Jsme slátanina, ale dobrá! říká Pešek. Písek chce vidět nohama na zemi
Foto: Petr Eliáš, ihcpisek.cz
V juniorské kategorii patří mezi nejmladší, přesto v Lize juniorů vyčnívá. S jedenácti kanadskými body (7+4) vede písecký útočník Ondřej Pešek po čtyřech kolech tabulku produktivity.
Ondřeji, co říkáte na vstup Písku do sezony?
Jako týmu se nám začátek hodně povedl. Před sezonou bych ani neřekl, že bude vstup vypadat takhle. První zápasy úplně předčily naše očekávání. Přáli jsme si, abychom neprohrávali nějak strašně vysoko, nedostávali debakly. Šli jsme se opravdu jenom oťukat. Hlavně já, tady s tou ligou jsem neměl žádnou předchozí zkušenost a první dva zápasy byly opravdu zkouška.
Jak nakonec první duely z vašeho pohledu vypadaly?
Herně byly dost vyrovnané, jen jsme měli lepší koncovku než soupeř. Řekl bych, že jsme se dostávali do stejných šancí, ale my je vždy dokázali proměnit.
„Opravdu doufám, že se nikdo nevidí ve hvězdách a budeme všichni nohama na zemi.“
Které z utkání bylo nejtěžší? To poslední s Kralupy, které skončilo nejtěsnějším rozdílem?
Souboj s Kralupy byl těžký, ale dovolím si říct, že možná nejtěžší byl zápas s Havlíčkovým Brodem. Bylo to naše druhé utkání a v porovnání s tím prvním proti Kobře byl soupeř daleko rychlejší, svižnější, všichni byli všude a pro nás to byl strašný nezvyk. Naštěstí jsme si s tím poradili. V tomto byl horší zápas s Kralupy, který se nám vůbec nevydařil.
Na instagramu písecké juniorky označuje váš tým vysoké výhry jako házenkářské výsledky. Co si o tom říkáte v kabině?
Kluci si tam z toho dělají akorát srandu, všechno je to bráno s velkou nadsázkou a určitě s pokorou, protože do dalších zápasů musíme chodit připraveni. Možná bych dokonce řekl, že nám v tomhle můžou naše výhry uškodit, ale opravdu doufám, že se nikdo nevidí ve hvězdách a budeme všichni nohama na zemi. O to víc to platí teď, když nás v neděli čeká Přerov, což je jeden z nejlepších celků moravské skupiny. Nebude to taková sranda.
Foto: Petr Eliáš, ihcpisek.cz
Co od Zubrů očekáváte?
Je to individualitami nabitý tým. Určitě tam mají i nějaké hráče z juniorské extraligy, kteří se třeba ve vyšší lize neudrželi. Bude to náročný zápas. Chceme bojovat o play off a toto utkání nám dá porovnání, jak na tom jsme. Pokud chceme pomýšlet výš, třeba i na baráž, tak Přerov bude jeden z velkých oříšků, který budeme muset rozlousknout.
Může hrát v těchto zápasech napříč skupinami roli domácí prostředí?
Malá výhoda tam asi vzhledem k dlouhé cestě bude. Nikdy v životě jsem ale v Přerově nehrál, takže nedokážu říct. Písečtí kluci měli v létě se Zubry turnaj, jenže to jsem ještě nebyl s týmem. Jednu třetinu vyhrál Přerov, jednu my, takže trenér a kluci určitě ví, co od nich očekávat.
„Přechod z dorostu do juniorky pro mě znamenal hodně velký skok. Rychlostně je juniorská soutěž o čtyři levely jinde.“
Nedaří se jen týmu, ale také vám osobně. S jedenácti kanadskými body vedete produktivitu…
Z mojí strany je to spíš štěstí. Velký podíl na tom má moje lajna a mí spoluhráči, bez kterých bych góly nedával.
Mezi juniory přitom patříte k nejmladším. Jaký pro vás byl v této době přechod mezi kategoriemi?
Přechod z dorostu do juniorky pro mě znamenal hodně velký skok. Rychlostně je juniorská soutěž o čtyři levely jinde. Myslím si, že hlavně příprava byla pro náš nejmladší ročník těžká. Teď už jsme se do toho naštěstí dostali a je to jen o tom, jak jsou na tom s fyzickou připraveností ostatní týmy.
V čem pro vás byla příprava těžká?
Já a ještě někteří mí spoluhráči z Písku jsme měli letní přípravu v Plzni. Hrají tam vyšší soutěž, přípravné zápasy byly také s týmy z jejich ligy. V tomto to bylo určitě náročnější, protože je to ještě rychlejší. Když si k tomu přidáte, že většina kluků je o dva roky starší, tak je to pro nás mladé úplně něco jiného.
Foto: Petr Eliáš, ihcpisek.cz
A jak jste se na tento přechod připravoval během loňské sezony, kdy se nehrálo?
Z Plzně nám dvakrát denně posílali tréninky. Ráno ještě před školou jsme většinou cvičili sílu, potom jsme jim napsali váhy a počet opakování, která jsme cvičili. Odpoledne nám posílali většinou kompenzační cviky. Například překážky, rychlost, občas delší běhy. Probíhalo to sice individuálně, ale pořád v docela velkém tempu.
Jak se vám hraje se spoluhráči, když jste se všemi netrénoval přes léto?
Jsme sice v Písku, ale písecký trenér nás plzeňské kluky nechává pohromadě. Hlavně s Matyášem Krasanovským, který vede tabulku nahrávačů, hraju od sedmé třídy. Už o sobě víme, především teda on o mně (směje se).
„Sice jsme slátanina z více klubů, ale parta jsme dobrá.“
Je to vaše výhoda?
Řekl bych, že je to velká výhoda. Písečtí kluci se znají a my plzeňští taky. Hrajeme spolu už nějakou dobu, takže je to pro nás lepší.
Jaká jste dohromady parta?
Sice jsme slátanina z více klubů, ale parta jsme dobrá. A i když jsem s některými kluky nikdy předtím nehrál, tak se známe aspoň od vidění. Po vzájemných zápasech jsme si podávali ruce, povídali si spolu, když jsme kdysi hráli proti době. Nikdy jsme netušili, že budeme hrát spolu, ale parta jsme opravdu skvělá a všichni spolu vycházíme.
Foto: Petr Eliáš, ihcpisek.cz
Kam byste chtěli v sezoně dojít?
Naším největším cílem bude udržet Ligu juniorů. Jak v nejvyšší soutěži, tak i v té naší padá dolů hodně týmů. Musíme se v základní části pohybovat do třetího místa. Snad se nám to povede, pro udržení soutěže uděláme všechno. Všichni to od nás očekávají, a jestli se něco povede dál, to už záleží jen na tom, jak se nám bude dařit.
Share on Facebook
