Inspirovala nás Carolina, směje se žolík Mičán. Chtěl by na Chomutov
Foto: Karel Švec, Český hokej
Ovládli parádní sérii s Libercem a jsou mezi nejlepší čtyřkou. Juniorům Sparty k postupu pomohl i gólman Jan Mičán, který ve druhém utkání vystřídal Jana Škorpíka a vzápětí vychytal dvě klíčové výhry!
Až vývoj dalších sérií přisoudil Spartě do semifinále Plzeň. Určitě tak nenarazí na Chomutov, který ještě bojuje se Slavií a jemuž Mičán na podzim pomáhal. Teď mu na dálku drží palce, nicméně priority má samozřejmě jinde.
Pražané si postup přes Bílé Tygry po závěrečném vítězství 6:2 náležitě vychutnali. Před sparťanským kotlem si na ledě dokonce zahráli fotbal!
Povězte, co měla ta oslava vlastně znamenat?
Popravdě ani nevím, kdo to vymyslel. Ale vím, že se o tom mluvilo v kabině, šlo snad o nějakou sázku s trenérem, že si s ním v případě postupu zahrajeme. Lehce nás inspirovala Carolina.
Co jste říkal na fanoušky?
Klobouk dolů, že se jich sešlo tolik. A ta atmosféra? Na juniorském hokeji? Podle mě v Česku určitě jedna z nejlepších. Když se áčku sezona nevydařila, tak si možná spravují chuť na nás, nevím (usmívá se). Ale je super, že chodí v takovém počtu a podporují nás. Určitě nás to žene dopředu.
Co podle vás sérii s Libercem celkově rozhodlo?
Důležité bylo první vítězství, co jsme udělali v Liberci. S tím jsme tam vlastně jeli, přivézt si aspoň jednu výhru. Škoda druhého zápasu, do toho jsme nevstoupili úplně na sto procent a nevyšlo to. Ale splnili jsme si, co jsme si řekli. Rozhodující pak bylo vítězství ve třetím zápase doma. Když Liberec srovnal, zvládli jsme dramatický konec a zlomili jsme to na naši stranu.
První zápas byl divočejší. Pak se hra trochu uklidnila?
Mně popravdě přišlo, že se to neuklidnilo vůbec. Liberec má velkou sílu dopředu, výborného brankáře, silné obránce. Sám jste viděl, že nám většinou dávali dva tři rychlé góly po sobě během několika minut nebo vteřin. Popravdě mi to přišlo divoké celou sérii.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Už jste se ale hrozně dobře znali a asi jste se neměli čím překvapit...
No, vždycky je čím překvapit. Ale máte pravdu. S Libercem a Pardubicemi jsme odehráli nejvíc zápasů ze všech, nějakých šest ještě před skupinou o play off. Jo, hodně jsme se znali. Ale kluci se i tak znají z reprezentací, pár kluků dřív hrálo tady po okolí... Znali jsme se dlouhodobě.
První zápas rozhodl čtyřmi body Lukáš Rousek, který vás posílil z A-týmu. Čím to, že se pak už tolik neprosazoval?
Určitě si ho začali víc hlídat, vždycky měl jednoho dva na zádaech. Střídali přímo na něj a měli jediný úkol, pohlídat si přímo Lukáše. Je v něm neuvěřitelná síla a klobouk dolů, docela dost ho uhlídali. Ale i přesto dokázal vytvořit šance pro kluky. Je to psychicky silný hráč, až jsem občas koukal, jak to v klidu zvládá. Mladším klukům otevřel prostor a oni mohli hrát. Máme sílu i v ostatních, není to jenom o Lukášovi.
Vy jste byl nakonec taky jedním z hrdinů série. Čekal jste, že byste do ní vůbec mohl naskočit?
Už před skupinou o play off bylo rozhodnuto, v jaké pozici my brankáři půjdeme. A rozhodně se nevyloučilo, že bych mohl zasáhnout. Bylo to otevřené. Trenéři asi chtěli pro kluky trochu změnu, protože mi přišlo, že už jsme neměli takové nasazení. Celkově i nálada v kabině byla taková, že si tam spíš jedeme zahrát než vyhrát.
Takže impuls vyšel? Zvedl se celý tým?
Já bych řekl, že určitě, když jsme postoupili (směje se). Ale neřekl bych, že to bylo úplně mnou. Spíš jsme si s klukama po zápase řekli, co chceme.
Jak těžké pro vás bylo čelit šikovným libereckým útočníkům?
Bylo to těžké, ale kluci mi vzadu neskutečně pomohli. Hráli obětavě. Hráli jsme to, co jsme si řekli, a proto jsme postoupili.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Před play off jste přitom proti Liberci shodou okolností nenastoupil ani k jedinému utkání. Byl jste na něj připravený?
My máme i pár sezon zpátky z mladších kategorií s Libercem spoustu zápasů a hrajou proti nám víceméně pořád ti samí kluci. Vloni jsme na ně v play off taky narazili. V tomhle nebyl problém, i když jsem proti nim nehrál.
Na podzim jste odchytal i pět zápasů za Chomutov. Jak se to seběhlo?
Chomutovu se v listopadu zranili dva gólmani v jeden den. Pavlát v první lize v Kadani a Běhy (Běhula) ve Varech za juniorku. Měli neskutečný vstup do sezony, i gólmani měli jedny z nejlepších čísel v republice. Pak ale měli problém. Tím, že jsme tady byli tři špičkoví gólmani v jednom týmu, točili jsme se a neměli takovou zápasovou vytíženost, jak bychom si asi všichni tři přáli, tak se vedení domluvilo, že jim půjdu na výpomoc, abych měl lepší zápasové tempo a v Chomutově pomohl. Chtěli jsme postoupit už do horní skupiny, nevyšlo to, ale teď si kluci vedou dobře.
Sledujete je? Bylo by pro vás pěkné mít v nejlepší čtveřici vlastně dva týmy, viďte?
Určitě, přeju jim to. Popravdě celou dobu od chvíle, co jsem se vrátil na Spartu, je sleduju a čekám, až na ně narazíme. Určitě by to pro mě byla zajímavá série. Držím jim palce, aby postoupili dál a potkali jsme se.
Překvapuje vás, jak to zvládají a kam až se dostali ze spodní skupiny? A ještě když teď musí hrát i za A-tým?
Oni mají výborný tým, výborné hráče. Dokázali to, když v extralize při té marodce porazili Vary. Pro většinu z nich to byl první zápas za áčko, a ještě s dobrým koncem, takže parádní práce. Ale nepřekvapuje mě to. Vím, že v nich ta síla je. Prostě měli jenom chvilkovou krizi, jinak podle mě určitě patřili do horní skupiny.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Share on Facebook
