebook
