Holík chtěl, abychom žrali puky, vzpomíná Klesla. Na dres v Síni slávy je hrdý
Foto: hc-vitkovice.cz
Když kráčel na trénink do vedlejší haly, míjel kanadské hvězdičky Lafreniera a spol. Také Rostislav Klesla kdysi patřil k největším světovým talentům. Pozdější dlouholetý bojovník NHL byl na MS 2001 vyhlášen nejlepším obráncem a české dvacítce vydatně přispěl k zisku historicky druhého světového zlata.
Turnaj Kleslovi pomohl do slavné ligy, za rok v Pardubicích už chyběl a prosadil se do elitní sestavy Columbusu. Zažil mraky velkých bitev v NHL či v dospělé reprezentaci, zmíněného juniorského turnaje si přesto cení hodně vysoko. „Bylo to ještě na juniorské úrovni, ale šlo o ohromný úspěch. Tenhle turnaj má vysokou kvalitu. Vyhrát ho, to už je něco!" upozorňuje současný asistent u vítkovického áčka.
Jelikož se letošní šampionát hraje v Ostravě, předpokládám, že turnaj sledujete.
Jasně, sleduju. Nás z klubu se to dotýká velice blízce. Naši kluci vykročili do turnaje výborně. Výhra nad Ruskem je první krok, dál mají před sebou spoustu práce. Ale je fajn vidět, že se takhle poprali s hokejovou velmocí. Jen tak dál! Budeme jim fandit.
Naskočily vám, v hlavě vzpomínky na MS v Moskvě 2001, kde jste byl členem zlatého mužstva?
Samozřejmě, tohle mi z paměti nikdy nezmizí. Každým rokem si o Vánocích vzpomenu. Byli jsme mladí kluci a měli spoustu nádherný zážitků.
Jaká vzpomínka je nejhezčí? Na chvíle, kdy jste dohráli finále s Finy a stali se mistry světa?
Je jich víc. Vzpomínám třeba na Jardu Holíka, což byla veliká osobnost. Dost svérázný trenér, který měl respekt. Nic nám nedal zadarmo, dával hře říz. Na něj moc rád vzpomínám. Jasně, pak se mi vybaví finále. Oslavy. Ale vůbec cesta turnajem byla úžasná. Vyhráli jsme všech sedm zápasů, ani jeden nebyl jednoduchý. Museli jsme makat, odpracovat to. A finále? Vedli jsme o gól a pak už bránili, abychom to dotáhli. Nebožtík Jarda Holík chtěl, abychom žraly puky, hlavně nám nesměl spadnout do brány. Bylo to podpořeno skvělými výkony spousty hráčů. A parta, ta byla vynikající!
„Vzpomínám třeba na Jardu Holíka, což byla veliká osobnost. Dost svérázný trenér, který měl respekt. Nic nám nedal zadarmo, dával hře říz.“
Před startem turnaje vás potkala nepříjemná událost, byli jste svědky střelby před hotelem Ukrajina. Vy jste situaci viděl celou, že?
Jo jo. No, také památka na Moskvu. Na přelomu 2000 a 2001 tam panovaly možná jiné praktiky než dnes. Nevím. Nějak se nás to nedotklo, i když někteří jsme situaci přesně viděli. Byli jsme vykulení. Já tam zůstal ještě s někým a sledoval všechno do konce. Mrtvého chlapa odvezli,. krev zaházeli sněhem. A policajti se tvářili, jako že nic...
Během turnaje jste se těšili na příjezdy do arény, kde pro vás maséři Libor Kuchyňa s Michalem Kábelem připravovali show s převleky a legráckami.
To bylo perfektní! Podobné kousky pomohly atmosféře, fakt super! I když se tým posbíral ze všech koutů republiky, měli jsme jádro kluků, kteří šli za společným cílem. Všichni, od hráčů po maséry, jsme byli na stejné lodi. Od začátku jsme cítili, že můžeme udělat úspěch.
Jste s tehdejšími spoluhráči pořád v kontaktu?
S někým víc, s jiným ne. Víte, jak to chodí. Vždyť už to bude 19 let! Někoho jsem potkával v NHL, setkali jsme se v dospělém nároďáku. Vždycky jsem každého z nich moc rád viděl, protože jsme spolu zažili něco hezkého. Něco takového si pamatujete do konce života.
» Nic horšího jsem asi nezažil, smutní Lauko. Chtěl by zůstat s týmem
Byl byste rád, kdyby proběhl společný sraz týmu, jako se to teď v Ostravě povede mistrům světa z roku 2000?
No jasně, to by bylo fajn. Brzy také oslavíme 20 let od titulu. Tehdy bylo fantastické, co se povedlo, ale český hokej bral úspěchy i mezi dospělými. Takže náš titul možná trošku zapadl. Dneska je strašně těžké, aby se dvacítka dostala vůbec na stupně vítězů. Natož aby vyhrála. Konkurence nám poslední roky trošku utekla, ale to je jiné téma. Každopádně bych byl rád, kdyby se nějaké setkání podařilo zorganizovat. Třeba v rámci přípravy dvacítek, v létě. Kdekoli. Všechny kluky bych strašně rád viděl. Teď se v Ostravě sejdou ti, kteří vyhráli rok před námi. Což je super. Myslím, že jakýkoli podobný úspěch je třeba připomínat mladším generacím.
Pomohl triumf z Moskvy 2001 každému z vás do další kariéry?
Myslím, že určitě. Každý šampionát je narvaný skauty a manažery, kteří si hráče sledují v nejvyšší konkurenci. Vidí, jak reagují na určité momenty. Mají to zmáknuté. Každému to může pomoci – ať už k draftu, nebo k rolím v týmech NHL. Vždycky je pak výhoda, pokud se takový turnaj povede.
Dres mám zarámovaný. Co medaile?
Vezmete si občas do ruky zlatou medaili?
Mám ji vystavenou. Doma, v pracovně. Je to pro mě jeden z velkých úspěchů kariéry. Honza Výtisk, který v týmu tehdy také byl, mi pořád připomíná, abych donesl šavli. Dostal jsem ji jako střelec prvního gólu ve finále. Mám i zarámovaný dres.
Ten druhý jste coby nejlepší obránce turnaje hned po finále věnoval do Hockey Hall of Fame.
Jo, mám jen červený. Bílý jsem věnoval do Síně slávy. Byla poptávka, chtěli ho, tak jsme neváhal a dal jim ho. Jsem na to hrdý.
Měl zlatý úspěch ohlas v Kanadě, kde jste tehdy hrál juniorkou ligu?
Každopádně. Je pravda, že turnaj nebyl tak medializovaný jako dneska. Sociální sítě ještě pořádně nebyly, internet se teprve rozvíjel. Ale v Kanadě sledují dvacítky vždycky. Náš trenér vedl kanadskou reprezentaci, v týmu měl nějaké kluky z klubu. Mně a Lukáši Havlovi, který tam tenkrát také hrál, místní gratulovali. Udělali malou slavnost, vyvěsili nám dresy. Český hokej si získal respekt, tenkrát nás brali hodně vážně. Nám možná i vzhledem k věku úplně nedocházelo, čeho jsme dosáhli. S odstupem času si titulu hodně cením.
Ročník před vámi ani pořádně nevěděl, jak slavit senzační zlato. Co vy, jaké byly oslavy?
Kluci před námi hodně překvapili, byli tam hráči spíš z tuzemských klubů a nikdo od nich nic nečekal. V roce 2001 jsme měli mančaft hodně kvalitní, spousta kluků byla draftovaná. Na papíře jsme byli silní. My to vnímali a věřili si. Nebylo to jednoduché, ale tu víru jsme proměnili. To víte, že jsme to patřičně oslavili. Celý turnaj jsme věděli, že když budeme makat, šanci máme. Gólman zachytal fantasticky, všichni jsme šlapali. No a potom jsme si to užili. V Moskvě i při cestě domů.
» Trenéři rozhodli: na soupisku dvacítky přibyl Plášek!
Dostanete se osobně na některá utkání letošního šampionátu v Ostravě?
Není to jednoduché, protože s Vítkovicemi hrajeme hodně zápasů. Ale chci jít na jedno čtvrtfinále. Bylo by fajn, kdyby mi vyšli Češi. Víme, že atmosféra je tady fantastická. Už na para mistrovství to bylo skvělé, teď také. Není pochyb o tom,. že skvělí fanoušci klukům pomohou. Někdy to může sklouznout k tomu, že je takovou kulisu těžké ustát. Ale obecně jde pro dvacítku o ohromné plus.
Share on Facebook
