22. 2. - 09:00
Film Děti Nagana, který je ode dneška v kinech, je poctou úspěchům českých hokejistů a vzdává hold legendám, které se postaraly o obrovské překvapení na ZOH v Naganu. Předává poselství o tom, že dětské sny mají mnoho podob a děti je třeba podporovat. Zároveň otevírá aktuální téma dětí a sportu, protože s podporou pohybu dětí je potřeba začít u rodiny. A to je také jedno z klíčových poselství celého filmu Děti Nagana.
15. 9. - 11:28
Koupí předplatného a sledování hokeje online podpoříte kluby! Děkujeme, že jste s námi!
4. 2. - 11:32
4. únor je Světovým dnem rakoviny!
Zapoj se s hokejem i Ty! Více zde.
26. 11. - 11:57
Hokejová historie zábavnou formou, to je kniha Hrdinové, která právě vychází! Křest knihy ve sportovním areálu NA FRANTIŠKU bude spojen s parádní hokejovou akcí. Přijď se určitě podívat!
S každým z nich by Réway jistě našel společné schopnosti, od všech se však liší tím, že reprezentuje Slovensko. Nad tím si řada tuzemských fanoušků nejspíš povzdychne, vždyť supertalentovaný mladík má českou mámu a narodil se v Praze, kde udělal i první hokejové krůčky. „Byly mi asi tři roky, když mi táta koupil k Vánocům první brusle a vzal mě na Hasu. Nějak mi to začalo jít, tak jsme to s tím hokejem zkusili,“ vzpomíná Réway, jenž později oblékal trikot Slavie.
Naposledy ho sundal ve 12 letech, kdy odešel na Slovensko. Tam zanevřel na fotbal, který do té doby hrál závodně, a nastupoval v mládežnických výběrech Dolného Kubína a Martina. „Také jsem se poprvé přidal k reprezentaci,“ dodává nadaný útočník. „Dříve určitě existovala možnost, že bych nastupoval za Česko, ale ta padla ve chvíli, kdy jsem se odstěhoval.“
Za Tatrami rychle poznali, že Réway není jako ostatní. Za starší dorost už válel v době, kdy ještě neměl občanku. Brzy pronikl i mezi juniory, přičemž body mu kvapem naskakovaly v obou kategoriích. To ale nepřinášelo jen pozitiva. „Tehdy jsem hodně hrál i za starší kluky, těch zápasů bylo moc a těžko jsem pak stíhal školu,“ vysvětluje Réway. „To mě mrzelo, v tu chvíli jsem neviděl budoucnost moc dobře. Podle mě se většina hráčů v jeden čas zamyslí, jestli hrát, nebo nehrát. Starší hráči třeba skončí kvůli tomu, že chtějí být s rodinou, i když u mě to samozřejmě bylo jiné.“
Z přemítání o budoucnosti nakonec vykráčel vítězně hokej, za nímž se nevysoký forvard vydal zpátky do Prahy. Jenže ne do Slavie, ale do konkurenční Sparty, kde nepřestával přitahovat pozornost. V ligové produktivitě dorostu sice skončil „až“ sedmý, ale v bodovém průměru na zápas suverénně předčil i Davida Pastrňáka.
V následujících dvou letech stihl Réway kupu věcí: odešel do Gatineau hrát kanadskou juniorku, vydobyl si místo na draftu, kde po něm ve čtvrtém kole sáhl Montreal, a odehrál tři světové šampionáty. Na jednom z nich se poprvé poměřil s nejlepšími profesionály.
V létě 2014 pak řešil, zda zůstat v Gatineau, nebo hrát za Spartu českou extraligu. „Měl jsem tyhle dvě možnosti,“ prozrazuje Réway. „Kromě toho, že bych zůstal v juniorce, jsem měl na výběr akorát Spartu, protože jsem s ní měl platný kontrakt. Měl jsem sice nějaké nabídky z Evropy a KHL, ale neřešil jsem je. Česká liga kvalitní a pro mladé kluky hodně těžká. Byla to pro mě výzva, jestli zvládnu ten přechod. Chtěl jsem zjistit, jak na tom jsem.“
S blížící se polovinou základní části tudíž vyvstává otázka: „Jak na tom Réway je?“
Nepochybně už ukázal, že mezi profesionály neztroskotá. I když neměří ani 180 centimetrů a nepatří k nejrobustnějším hráčům, umí se prosadit díky rychlosti, technické zdatnosti a hokejové inteligenci. Nastupuje tak převážně v prvních dvou formacích Sparty, nejčastěji vedle zkušeného Jaroslava Hlinky.
A daří se mu. I když poprvé skóroval až na konci druhého měsíce ligy, body sbírá pravidelně. Hodně mu v tom pomáhají početní výhody, při nichž vynikne jeho ofenzivní nadání. Trenér Sparty Josef Jandač to dobře ví. V přesilovkách je proto Réway nejvytíženějším hráčem mužstva. Porci, která hodně přesahuje čtyři minuty na zápas, nedostává ani brněnský Petr Ton nebo pardubický Petr Sýkora.
Ve výsledku má mrštný forvard zhruba tolik bodů, kolik odehrál zápasů. To je v 19 letech senzační výkon. Ale vydrží mu zběsilé tempo? V historii extraligy dosáhl na průměr jednoho bodu na utkání pouze jediný junior – Jiří Hudler. Ten to zkraje tisíciletí dokázal hned ve dvou ročnících.
Ať už se Réway vyrovná Hudlerovi, či nikoliv, může ho těšit, že zvládl zrádný přechod z juniorského hokeje. „Ty největší rozdíly nejsou v herní stránce, ale v té taktické,“ tvrdí. „Hráči jsou tady vyspělejší. Například vám třeba naschvál dají prostor pro přihrávku a potom tam na poslední chvíli vloží hokejku. Pak je z toho protiútok.“
A po něm leckdy následují připomínky kouče Jandače. „Když je s něčím nespokojený, tak mi to řekne,“ prozrazuje Réway. „Je to přísný trenér, ale nevycházíme spolu zle. Snažím se zlepšovat, jak to jen jde.“
Pokud slovenský talent potřebuje něco pilovat, je to defenziva. „Už je to druhý rok, co se na tom snažím zapracovat,“ vypráví útočník, kterého mnozí považují za nového Pálffyho. „V juniorce jsem to tak nějak zvládal, ale třeba na mistrovství světa jsem pociťoval, že mě ostatní hráči převyšovali, co se týče obranné činnosti.“
V květnu příštího roku by Réway mohl zjistit, zda při nahánění útočících protivníků udělal pokrok. Samozřejmě k tomu ale potřebuje pozvánku na seniorské mistrovství světa. „Doufám, že ji získám, i když vím, že to bude těžké. Jenom tady ve Spartě je nás ze Slovenska pět. Bylo by skvělé, kdybychom se tam dostali všichni, ale víme, že konkurence je veliká,“ říká zručný junior, jehož žene zvláštní motivace…
I když Slováci odehrají základní skupinu v Ostravě, k vyřazovacím bojům by mohli naskočit v Praze. Na místě, kde Réway dlouho vyrůstal, kde má nyní vlastní bydlení a kde žije jeho máma.
Ještě dříve – na přelomu roku – však poloviční Čech naskočí na světovém šampionátu dvacítek. Jak sám říká: „Pokud se něco hrozného nestane, tak doufám, že nastoupím.“ Ještě aby ne. Réway totiž základní skupinu odehraje v Montrealu, který ho draftoval, a vyjede na led obří arény Bell Centre, kde by měl v budoucnu zářit při kláních NHL. Doufají v to Canadiens i on sám.
