Kanada je jiná, těšíme se na atmosféru, hlásí Malík. Loni vychytal bronz
Foto: Karel Švec, Český hokej
Ve výběru české sedmnáctky je nejzkušenějším borcem. Brankář Nick Malík se turnaje World Hockey Challenge zúčastnil už loni se starším ročníkem a výrazně pomohl k bronzové medaili. Teď se do Kanady vydal znovu, v součtu s Hlinka Gretzky Cupem už potřetí! „Naše přání je odvézt si nějakou medaili,“ hlásí.
Jak vzpomínáte na první účast na turnaji?
Vzpomínám na ni výborně. Udělali jsme docela úspěch, třetí místo na tomhle turnaji je hodně dobré. Myslím, že s letošním týmem to můžeme zopakovat, a být i lepší.
Jaký byl váš loňský klíč k úspěchu? Základní skupina se vám nepovedla...
Ve skupině jsme hráli s Kanadou poprvé, moc jsme nevěděli, co od toho máme čekat. Pomalu jsme se oťukali a pak už jsme věděli, co na ně. Takže v zápase o třetí místo jsme je porazili 2:1.
Dá se očekávat, že i letos bude začátek hodně těžký, že? Musíte si zvyknout na úzký led.
S tím by podle mě ani neměl být problém. Myslím, že kluci už byli na nějakých turnajích, kde se hrálo na úzkém kluzišti. Ale uvidíme, jak to bude vypadat s tou Kanadou. Budou s ní hrát poprvé, je to něco jiného. Kanaďani jsou prostě úplně jiní než Evropani. Věřím, že se s tím kluci poperou dobře.
Ptali se vás na nějaké rady?
To ani ne. Spíš jde o to, zvyknout si sám od sebe. Každý hráč je jiný a musí si na to zvyknout, ono to přijde a potom se určitě bude cítit líp.
„Myslím, že taková brankářská dvojice tady dlouho nebyla.“
Dá se letošní ročník 2002 srovnat s tím loňským?
Nemyslím, že by byly odlišné. Řekl bych, že všechny kategorie v reprezentaci jsou vesměs vyrovnané. Že minulý rok to byla úplně stejná úroveň, jako je teďka.
Těší vás, že si účast na turnaji zopakujete? Málokomu se povede jet tam dvakrát.
Jo, určitě jsem rád, protože na těch velkých turnajích je vždycky nejvíc zážitků a vzniká nejvíc vzpomínek. Jsem rád, že budu mít další do sbírky. A ještě kdybych si mohl dát třešničku na dortu, ten úspěch.
V brankářské dvojici jste s Janem Bednářem. Když už spolu v reprezentaci nechytáte, sledoval jste, jak se mu dařilo?
Já statistiky nesleduju. Ale vím, že jak měli turnaj v Piešťanech, tak tam chytal dobře. Slyšel jsem, že se mu to povedlo, tak doufám, že to potvrdí i teďka a že bude mít fazónu. Myslím, že taková brankářská dvojice tady dlouho nebyla.
Jak to myslíte? Vyrovnaností, kvalitou?
Vyrovnaností i kvalitou. On je kvalitní gólman, je velký v brance, těžko se mu dá gól. Chytat umí a taky jsem zvědavý, jak se vyrovná s těmi Kanaďany. Protože oni mají zrovna ten důraz do brány asi nejsilnější ze všech.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
A co vy? Jak vám pomohly první zkušenosti s dospělým hokejem ve Frýdku-Místku?
Pomohly mi hodně. Já jsem vždycky hrál mezi staršími a i díky tomu pro mě tohle nebyl takový skok. Ale musím říct, že první liga je dobrá. Jak rychlostně, tak přemýšlením je to hodně vyspělý hokej. Můžu se tam jedině učit.
Překvapilo vás něco v úvodních zápasech?
Asi ne. Ale byli to prostě najednou chlapi. Možná před prvním zápasem jsem byl trošku nervózní, protože jsem nevěděl, co od toho čekat. Ale jinak v pohodě.
Líbí se vám ve Frýdku?
Je to úplně super. Jak na ledě, tak mimo led, servis v šatně... Nemůžu si na nic stěžovat. Akorát se nám zatím moc nedaří. Doufám, že to prolomíme, budeme mít nějakou vítěznou vlnu a dostaneme se na vyšší pozice v tabulce.
„První liga je dobrá. Jak rychlostně, tak přemýšlením je to hodně vyspělý hokej. Můžu se tam jedině učit.“
Zpátky k reprezentaci: V Kanadě vás čeká už třetí velký turnaj. Oblíbil jste si tuhle zemi?
Kanada je jiná, všechno je tam jiné. Od nákupních center až po ten hokej. Ale je to tam určitě super. Všichni se můžeme těšit zaprvé na skvělý hokej, ale i na atmosféru, protože hokej tam lidi milují.
Na loňském World Hockey Challenge jste hráli před dobrou kulisou?
Byla na všech zápasech, ale na tom posledním o třetí místo byla nejlepší. Tam přišel skoro plný zimák. Trenéři nás na to určitě ještě připraví.
Myslíte, že se u spoluhráčů dostaví nervozita?
Máme přípravný zápas, který klukům podle mě hodně pomůže, aby se do toho dostali. Oťukají se. Tam nervozita ještě být může, může být ještě i v normálních zápasech, myslím takovou tu zdravou nervozitu. Ta je dobrá, ale jinak kluci nemají být z čeho nervózní.
S jakým přáním jste do Kanady vyrazili?
Naše přání je odvézt si nějakou medaili.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Share on Facebook
