Koukal je zpátky: Cítím se dobře, ale pro kluky jsem zatím „štístko“

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

73 střel – 2 góly. Tak tristní je bilance hokejistů Mountfieldu z posledních dvou zápasů s Třincem a Kometou, které sice výrazně přehráli, ale nezískali ani bod. Na první týmový úspěch tak dál musí čekat matador Petr Koukal, který naskočil do hry po půl roce, během něhož absolvoval operaci a dlouhou rekonvalescenci s kolenem.

HokejkaTV

Nevzpomněl jste si na loňské play off? Byl to podobný zápas: Kometa dá gól, vy pak bušíte, jasně ji přestřílíte, ale nic z toho.
Ne, myslím, že to už je za námi. Ale tenhle zápas jsme měli vyhrát. Bohužel na nějaký výkon nebo dojem naoko se nehraje. Góly jsme dali jenom dva, oni tři, takže máme nula bodů.

Bylo to podobné jako v Třinci?
Ne, to ne. V Třinci to vypadalo jinak. Měli jsme spoustu střel, ale i oni byli docela nebezpeční. Možná víc než my, i když ten počet střel byl takový, jaký byl. Ale Kometa... Sice měla dva samostatné nájezdy a Mazi (Mazanec) nás podržel, že jsme mohli hrát do poslední minuty, ale zápas jsme prohráli v přesilovkách. Měli jsme jich spousty a bohužel jsme tam nedotlačili žádný hnusný, natož hezký gól.

Přitom hra v přesilovkách nevypadala vůbec špatně. Tlak jste měli.
Tlak jsme měli, ale bohužel ne finální nahrávku nebo střelu. Já jsem to tam měl taky ve druhé třetině zkusit cáknout z jedné, ale předržím to. I tak tam bylo půl prázdné kasy, a skočí mi to někam do rohu... Chce to větší jednoduchost ve střelbě a nějaký tam třeba spadne. Je to už druhý zápas. V Třinci nula, teď dva... Z těch všech šancí je to prostě málo.

„Zase dostaneme góla úplně z naší de*iloviny. Takových šancí jsme měli spousty my a nedali jsme z nich v podstatě nic.“

Nedokázali jste moc vyzrát na Karla Vejmelku, který má prostě formu.
Formu může mít, ale my jsme měli dát víc než dva góly. Aspoň tři, čtyři. Neříkám, že jsme museli vyhrát za tři body, ale prostě bod jsme měli urvat. Zvlášť ve druhé třetině, která skončila 1:1. Tam jsme měli šancí tolik, že pro nás měla skončit 3:1. Jenže zase dostaneme góla úplně z naší de*iloviny. Ve finále byly všechny tři góly stejné. První dva úplně a třetí taky, ztratíme puk před modrou. Takových šancí jsme měli spousty my a nedali jsme z nich v podstatě nic. Jeden v oslabení a jeden hnusný po dorážce. Šancí bylo moc, nějaký gól z toho měl být i při hře pět na pět. Smoli (Smoleňák), kdokoli.

Co s tím?
Chce to větší klid a potom větší důraz, větší hlad u brány. Nevím, je tam spoustu aspektů. Hokej je rychlý, přelévá se to z jedné strany na druhou, takže už záleží na hráčích, jak to vyhodnotí.

Smoleňák: Se*e nás to všechny, musíme sklopit palici

Jak jste se cítil vy osobně? Zdá se, že se do toho už dostáváte, na ledě jste strávil hodně času.
Byl jsem už s Rudym (Červeným) a Smolim i na přesilovkách, měli jsme jich hodně, takže toho ice timu jsem měl celkově dost. Oproti Třinci, kde jsem šel ze čtyřky na pár střídání. Šlo to. Zvládl jsem to, cítil jsem se dobře. Samozřejmě nějaká střídání ze začátku byla na krev, na střídačce jsem čudil, ale jak se člověk rozehraje a rozdýchá, tak to pak bylo lepší a lepší. Zase postupem času ke konci už těch sil nebylo moc, protože jsem byl na ledě hodně, ale cítil jsem se dobře a s klukama se mi hrálo dobře.

Měl jste taky dost šancí a často jste se motal před brankou, že?
Jo, na mě to bylo až nezvykle šancí. Ale nic. Štěstí nepřálo. Hezky jsem tečoval Smoliho střelu těsně nad a v přesilovce jsem určitě taky mohl dát góla.

Noha vám drží?
Jo, bylo to fakt dobré (klepe na zuby). Neměl jsem s nohou jediný problém. Jsem trochu nerozehraný, nějaké puky jsem možná zbytečně ztratil, ale to nevím, jestli je rukama, nebo nohama, nebo je to jedno s druhým... Byl to teprve druhý zápas, žádný připravný jsem nehrál. Snad to bude jenom lepší a lepší.

„Zvládl jsem to, cítil jsem se dobře. S nohou jsem neměl jediný problém.“

Těšil jste se, až po půl roce naskočíte?
Těšil, ale ve finále po půl roce... Kdybych se zranil v září, tak člověk pracuje na návratu třeba někdy do play off. Takhle jsem se zranil ke konci základní části, do play off jsem ještě trochu naskočil, takže v podstatě jsem promarodil celou přípravu na sezonu. Suchou vyloženě, to jsem chodil jenom do posilky na ruce. Jak kluci začali na ledě, tak já jsem začal s Tvrďou (Michalem Tvrdíkem) v posilovně makat na noze, co to šlo, co mi koleno dovolilo. Samozřejmě jsem se těšil, ale na zimáku jsem byl s klukama každý den. Akorát když oni šli na led, tak já jsem byl v posilovně.

Jasně, ale teď jste konečně vyjel k zápasu, zvlášť doma v parádní kulise proti Kometě...
Jo, to bylo výborné. Jenom škoda výsledku. Už jsem se byl podívat na kluky třeba na prvním zápase s Libercem, a ten bych přirovnal k tomu s Kometou. Prostě my jsme hráli hokej a soupeř dával góly.

Jinak máte z týmu dobrý pocit?
Jo, kluci přišli i odešli, což bude každý rok, ale to jádro zůstalo pospolu. Akorát mě mrzí, že co jsem naskočil, tak jsme prohráli v Třinci i s Brnem... Takže pro kluky jsem zatím „štístko“ (usmívá se). Doufám, že se to brzo zlomí.

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz