Když uděláme medaili, budu v pohodě, říká Červenka o čekání na gól
Foto: Aleš Krecl, ČSLH
(KODAŇ, od našeho zpravodaje) V reprezentaci má na kontě 156 startů, Roman Červenka patří k nejzkušenějším hráčům letošního výběru. Český kapitán se chystá na své desáté čtvrtfinále velkého turnaje. Šestkrát měřil síly s Američany, stejný sok bude na opačné straně barikády i ve čtvrtek. "Je to bruslivý tým, hodně nebezpečný. Bude to těžký zápas. Doufám, že si každý z nás uvědomuje, jakou šanci máme," povídá.
Aby se hokejisté dobře naladili, dali si volné úterý. Úplně. "Bylo fajn pospat si trošku déle a odpočívat, Zápasů jsme měli hodně, šly rychle za sebou," kvituje útočník švýcarského Fribourgu, který brzy zamíří za angažmá jinam. Ve středu už hokejisté naplno mysleli na velké čtvrtfinále. "Věřím, že to zvládneme. Necháme tam všechno!" slibuje.
Velké čtvrtfinále se blíží, vy jste jich sehrál několik. Pořád je tam určitá nervozita?
Před velkými zápasy člověk trošku nervózní je. Nemyslím si, že by to bylo něco špatného. Ale od chvíle, kdy se začne hrát, to ze mě spadne. Jsem v zápase, pak už žádné nervy nejsou.
Jak hodnotíte průběh základní skupiny? Mají Češi na čem stavět?
Prohráli jsme jen jeden zápas a skončili třetí, ale také jsme ztratili body se Slováky a se Švýcary. Myslím, že hlavně proti silným soupeřům jsme hráli dobré zápasy. A doufám, že to potvrdíme ve čtvrtfinále.
Po dnešním tréninku v Kodani vyrazíte autobusem do Herningu. Znamená přesun menší nevýhodu?
Pořád je to cestování, zhruba tři a půl hodiny v autobuse není nic výhodného. Jenže třetí a čtvrtý ze skupiny to mají podle pravidel. Musíme to vzít a nachystat se.
Ve čtvrtfinále čekají Američané. Asi se ani moc vybrat nedalo, že?
Přesně tak. Je to bruslivý a nebezpečný tým, máme těžký zápas. Bude se hrát asi dobře z obrany, chtěli bychom udávat tempo. Každopádně pevně věřím, že to zvládneme.
Na šampionátu stále čekáte na vstřelený gól. Je to nepříjemné?
Snažím se to brát pozitivně. Nepřijel jsem sem vyhrát nějaké střelce. Byl bych rád, kdybych góla dal. To ano. Na druhou stranu jsem tady pro týmový úspěch, šance tam pořád je. To je jediné, na co se soustředím.
Přemýšlíte hodně, proč to v koncovce najednou nejde?
Jen na štěstí a smůlu to určitě házet nechci. Ale kolikrát puk do brány propadne,odrazí se.... Je vidět, jaké góly se tady dávají. Někdy vám to tam prostě nespadne. Ale nějak extrémně mi to nevadí. Snažím se na věc koukat opravdu pozitivně.
Pokoušíte se mužstvu pomáhat jiným způsobem?
No jasně, člověk se snaží, aby byl každé střídání platný. Aby to prostě zapadlo. Je opravdu jedno, kdo se trefí, záleží, abychom po čtvrtečním zápase měli o gól navíc a šli dál. Pořád si velmi živě pamatuju rok 2010. Dvakrát jsme postoupili na penalty, ve čtvrtfinále jsme dali jeden gól, v semifinále dva, Potom znovu, Myslím, že ani teď ve čtvrtfinále moc branek nepadne.
Pokud člověk moc chce, může být všechno jenom horší. Nemáte teď ten pocit?
I to je možné. Nechci se upínat nebo řešit, že mi to nelepí. Když budeme mít medaili, a já nedám gól, budu s tím úplně v pohodě.
Letos vedete tým jako kapitán. Cítíte větší odpovědnost než jindy?
Jak je člověk starší, tak nikdy neví, které mistrovství pro něj bude poslední. Zase je tu velká šance něco udělat. Když jsem byl mladší, třeba ve čtyřiadvaceti, tak jsem si říkal, že to přijde každý rok. Ale časem pak vidíte, že to neplatí.
Ofenzivu hodně zvýraznili Davidové Krejčí s Pastrňákem, co říkáte?
Rozhodně, do týmu přibyla obrovská kvalita. Hlavně to musíme potvrdit ve čtvrtek.
Deset hráčů je na šampionátu poprvé. Bude důležité, abyste je vy starší vhodně podpořili?
Možná ano. Ale doufám, že všichni vědí, o co se hraje. Jak moc důležitý zápas to je. Musíme si uvědomit jedinečnost té šance. Pár dní stojí za to odmakat. A dát do toho všechno.
Čtvrtfinále jste hrál na velkých turnajích už osmkrát, jaká je vaše nejsilnější vzpomínka?
Pokud půjdu postupně, vybavím si všechny zápasy. Kolín 2010 je ale specifický tím, že jsme tam přes dvoje nájezdy došli až do finále, kde se pak bralo zlato. Zažil jsem i vyhraná čtvrtinále, z nichž pak bylo jen čtvrté místo. Což všechno trochu hatí. A není to příjemné.
Může být vzpomínka na zlaté Německo 2010 inspirací pro letošní tým?
Zažít něco podobného, to by bylo krásné, ale zatím k tomu máme daleko. Každá medaile by byla velkým úspěchem. Teď musíme zvládnout čtvrteční důležitý zápas, až po něm mohou přijít další úvahy. Dál zatím nejde přemýšlet.
Když jsme u těch čtvrtfinálových bitev. Kdy jste byl nejsmutnější?
Před dvěma lety v Moskvě. Hráli jsme tam dobrej hokej, v týmu panovala super atmosféra. Skupinu jsme zvládli výborně, mrzí mě, že jsme pak prohráli s Amerikou na penalty. Tak to ale někdy chodí...
Share on Facebook
