Kaut nekličkuje: Nebudeme si lhát. Zklamali hráči, na kterých to mělo stát
Foto: Martin Voltr
(VICTORIA, od našeho zpravodaje) Mluvil tiše, ale bylo vidět, jak je naštvaný. Martin Kaut by vzteky nejraději něco rozkopal. Češi nechali na ledě všechny síly, jenomže Američanům nakonec nestačili. Přitom postup možná nevisel zase tak vysoko. Dvacítce pomáhal neskutečný výkon brankáře Dostála, junioři se vyvarovali faulů. Ale srazila je bolest, která reprezentanty provázela celý turnaj. "Když dáme jeden gól, je to těžké," povídá smutně.
Útočník farmy Colorada naskočil v elitní letce s Martinem Kautem a Filipem Zadinou. Tohle trio místy dostalo soka pod tlak, jenomže chybělo finální zakončení. Prosadil se pouze Kaut, z přesilovky ve třetí třetině. "Měli jsme snížit dřív, pak by byla větší šance. Bohužel," líčí smutně.
V kariéře jste zatím možná nezažil větší zklamání, co říkáte?
Určitě je veliké. Nebudeme si nic nalhávat, na nic si hrát. Ale hráči, na kterých to mělo stát, prostě zklamali. Jenom díky Lukáši Dostálovi výsledky dopadly, jak dopadly. Když se vrátím ke čtvrtfinále, viděli jste střely: Dosty měl čtyřicet zákroků a my snad dvacet střel. Všude se psalo, jak tady máme ofenzivní esa, ale ta esa moc nesplnila svůj úkol. Hodnotí se to špatně.
Váš gól tým hodně oživil, proč to nešlo takhle od začátku?
Tu samou otázku si teď kladu taky. Prostě mi připadá, že jsme do toho každý nedali úplně, co v nás je. Proti týmům jako Amerika to nestačí. Každý musí udělat maximum, jako by to byl jeho poslední zápas za reprezentaci. Což můj byl. Doufám, že jenom za juniorku...
V prvních dvou třetinách byla česká ofenziva sterilní, nenašlo se nic, čím byste se nastartovali
Vůbec jsme se netlačili do útoku, snažili jsme se jen bránit, Když chcete vyhrát zápas, to prostě nejde. My začali útočit až posledních deset minut, to je špatně. Hecovali jsme se, jako jindy. Ale od každého tam nebylo to, co mělo být. Když hrajete za národní tým, tak to prostě takhle nejde.
Máte pro to vysvětlení?
Bojovnost nebyla problém, stačilo víc jednoduchosti, plnit malé věci. Dát si nahrávku v obranném pásmu, což my jsme nedělali. A když si to nedáme v obranném pásmu, tak se ani nemůžeme dostat do útoku.
Velké zklamání, nehledá výmluvy kapitán Nečas
V utkání jste dostali jedinou přesilovku, přitom některé zákroky Američanů po vyloučení volaly. Máte stejný pocit?
Z extraligy jsem zvyklý nehodnotit rozhodčí, ale tady asi něco říct můžu. Myslím, že nám mohli písknout dva, tři fauly. To se nestalo. Možná kdyby to udělali, třeba mohl ten zápas vypadat jinak. Na to se však nehraje. Amerika měla stoprocentní oslabení a my jim dali gól z přesilovky. Jenže jsme prohráli.
Vyřazení znamená, že ročník 1999 v mládežnických reprezentacích končí. Mrzí porážka tím spíš?
Zažili jsme hodně dobrých věcí, vyhráli spolu Hlinku. K těm dobrým věcem patří i ty špatné, ale to je prostě hokej. Jednou jste nahoře, jednou dole. A tam jsme bohužel byli ve čtvrtfinále.
Povzbudili vás předtím Švýcaři, kteří dokázali vyřadit silné Švédy?
Určitě. Viděli jsme třetí třetinu a Švýcaři byli lepším týmem. Říkali jsme si, že když můžou oni, proč ne my. Možná jsme měli z Američanů přehnaný respekt, v tom případě nevím proč. Je hezký, že tady mají budoucí jedničku draftu, ale on je stejný kluk jako my. Z toho prostě nesmíme být takhle posraní.
Z turnaje se budete vracet na farmu Colorada. Asi si od amerických spoluhráčů vyslechnete své, že?
O tom jsem ještě nepřemýšlel. Ale máte pravdu, kluci mi to asi dají sežrat. Ani nevím, co jim na to budu říkat.
Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
