Hradecké cíle? Čtvrtfinále i záchrana Kolína. A bavit fanoušky!
Foto: Filip Javůrek, mountfieldhk.cz
Dvakrát si zahráli semifinále extraligy, potom i finále Ligy mistrů, na skutečný průlom na výsluní ale zatím v Hradci Králové čekají. Před novou sezonou vyhlásil Mountfield spíš skromnější mety a pozornost stáčí nejen k vlastním výsledkům.
Loňská sezona skončila pro Hradec dost neslavně. Čtvrtfinále s Libercem prohrál 0:4 na zápasy a loučil se také kontroverzí mezi trenérem Vladimírem Růžičkou a kapitánem Radkem Smoleňákem. Tou dobou ale všichni kolem klubu tušili, že Růžičkův čas skončil, zatímco ten Smoleňákův bude pokračovat.
Růžičku nahradil staronový kouč Tomáš Martinec. Ten by rád potvrdil, že Východočeši jsou v uplynulé dekádě nejstabilnějším týmem v extraligovém poli – zatím neměli vyloženě slabou sezonu, i když na senzační úspěch taky čekají.
„Sestavili jsme kvalitní tým, který by měl pomýšlet minimálně na čtvrtfinále play off.“
Teď, když na sportovní kluby dopadají důsledky pandemie covidu-19 a nejen nejvyšší soutěž čeká zeštíhlení, jsou v Mountfieldu opatrní.
„Náš cíl by měl zůstávat každý rok prakticky stejný. Mančaft jsme doplnili podle našich představ, i když ne všechno se povedlo. Myslím ale, že jsme sestavili kvalitní tým, který by měl pomýšlet minimálně na čtvrtfinále play off. Ať už přímým postupem, nebo přes předkolo,“ říká generální manažer Aleš Kmoníček.
Foto: Filip Javůrek, mountfieldhk.cz
To však letos není jediným sportovním cílem. „Je pro nás důležité, abychom pomohli Kolínu k záchraně Chance ligy. Také chceme, aby se naše juniorka pohybovala v klidných vodách, protože i její soutěž se razantně zužuje,“ upozorňuje Kmoníček se zmínkou partnerského klubu, kromě něhož Hradec navázal spolupráci ještě s druholigovou Příbramí.
Jeho extraligový kádr neprošel před novou sezonou velkými změnami; pět hráčů odešlo a šest přišlo. Pěticí posil jsou cizinci, nad jejichž výkony tradičně visí největší otazník.
Ale když si v týmu sednou? Když bude Henri Kiviaho působit v bráně tak jistě jako třeba v úterý proti Liberci, aby mohl vytvořit kvalitní dvojici s neustále se zlepšujícím Štěpánem Lukešem? Když potvrdí Ahti Oksanen bodovou explozi z výtečné finské soutěže?
Pak může Mountfield klidně pomýšlet na medailové mety.
„Tým má kvalitu na to, aby byl schopný konkurovat komukoli v extralize. Musíme být ale pokorní, nejdůležitější pro nás bude vstup do soutěže,“ hlásí trenér Tomáš Martinec.
„Tým má kvalitu na to, aby byl schopný konkurovat komukoli v extralize.“
„Věřím našemu systému, našemu týmu a tomu, že se budeme postupně zlepšovat. A také že naším agresivním, ale organizovaným hokejem můžeme dělat problémy každému týmu a pomýšlet na úspěch,“ dodává.
Právě to fanoušky zajímá nejvíc: I v případě trochu slabších výsledků budou chtít vidět atraktivní hru odpovídající cestě, kterou se hokej momentálně vydává. Martinec společně s Petrem Svobodou a „plzeňskou kometou“ Ladislavem Čihákem by měli být zárukou, že tenhle cíl Hradečtí letos splní.
A abychom výčet cílů uzavřeli, kapitán Radek Smoleňák má ještě jeden.
„Chtěl bych tady ještě zažít tu atmosféru z finále Ligy mistrů, kdy tím žilo celé město a přišel plný stadion. To bylo něco, na co já do smrti nezapomenu. Byl bych rád, kdybychom hráli takový hokej a tak úspěšně, abychom lidi vrátili na zimák v takovém počtu a mohli si to znovu zažít,“ zasní se.
Další posílení kádru teď není v Hradci na pořadu dne. I proto, že klub znovu snížil výdaje na A-mužstvo a měl by operovat s rozpočtem kolem 100 milionů korun.
„Chtěl bych tady ještě zažít tu atmosféru z finále Ligy mistrů, kdy tím žilo celé město a přišel plný stadion. To bylo něco, na co já do smrti nezapomenu.“
Momentálně ho ale zajímají i investice související se zimním stadonem: ČPP Arénu čeká výměna softwaru kostky, jež přijde město na 3,5 milionu. A čeho si fanoušci všimli už během přípravy, to jsou nové mantinely, které byly ještě o dva miliony dražší.
Od sezony 2022/23 budou muset mít mantinely splňující přísnější kritéria všichni účastníci extraligy, takže Hradec si udělal rok náskok. Flexibilnější hrazení odpovídá nejmodernějším mezinárodním standardům.
„Rozsah mantinelů je perfektní a zabrání spoustě zranění. Také Mezinárodní hokejová federace při snaze o jejich rozšíření vycházela ze statistických údajů, které jasně říkají, že to je krok dopředu,“ ubezpečuje Aleš Kmoníček.
Foto: Filip Javůrek, mountfieldhk.cz
A Smoleňák za hokejisty přitakává: „Když na spoustě stadionů dostane člověk náraz, který nečeká, tak to opravdu je, jako když vás někdo hodí o zeď. Ne že by to tady nebolelo, ale za tu celou sezonu je to ohromně znát,“ říká.
„Stoprocentně to zabrání spoustě zranění, ať už ramen nebo třeba otřesů mozku. My hráči jsme jedině rádi, že jde vývoj tak dopředu a i díky městu tady máme ty mantinely o rok dřív,“ doplňuje kapitán.
Velkou hradeckou bolestí z hlediska infrastruktury ale zůstává zázemí, které je zejména pro mládežníky silně nevyhovující. Přístavba haly by měla začít růst příští rok, nicméně město na ni dosud zajistilo jen 50 milionů korun. A aby pod Bílou věží stáhli manko na nejlépe vybavené české kluby, na to budou rozhodně potřebovat víc.
Share on Facebook
