Kašík po první bitvě za Berany: Nechci nic slibovat. Budu bojovat a makat!
Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
Ve středu šokoval návratem do Zlína, Libor Kašík se po štaci v ruském Chabarovsku a interemezzu v Kometě přesunul do klubu, kde chytal ještě loni na jaře. Uplynulé měsíce si představoval jinak, ovšem musel je hodit za hlavu. „Abych řekl pravdu, už to ani nechci hodnotit. Je tam spousta aspektů, to by člověk vyprávěl do nekonečna," povídá k čerstvému stěhování.
Kašík prožil intenzivní hodiny. Ve čtvrtek se objevil ve Zlíně a s týmem absolvoval trénink, druhý den měl zápasovou obnovenou premiéru. Berani na Spartě ztráceli 0:2, pak ale na domácí silně dotírali. „Nechci být zlý, ale ze strany obou týmů nebyl výkon úplně ideální. Každý viděl, že ani jeden klub není v komfortní zóně. My bojovali, možná vyhrál šťastnější," konstatuje.
Ve zlínské kabině jsem se hned cítil uvolněně. Byl jsem mezi svými
Před utkáním na Spartě prý necítil žádnou nezvyklou nervozitu. „Bral jsem to spíš tak, že jsem se vrátil domů. Mezi klukama se cítím perfektně. Jsem v rodinném klubu, tím víc mě mrzí, že jsme nevyhráli a že jsem k tomu nepomohl. Ale byl to první zápas, spoustu dalších máme před sebou," povídá po porážce 2:3, která byla pro Berany už pátou v pořadí.
Začátek duelu měl Kašík náročný. V osmé minutě mu napálil puk do brány sparťanský dravec Kevin Klíma, 25 vteřin poté Kašík inkasoval po přečíslení Petra Kumstáta s Lukášem Pechem, při němž brankář nemohl nic dělat. „Někdy to takhle je. Za tuhle sezonu jsem toho zažil tolik... Musím říci, že jsem se z toho nesesypal. Kluci hráli perfektně, snažil jsem se jim pomáhat. I když mě tam něco ve druhé třetině se štěstíčkem trefilo, drželo se to na dvou gólech," hodnotí.
Po polovině utkání snížil Tomáš Fořt, hosté pak Spartu aktivně napadali a usilovali o vyrovnání. „Pořád se dalo hrát. Sedm minut do konce pak ale přišel gól, který byl, jaký byl," krčí rameny. Jeremie Blain pálil, Andrej Kudrna tečoval kotouč na brankovišti za čáru. Rozhodčí pak s kolegou u videa dlouho zkoumali, zda se slovenský útočník neprovinil hrou vysokou holí. Načež branku potvrdili. „Na kostce to ani neukazovali, těžko říci proč. Neviděl jsem to, jen z mého pohledu mi hokejka soupeře přišla trošku výš. Ale rozhodčí to uznali, člověk s tím nic neudělá."
Návrat do mateřského klubu byl pro něj tím pádem trošku hořký. „Stalo se. Musím se koncentrovat na výkony ve Zlíne, dělat radost fanouškům a klukům v kabině," reaguje. Okolnosti odchodu z Komety už neřeší. „Pamatuju si hlavně ten moment, když jsem přišel do zlínské kabiny. Hned jsem se cítil uvolněně. Byl jsem mezi svými kluky. Doma. Jsem tam, kde to znám od čtyř let," libuje si.
Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
Musíme dělat co největší peklo, abychom se dostali co nejdál
Když slyší dotaz, jestli se na Zimním stadionu Luďka Čajky za tak krátkou dobu vůbec něco změnilo, kroutí hlavou. „Nic. Je tam nová kostka, nová rolba. Takže docela dost," směje se. „Ale ne, to jen odlehčuju. Jde o to, abychom začali hlavně bodovat. To je momentálně nejdůležitější. V extralize musíme dělat co největší peklo, abychom se dostali co nejdál," hlásí směrem k dalším bojům, které budou pro Berany pořádně náročné.
Ve vyrovnaní soutěži jde o play off, rozhodovat může každý bodík. „Chtěl bych, aby to vyšlo, samozřejmě. Ale nemá cenu nic hodnotit dopředu. Stát se může spousta věcí, člověk nikdy neví. Za sebe jsem rád, že jsem teďka v týmu s trenérem brankářů Ríšou Hrazdírou. Přeju si, aby to bylo jako v době, než jsem odešel." Kašík dobře ví, že jeho podzimní přestup do Komety nepotěšil zlínské fanoušky. Ale teď je zpátky, kotel Beranů mu na Spartě jednou hlasitě děkoval hromovým pokřikem Káša, Káša!
Zlínského gólmana to potěšilo. „Určitě, moc!" děkuje na dálku. „Já jsem říkal, že jediné, jak si získat lidi, je mlčet a v bráně makat. Chytat co nejlépe. Proto nechci nic slibovat, dělat nějaká prohlášení. Chci jen bojovat a pomáhat, jak nejvíc to jde." Od sparťanských fans si naopak několikrát vyslechl, že je díra. „Toto mi přijde až dětinské. Jde o slova, která se používají pořád a na každého. Kdyby přijel DiPietro nebo Lundqvist, tak se na ně řve totéž. Já to beru ze srandy. Myslím, že to žádného gólmana nedokáže rozhodit," uzavírá.
Share on Facebook
