Kobra hrála agresivně, báli jsme se zranění, přiznává Apolenář. Teď chce Přerov
Foto: Helena Hegeďová, hc-vsetin.cz
Valaši si v play off REDSTONE Extraligy juniorů zkomplikovali cestu do semifinále, když v sobotu zaváhali na vlastním ledě a po dvou přesvědčivých výhrách dovolili Kobře snížit. Nejen k tomu se po postupu vrací Jakub Apolenář, aktuálně nejproduktivnější hráč Vsetína.
Jakube, první dva zápasy v Praze vyšly jasně ve váš prospěch. Čím to bylo?
První zápas byl strašně vyrovnaný, ale dali jsme první gól a soupeř se asi trochu lekl. Kobra se uchýlila k agresivní hře a nám se naštěstí podařilo vstřelit ještě jednu branku. Ve druhém zápase jsme rozhodli už v první třetině, svůj výkon jsme potvrdili i v následujícím průběhu. Soupeř se opět uchýlil k silové hře. Byli hodně agresivní a jejich častá vylučování nám hrála do karet.
Byl první zápas spíše o poznávání soupeře?
Ze začátku jsme do toho šli hodně s pokorou právě proto, že jsme o soupeři věděli jen velmi málo. Takže ano, navíc jsme byli hodně nervózní.
Měli jste v hlavách obecná tvrzení, jako například že je západní skupina slabší?
V hlavě to trošku bylo. Věděli jsme, že jsou trošku slabší, ale play off je play off. Je to nová soutěž, začíná se úplně od začátku. Je to vyrovnané, může se stát cokoliv bez ohledu na předchozí výsledky.
Potvrdila se vám vaše představa o soupeři?
Až na druhý zápas, který jsme rozhodli v první třetině, to byly všechno vyrovnané duely. To, že by byla Kobra výrazně slabší soupeř, se nepotvrdilo.
„Asi jsme si všichni mysleli, že třetí zápas se odehraje sám a s přehledem.“
Ve druhém zápase jste vyhráli 7:0. Odpovídal výsledek dění na ledě?
Ano, vypadalo to přesně tak, jak ukazuje výsledek. Semkli jsme se, po prvním zápase jsme navíc věděli, do čeho jdeme. Měli jsme štěstí, padalo to tam, využívali jsme šancí.
Ani v jednom utkání v Praze jste neinkasovali. Zakládali jste si na tom?
Chodili jsme hodně dozadu. Věděli jsme, že hřiště je tam hodně malé, takže jsme často měli třetího hráče nahoře. Hlavně jsme vždy chodili v pěti do obrany.
Nenarostl vám pak hřebínek?
Myslím, že narostl. Asi jsme si všichni mysleli, že třetí zápas se odehraje sám a s přehledem. Nešli jsme do toho s pokorou. Po dvou jasných výhrách, kdy jsme je přejeli, jsme si řekli, že to bude brnkačka a půjde to samo. Byli jsme navyklí kombinovat do prázdné brány, a ne střílet z dobrých pozic. Nesmyslně jsme si přihrávali a kvůli tomu to potom bohužel nevyšlo. Ztratili jsme náskok 2:0 a prohráli v prodloužení. Doplatili jsme na to.
Pohnulo to s vaším sebevědomím?
Ano, hodně to s námi pohnulo. Po zápase jsme byli všichni skleslí, ale hodili jsme to za hlavu. Ve čtvrtém zápase jsme se i za stavu 1:3 po první třetině dokázali semknout a otočit to.
Foto: Helena Hegeďová, hc-vsetin.cz
Cítil jste v domácím prostředí větší tlak?
Hráli jsme hodně pod tlakem. Bylo tady víc fanoušků a hlavně jsme chtěli sérii ukončit doma. Čtvrtý zápas už byl pro nás hodně kritický, nechtěli jsme znovu do Prahy.
Ale inkasovali jste v něm už po třiceti pěti sekundách…
Ano, to nás hodně srazilo. Během asi deseti minut jsme dostali tři rychlé góly. Sice jsme jeden dali, vyhecovali se, ale pak stejně přišla další studená sprcha.
Soupeř pak začal s defenzivní hrou. Jak v takovém případě na obranu vyzrát?
Nejdřív řeknu, že takhle jsme měli hrát v sobotu za stavu 2:0. Měli jsme se zamknout v pásmu, když bylo nejhůř, ale my jsme pořád lítali. A oni v tomto zápase nakonec udělali úplně to stejné. Taky se rozlítali a my jen využili šancí k obratu.
Ceníte si vítězství o to víc?
Samozřejmě. Nevím, jak to popsat, ale po obratu je pro vás ten zápas lepší. Po utkání je skvělý pocit zastavit se a říct si, že jsme z 1:3 otočili na 6:3.
„Báli jsme se, některé jejich zákroky byly hodně zákeřné.“
Jak jste si od druhé třetiny utkání užil?
Snažil jsem se myslet na to, že je to pořád 4:3. Byl to vyrovnaný zápas a věděli jsme, že v tuto chvíli už další góly dát nemusíme, ale hlavně bychom to měli ubránit.
Na začátku jste mluvil o agresivní hře Kobry. Nebáli jste se zranění?
Báli jsme se, některé jejich zákroky byly ve druhém zápase hodně zákeřné. Nejednou se to před brankou servalo. Přesunulo se to do třetího zápasu, kdy jsme hráli s velkým respektem, nechodili moc do kontaktu a uhýbali. Nechtěli jsme riskovat zranění.
Mohlo to ovlivnit vaši hru v domácích zápasech?
Ve třetím zápase to bylo hodně vidět. Nenapadali jsme a báli se chodit do soubojů.
Přerov a Havířov skončily čtvrtfinálovou sérii o den dřív. Může to nějak ovlivnit další vývoj play off?
Myslím si, že to tento rozdíl nehraje žádnou roli. Semifinálová série bude zase začínat za stavu 0:0, všichni musíme pořádně natrénovat a odpočinout, abychom byli co nejlépe připraveni.
Foto: Helena Hegeďová, hc-vsetin.cz
Soupeře ještě neznáte. Přál byste si víc Přerov, nebo Havířov?
Asi Přerov, protože tam některé kluky znám a chtěli bychom je porazit. Navíc je to derby, takže by to mělo větší náboj.
Jak to ve vaší čtvrtfinálové sérii bylo s rolí favorita?
Favorit v téhle sérii nebyl. Bylo to vyrovnané. Začínali jsme s tím, že jdeme hrát proti druhému ze západní skupiny a hlavně jedeme k nim. Museli jsme do toho jít s pokorou a jsem strašně rád, že je čtvrtfinále úspěšně za námi.
Budete favority v semifinále?
Favoriti nebudeme. Podle mě půjdeme do semifinále jako outsideři, ale je to lepší, protože můžeme jenom překvapit. Daleko lépe se hraje, když nemáme co ztratit.
„Není potřeba nic extra slavit. Až po tom, co tu ligu vyhrajeme.“
Hlavně v zápasech v Praze jste byl hodně produktivní. Jaké byly chvíle, kdy jste ve statistikách nahradil některé své spoluhráče?
Od té doby, co jsme si spolu s kluky v lajně sedli, tak jsme měli průměrně hodně bodů na zápas. Šlo nám to. Na mé produktivitě měli velkou zásluhu kluci, kteří mi to dávali do dobrých pozic. Pak už to šlo samo.
Jak teď slavíte, případně budete slavit?
Není potřeba nic extra slavit. Až po tom, co tu ligu vyhrajeme.
Jak jste si užil děkovačku? Atmosféra na Lapači byla výborná…
Tady na Vsetíně jsem to zažil poprvé, protože jsem došel ze Zlína. Bylo to naprosto perfektní. Atmosféra při zápase taky úžasná.
Ze Zlína jste přišel v průběhu sezony. Jak jste se začlenil do týmu?
Myslím si, že kluci mě začlenili hodně rychle. Se všemi jsem si sedl a ani to netrvalo dlouho. Je tady dobrá parta.
Foto: Helena Hegeďová, hc-vsetin.cz
Jak jste se vlastně ocitl v kádru Vsetína?
Ve Zlíně jsem nedostal moc prostoru a ani moje výkony nebyly stoprocentní. Mohl jsem hrát líp. Znal jsem tady pár kluků, už i před sezonou jsem se s nimi bavil o tom, že bych přišel. Když se naskytla možnost odejít na hostování, tak jsem volil. A zvolil jsem správně.
Napadlo vás tehdy, že byste mohl být tak výraznou osobností v postupu do semifinále?
To mě úplně nenapadlo. Věděl jsem, že jsou tady hodně produktivní kluci jako Daniel Klímek nebo Adam Hilšer a spíš jsem doufal, že tady zapadnu, přispěji pár body a občas mi tam něco padne.
Share on Facebook
