Hübl odpočíval u krasobruslení, pak rozhodl: Sestup jsem si nepřipouštěl
Foto: Edvard Beneš, hcverva.cz
Do těžké situace se dostali sami, v pátek na domácím ledě čelili v boji o extraligovou záchranu kladenským Rytířům. Hokejisté Litvínova v existenční bitvě uspěli, družinu Jaromíra Jágra porazili 6:2 a pořád patří mezi tři týmy, které z nejvyšší soutěže nikdy nesestoupily. Vítěznou branku zařídila litvínovská ikona Viktor Hübl.
„V tomhle věku už je krátkodobá paměť horší, možná si ho zítra nebudu pamatovat. Nevím, uvidíme,“ vypráví se smíchem Hübl.
Na jeho tváři je vidět, jak si po životním souboji oddechl. Chemiky proti Rytířům hnala plná hala, zarputilí Středočeši však na první dva litvínovské góly pokaždé našli odpověď. Na konci druhé třetiny se ale v přesilové hře tvrdou střelou z první prosadil miláček černožlutých fanoušků.
Verva se však v poslední části hry nestáhla a pouze nebránila: Kladnu nasázela další tři góly a sezonu alespoň částečně zachránila. „Nechtěli jsme se zatáhnout a jen bránit jednogólový náskok. Chtěli jsme hrát pořád stejně, hrozit i dopředu. Myslím, že jsme to zvládli,“ těší Hübla.
„Nechtěli jsme se zatáhnout a jen bránit jednogólový náskok. Chtěli jsme hrát pořád stejně, hrozit i dopředu.“
„Řekl bych, že jsme celý zápas kontrolovali hru. Možná kdyby přišel nějaký blbý gól z protiútoku, a pak bychom to museli dohánět. Po první třetině jsme věřili, že když budeme hrát stejně, tak to zvládneme, a nakonec se to ukázalo,“ pokračuje jednačtyřicetiletý útočník.
Hübl si tak po sedmizápasovém dramatu z roku 2015 ve finálové sérii proti Třinci vyzkoušel i opačnou stranu mince. Naštěstí pro Litvínov i podruhé s úspěšným koncem. „Finále si člověk užíval, tady je pod větším tlakem. Tím, že jsme to zvládli, to nebyl až takový nervák. Jak říkám, teď je to spíš obrovská úleva. Tehdy ta radost byla úplně jiná,“ přiznává.
„Finále si člověk užíval, tady je pod větším tlakem. Tím, že jsme to zvládli, to nebyl až takový nervák.“
Severočeši si přitom cestu za záchranou zkomplikovali sami. Úterní duel na ledě Mory odehráli bídně a zaslouženě padli 1:3. Vidina sestupu byla po předchozí blamáži skutečně velmi blízko.
„Po pravdě jsem na to moc nechtěl myslet, nepřipouštěl jsem si to. Říkal jsem si, že by to pak v zápase mohlo vadit. Takže jsem si vůbec nepřipouštěl, že by Litvínov spadnul a naštěstí se to nestalo. A doufám, že co tu budu, tak nestane,“ usmívá se Hübl.
Foto: Edvard Beneš, hcverva.cz
A jak se zkušený útočník vypořádává s okolním tlakem? „Většinou vypnu. Moje holky dělají krasobruslení, takže se zabydlím dole na zimáku, tam si zalezu a kochám se tím, co umějí. Snažím se na hokej trochu zapomenout, i když včera před zápasem jsem to v hlavě měl. Dopadlo to dobře,“ praví s úlevou.
Hübl v letošní sezoně opět potvrdil, že v jeho případě je věk jenom číslo. S 37 body za devatenáct branek a osmnáct asistencí těsně zaostal za nejproduktivnějším hráčem chemiků Richardem Jarůškem. Když bylo potřeba, přispěchal jako pomyslný blanický rytíř a rozhodl zápas.
„Vždycky to v tomhle věku nechávám až po sezoně. Jak se budu cítit a jak bude chtít vedení, jestli bude chtít ještě pomoct.“
Jak to tedy vypadá s jeho pokračováním v Litvínově? „Vždycky to v tomhle věku nechávám až po sezoně. Jak se budu cítit a jak bude chtít vedení, jestli bude chtít ještě pomoct. Cítím se dobře. Myslím si, že nějakou sezonu ještě přidám. Jestli to bude tady nebo někde jinde nevím,“ uzavírá.
Share on Facebook
