Hvězdy inline hokeje otevřeně: Česko je amatérská velmoc, v zahraničí je nám skvěle
Foto: Osobní archiv Daniela Brabce
Daniel Brabec (na fotce) byl na posledním mistrovství světa vyhlášen nejlepším brankářem, Martin Fiala zase táhl ofenzivu Česka. Oba domů pravidelně vozí zlaté medaile – ať už z mistrovství světa nebo světových her. Jenže jeden hraje ve Francii a druhý v Itálii. Onlajny podcast s nimi přinesl exkluzivní rozhovor o životě, sportu i přechodu k inline hokeji z ledu.
Právě s ledním hokejem oba začínali jako malí kluci, kteří toužili vyhrávat stejně jako slavná česká generace okolo Nagana. To ještě netušili, že se jim přání splní, jen v jiném sportu.
„Ze začátku jsem bral inline jako hobby sport. Po osmi letech tady sedíme jako profesionální inline hokejisti,“ směje se Martin Fiala, který původně začínal na ledě Kladna.
„Po konci v juniorce jsem byl delší dobu zraněný, a když jsem to potom zkoušel ve dvou prvoligových klubech, s podmínkami to moc nevyšlo. Neviděl jsem budoucnost. Ale v létě jsem hrál s klukama inline, a tak to celé začalo,“ vypráví Fiala pro Onlajny podcast.
„Ze začátku jsem bral inline jako hobby sport. Po osmi letech tady sedíme jako profesionální inline hokejisti.“
Jeho současný parťák z reprezentace Daniel Brabec si zase v juniorech nerozuměl s trenérem, a tak nahradil lední hokej tím na kolečkách. „Inline hokej jsem hrál od sedmnácti, ale jen v rámci přípravy na led. Právě v devatenácti jsem pak odjel na čtyři měsíce do Španělska, kde jsem hrál profesionálně,“ vzpomíná Brabec na své začátky v cizině a ve svém oblíbeném sportu.
S ledním hokejem to přitom ještě zkoušel. „V Pelhřimově jsem hrál rok druhou ligu, ale když jsem pak viděl, že o mě nikdo nemá zájem… Chtěl jsem být placený za to, co mě baví. Jenže v Česku to nebylo možné, a tak jsem si vybral cestu inline hokeje,“ vysvětluje.
Fiala s Brabcem tak začínali na kolečkách přibližně ve stejnou dobu. Spolu se dostali do reprezentace, spolu odešli do zahraničí. A spolu teď vyhrávají tituly mistrů světa…
„Na kolečka si zvyknete rychle, ale sebelepší lední hokejista automaticky neznamená dobrý inlinista,“ připomíná sedmadvacetiletý Fiala. S Brabcem odešel hrát do Francie po svém třetím mistrovství světa (dvakrát zlato, jednou stříbro) a tohle rozhodnutí si dosud nemůže vynachválit. Vždyť díky tomu hraje profesionálně, a co víc, poznává nové lidi, cestuje a užívá si život sportovce.
„Člověk se v určitou chvíli musel rozhodnout, který hokej si vybere,“ smějí se reprezentanti Česka, protože v zahraničí je inline hokej opravdu na profesionální úrovni. Navíc je tam pro něj zázemí, takže se může hrát i přes rok, a nejen v létě.
„Na kolečka si zvyknete rychle, ale sebelepší lední hokejista automaticky neznamená dobrý inlinista."
Podobné příležitosti v inline hokeji dnes využívá už přes dvacet Čechů. „Když jsem byl poprvé na MS, tak pouze inline hráli dva kluci, ostatní byli běžní hokejisti. Ale dnes už je nároďák složený hlavně z kluků ze zahraničí,“ říká Fiala.
A dodává: „V Česku profesionální inline hokej nemá potenciál, protože ho není kde hrát. V nějakých halách se přes sezonu hraje florbal, jinde se zase hraje na hokejových halách.“
S tím Brabec souhlasí: „V Česku určitě nemáme možnosti jako v Itálii nebo Francii a Španělsku, kde je větší teplo a méně hokeje.“
„V Česku určitě nemáme možnosti jako v Itálii nebo Francii a Španělsku, kde je větší teplo a méně hokeje.“
Ve jmenovaných zemích má navíc inline podobnou tradici, jako lední hokej v Česku. „Dát syna nebo dceru na inline v Česku je v podstatě nemožné. Nejsou mládežnické kluby, neexistují haly,“ mrzí Brabce.
Škoda, hokej na kolečkách by si totiž pozornost zasloužil. „Inline je přesně ten sport, který kdyby lidi viděli, tak si ho zamilují. Padá hodně gólů, kluci mají fakt velkou kvalitu, jsou tam krásné akce. Lidi v Česku by to určitě dokázalo pobláznit,“ nepochybuje Fiala a dodává, že na mezinárodní úrovni není o mimořádné talenty nouze. „Někteří kluci mají opravdu neskutečný talent. Jsou tam hvězdy na úrovni McDavida nebo Kanea,“ říká Fiala, sám výborný střelec.
Foto: Carola Fabrizia Semino
Brabec, výtečný brankář, zase přidává zkušenost z Francie: „Je tu i hodně dobrovolníků okolo klubu a týmu, inline je tu spíš o komunitě pár desítek lidí. Na zápasy pak běžně chodí 500 lidí. Na finále přišlo přes 800, což už je na inline skvělé.“
„Ve Francii, Itálii a Španělsku je to prostě jiné. Lidi žijí se svým klubem a jedou se za ním podívat třeba i tři nebo čtyři hodiny na zápas,“ říká Fiala. V Česku je podle něj zhruba třicet inline týmů a všechny jsou amatérské (včetně deseti extraligových).
„Na zápasy běžně chodí 500 lidí. Na finále přišlo přes 800, což už je na inline skvělé.“
„Francouzi si myslí, že Česko je v inline hokeji velmoc, protože jsme několikrát vyhráli mistrovství světa. Ale je to de facto hobby sport a těch hráčů v Česku máme asi 200. Je to limitující, já si třeba dělám trenérskou licenci a můžu ji využít všude po Evropě, až na Česko,“ potvrzuje Brabec chytající za tým Villeneuve na severním předměstí Paříže.
Loňské mistrovství světa zvládli Brabec, Fiala a spol. bez jediné porážky. „Možná je to tím, že jsme Češi a hokej máme v sobě,“ říká Fiala. Oba Češi budou letos reprezentovat Česko i na Světových hrách, tedy „olympiádě neolympijských sportů.“
„Naposledy v Polsku v roce 2017 to nebylo zas tak velké, sporty se odehrávaly ve třech městech, takže to trochu postrádalo atmosféru. Ale co si pamatuju z roku 2013 v Kolumbii, tak to bylo neskutečné. Třicet tisíc lidí na olympijském stadionu, dalších třicet tisíc lidí venku v ulicích. Všechno bylo na jednom místě, takže po zápase jsme se mohli koukat na jiné sporty. Člověk se cítil, jako by byl na opravdové olympiádě,“ vzpomíná Brabec na svůj nejoblíbenější zážitek z inline hokeje.
„Možná je to tím, že jsme Češi a hokej máme v sobě.“
Jaký je vlastně Fialův nezapomenutelný moment v kariéře? „MS v Itálii bylo úžasné, na finále proti domácímu týmu přišla plná hala. Celá hala zpívala italskou hymnu, to je jeden z mých největších zážitků. Bylo to celé taky dost podobné olympiádě,“ říká hbitý útočník.
V podcastu ale přišla řeč i na mnoho dalších témat. Ať už šlo o trénování mladých nadějí, popis každodenního programu obou hokejistů, úvahy o plánech do budoucna nebo cestování a jazyky, o zábavu nebyla nouze. Celý rozhovor s aktuálními mistry světa v inline hokeji si můžete poslechnout například na Spotify.
Foto: Facebook World Skate
Share on Facebook
