Juniorka? Krok zpátky, neskrývá Čermák. S Duklou si věří na každého
Foto: Martin Voltr
Na startu juniorské extraligy se nezdálo, že by Jihlava měla patřit mezi nejlepší týmy. Ovšem poslední dva týdny jí vyšly náramně – zejména bitvy se Spartou a Hradcem Králové, kde shodně otočila nepříznivé skóre 0:2, musí tým kolem Patrika Čermáka pořádně nakopnout a další soupeře varovat.
Mladíci z Vysočiny se do tréninkové práce v reprezentační přestávce naladili nejlepším možným způsobem. Když přitom na ledě Mountfieldu prohrávali po dvou třetinách o dva góly, zdálo se, že domácí defenziva „zničí“ dalšího rivala.
Ale opak byl pravdou. Dukla rychle srovnala a pak už jako by jí to šlo úplně samo. Zasloužený obrat dokonal Patrik Čermák – jeden z nejzkušenějších hráčů, na kterém by tým měl stát, už předtím režíroval jinou senzační otočku proti Spartě.
Patriku, čím to, že jste poslední zápas v Hradci tak skvěle zlomili?
První dvě třetiny jsme vůbec nepředváděli to, co chceme hrát, a dělali jsme hrozně chyb. Před třetí jsme si řekli, že to ještě zkusíme. Začali jsme dělat to, co po nás trenér chce. Hned ze začátku jsme dali góla, který nás dostal do hry, a pak už to šlo nechci říct samo, ale byli jsme na takové vlně. A naštěstí to dopadlo tak, že jsme vyhráli.
„My jsme si řekli, že jsme to otočili už proti Spartě, která byla tou dobou první a ještě neprohrála. Můžeme hrát úplně s každým soupeřem.“
Souhlasím přesně s tím, co naznačujete – potom je to strašně moc o psychice na obou stranách, že? Jednomu týmu se daří všechno, druhému nic...
Přesně tak. My jsme na tom pak byli psychicky líp, už jsme hráli u nich v pásmu a dařilo se nám defakto všechno. Potom jsme dostali nájezd, který jsme proměnili.
Konkrétně vy, přestože faulovaný byl Jan Nevšímal. Jste určený na trestná střílení?
Nejsem, ale trenér mi říkal, že mám jet. Tak jsem to vzal na sebe a naštěstí jsem ho dal.
Při svých zkušenostech asi nemůžete říct „ne“.
Jo, jsem tady od toho, abych dával góly. Jsem mezi nejstaršími a mám zodpovědnost vůči týmu. Jsem rád, že jsem to splnil.
Foto: Martin Voltr
Hradec až do téhle třetiny nedostal od startu soutěže v sobotních zápasech ani jeden jediný gól. Nepadá to na člověka? Neříká si, „tak my budeme další, koho vynulují“?
My jsme si řekli, že jsme to otočili už proti Spartě, která byla tou dobou první a ještě neprohrála. Můžeme hrát úplně s každým soupeřem, když budeme dělat to, co po nás trenér chce. Sami vidíme, že to prostě funguje. A když to budeme plnit, tak budeme vítězit.
V posledních dvou týdnech jste vyhráli čtyři zápasy z pěti. To vás musí po ne úplně povedeném startu povzbudit, že?
Jasně. Na začátku jsme hráli vyrovnané zápasy, ale nepadalo nám to tam. Vždycky nám to uteklo o gól a bylo to takové deprimující, když to tak řeknu. Ale pak jsme proti Kladnu vyhráli 5:1 a už jsme byli na takové vítězné vlně. Potom jsme „sfoukli“ Spartu a měli jsme lepší psychiku, víc si věříme na hokejkách a je to úplně o něčem jiném.
Vy jste jedním z řady hráčů v republice, kteří se v sestupové sezoně vrátili z A-týmu do juniorky. Jak to berete?
Jak to beru... To je těžké. Pro mě osobně to je krok zpátky, protože vlastně celou loňskou sezonu jsem hrál za áčko. Ale zase na druhou stranu jsem rád, že klukům můžu pomoct. Máme dobrou partu, v kabině je sranda. Těší mě, že nám to zatím docela vychází.
Juniorka na vás stojí mnohem víc, máte víc prostoru, a navíc je soutěž kvalitnější než v minulých letech. Hledáte taková pozitiva?
To je pravda, v áčku bych hrál třetí čtvrtou lajnu, měl bych třeba deset minut na zápas. Samozřejmě je to dospělý hokej a v mé kariéře by to bylo určitě lepší, ale tady dostávám od trenérů hrozně prostoru. Věří mi, hrají všechno a já jsem jim za to vděčný. Doufám, že jim to i trošku vracím.
„Pro mě osobně to je krok zpátky, protože vlastně celou loňskou sezonu jsem hrál za áčko. Ale zase na druhou stranu jsem rád, že klukům můžu pomoct.“
Taky vám hodně pomohl návrat Matouše Menšíka, viďte? Se čtrnácti body vede týmovou produktivitu.
Určitě je to posila. Zkušený hráč, myslím, že na ledě odvádí velmi slušnou práci. Je zodpovědný, umí dát góla i nahrát. Pro náš tým má fakt velký přínos.
Kdo je v Dukle úplně nový, to je trenér Michal Broš. Po veřejnost jde o známé jméno, ale jaký je z pohledu vás hokejistů?
Je to pohodový trenér, ale když je potřeba, tak umí zvýšit hlas. Za mě je to úplně suprový trenér, protože dokáže povzbudit a ví, kdy má co říct. I taktika, co nám ordinuje, vychází.
Foto: Martin Voltr
Musel už na vás někdy výrazně zařvat? Třeba v letní přípravě? Nebo když jste v Pardubicích dostali tři góly za první dvě minuty?
Já jsem celou letní přípravu absolvoval s áčkem, takže to vám neřeknu. Ale je pravda, že po té první třetině v Pardubicích zvýšil hlas. Řekl nám, co je špatně a co máme dělat líp. Bohužel nám to tam nevyšlo, i když se pak výkon rapidně zvedl.
Koneckonců to pro váš tým mohla být prospěšná facka.
Pak jsme si ukazovali videa. V klidu nám řekl, ať se neopakuje to, co jsme dělali blbě. V Hradci jsme se toho vyvarovali a vyhráli za tři body.
Máte za sebou první úsek sezony před reprezentační přestávkou. Když vidíte nabušené týmy Sparty, Plzně, Liberce a dalších, věříte, že se mezi ně můžete v příštích týdnech vyšplhat?
Jak jsem říkal už předtím: My můžeme hrát úplně s každým vyrovnaný zápas a s každým můžeme vyhrát, když si budeme každý plnit to, co máme. A když budeme proměňovat šance, které si vytváříme. Musíme teda ještě trošku zlepšit přesilovky, protože ty jsou hrozný. Ale jinak si myslím, že máme úplně na každého soupeře v lize a je jenom na nás, jak se s tím popasujeme.
Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
