Kapitán, táta i rybář. Vrána o titulech, Krejčím či myšlenkách na konec kariéry
Foto: hcocelari.cz
Tři dohrané sezony v Třinci, tři tituly! Zkušený útočník Petr Vrána se může pod Javorovým pyšnit bilancí, jakou mu může kdekdo závidět. „Je úžasné, že se to takhle podařilo,“ hlásí kapitán Ocelářů, kteří v nové sezoně zaútočí už na čtvrtý triumf v řadě.
Motivace Vránovi a spol. rozhodně nechybí. „Hrajeme to, abychom vyhrávali. Všechny nás to potom víc baví. Určitě nikdo nepřemýšlí tak, že tři tituly a stačí. Pokud by to někdo mezi námi měl nastavené jinak, nemělo by cenu, aby za Oceláře vůbec hrál,“ má jasno třinecký šampión z let 2019, 2021 a 2022.
„Hned první titul byl skvělý. Po přestupu ze Sparty to pro mě bylo takové zadostiučinění. Ale i druhého a třetího titulu si hodně vážím. Neviděl bych v tom velký rozdíl. Všechny byly těžké. Letos byla změna v tom, že jsme slavili na hřišti soupeře. Vyhrát před tolika diváky v O2 areně byl zážitek,“ líčí Vrána.
A co podle něj stojí za současnou nadvládou Ocelářů? „Vždycky se asi sešlo více faktorů. Základ je dobrá skupina lidí. Ať už hráčů, tak z vedení nebo z realizačního týmu. Vždycky jsme našli vhodné typy hráčů, kteří nám pomohli. V play off skvěle zachytal Ondra Kacetl a předtím Šimon Hrubec,“ pokyvuje.
„Chemie a atmosféra jsou jiné, ale to je po odchodech celkem logické.“
Letos to však budou mít v Třinci těžší, kádr prošel několika změnami. „První roky jich tolik nebylo, teď je jich víc. Odešli bráchové Kovařčíkovi, David Musil či Tomáš Kundrátek. Ale přišli zase noví hráči, kteří zapadli. Chemie a atmosféra jsou jiné, ale to je po odchodech celkem logické,“ tvrdí Petr Vrána.
Kompletně se obměnil i trenérský štáb, po Václavu Varaďovi převzal taktovku "olomoucký" Zdeněk Moták. „Je to zkušený trenér. Co se týče systému, tak změn moc určitě nebudeme mít. Co bylo nastavené, to nám dobře fungovalo. Pan Moták chce hrát podobný hokej,“ říká Vrána, jenž čeká atraktivní sezonu.
PREVIEW 2022/2023: HC Oceláři Třinec
„Každý vidí, jak ostatní týmy posilovaly. Do ligy přišlo hodně kvalitních hráčů, počet favoritů narostl. Nečeká nás nic jednoduchého. Letos to bude hodně kvalitní soutěž. Zajímavá pro fanoušky. O to těžší pro nás bude, abychom potvrdili, že patříme k favoritům,“ uvědomuje si 37letá opora třineckých Ocelářů.
Po tragické události, která jej loni zasáhla, musí skvěle zvládat i roli otce. „Je to složitější v tom, že některé věci, co se týče rozhodování, řeším sám, ale mám pomoc od lidí okolo mě. Doma máme hospodyni, která mi pomáhá s malým. A když má Nikola (Ogrodníková, pozn. red.) čas, tak mi s ním taky pomůže.“
„Pokud to půjde, budu cítit, že jsem přínosem pro tým, a budu schopný všechno skloubit dohromady s výchovou malého, tak se budu snažit ještě hrát.“
Hlavou mu občas probleskne, jestli by už neměl pověsit brusle na pomyslný hřebík. „Jo, ty myšlenky někdy vyskočí. Ale to je v mém věku normální. Malý roste, má už sedm let, svoje koníčky, své ego, které se formuje. Je zábava s ním být, ale zase hokej je má práce. Něco, co mám rád, a co mě živí,“ líčí Vrána.
„Občas bývám v rozpoložení, že si říkám, jestli jo, nebo ne, ale nechce se mi ještě končit. Hokej mě pořád baví a naplňuje. Pokud to půjde, budu cítit, že jsem přínosem pro tým, a budu schopný všechno skloubit dohromady s výchovou malého, tak se budu snažit ještě hrát,“ doplňuje šternberský odchovanec.
Moc rád by si ještě zahrál po boku Davida Krejčího, se kterým začínal kariéru. Jeho velký kamarád ale po roce v Olomouci zamířil zpátky do Bostonu. „Zase tolik mě to nepřekvapilo. I když už má taky svoje roky, pořád je to špičkový hokejista. Bylo to vidět v minulé sezoně, pro extraligu i diváky je to velká ztráta.“
A pro Vránu zase menší šance, že by si sen splnil. „Je to tak. Jedině, že bych se dostal do Ameriky, což asi nehrozí. Možná kdyby byla loni situace jiná a já neměl v Třinci smlouvu, tak bych se třeba domluvil v Olomouci a odehráli bychom rok spolu. Ale uvidíme, třeba nám to ještě někdy vyjde,“ zasní se Petr Vrána.
„Možná kdyby byla loni situace jiná a já neměl v Třinci smlouvu, tak bych se třeba domluvil v Olomouci a odehráli bychom s Davidem rok spolu.“
Mezi sezonami si užil i zaslouženou dovolenou. „Byli jsme s malým v Dubaji, slíbil jsem mu to. Už jsme tam byli minulý rok a moc se nám to líbilo, takže jsme jeli znovu. A potom jsme byli u rodiny v Kanadě, což byla pro nás taky taková menší dovolená,“ prozrazuje hokejista, jehož velkým koníčkem je rybaření.
„S Tomášem Kundrátkem jsme se bavili, kolik budeme mít času, a ono to tak úplně nebylo. Sezona byla dlouhá, do toho dovolená, nějaké povinnosti a tím, že malý chodí do školy, tak zbývají už jenom víkendy. Moc jsme toho nestihli. Chtěli jsme jet na ryby i do ciziny, ale to nám taky nevyšlo,“ zakončuje Vrána.
Share on Facebook
