22. 2. - 09:00
Film Děti Nagana, který je ode dneška v kinech, je poctou úspěchům českých hokejistů a vzdává hold legendám, které se postaraly o obrovské překvapení na ZOH v Naganu. Předává poselství o tom, že dětské sny mají mnoho podob a děti je třeba podporovat. Zároveň otevírá aktuální téma dětí a sportu, protože s podporou pohybu dětí je potřeba začít u rodiny. A to je také jedno z klíčových poselství celého filmu Děti Nagana.
15. 9. - 11:28
Koupí předplatného a sledování hokeje online podpoříte kluby! Děkujeme, že jste s námi!
4. 2. - 11:32
4. únor je Světovým dnem rakoviny!
Zapoj se s hokejem i Ty! Více zde.
26. 11. - 11:57
Hokejová historie zábavnou formou, to je kniha Hrdinové, která právě vychází! Křest knihy ve sportovním areálu NA FRANTIŠKU bude spojen s parádní hokejovou akcí. Přijď se určitě podívat!
Loňská obávaná formace Energie ve složení Jakub Flek – Dávid Gríger – Tomáš Rachůnek byla v celkovém součtu o parník nejproduktivnější lajnou extraligy.
Tito tři dohromady nasbírali při společné hře za stavu 5 na 5 parádních 61 bodů a 27 gólů. Největší měrou, přesně 25 body (15+10), k tomuto číslu přispěla čtyřka ligového bodování Tomáš Rachůnek, Jakub Flek (7+11) s Dávidem Grígerem (5+13) pak shodně přidali bodů osmnáct.
Pojďme se nejprve podívat, jak tato lajna v ofenzivní práci působila. Úspěch této lajny bychom mohli rozložit do dvou hlavních částí. Tou první (a analyticky zajímavější) je efektivní a vhodné rozložení rolí – v této trojici se nacházel jeden střelec, jeden nahrávač a jeden komplexní hráč.
A jak jsme na to přišli? Jednoduše. Vzali jsme dva podíly – podíl střeleckých pokusů hráče ze všech pokusů jeho pětky a podíl asistencí na střelecké pokusy hráče ze všech asistencí jeho pětky. Vyrovnaný hráč by měl mít tyto hodnoty podobné, střelec bude zase mít hodnotu pokusů výrazně vyšší než hodnotu asistencí a nahrávač naopak.
Aby to bylo na první pohled lépe viditelné, uděláme ještě poměr těchto dvou podílů, který nazveme "poměr role". Zní to děsivě, takže stačí, když si zapamatujete, že vyrovnaný hráč bude mít poměr role blízký číslu jedna, střelec jej bude mít výrazně vyšší než jedna a nahrávač výrazně nižší než jedna.
A teď už tedy ke konkrétním číslům; podotýkáme, že všechny hodnoty počítáme pouze za stavu 5 na 5. Jakub Flek byl v loňské sezoně zodpovědný za 25,0 % všech střeleckých pokusů jeho pětice a 16,3 % nahrávek ostatním spoluhráčům na jejich rány. To nám činí poměr role 1,53 – máme střelce.
Dávid Gríger se na druhou stranu sám postaral pouze o 14,2 % celkové střelby karlovarské pětky, nicméně na jeho konto putovalo hned 28,3 % všech střeleckých asistencí. Dohromady to dělá poměr role 0,50, našli jsme našeho nahrávače.
Na závěr Tomáš Rachůnek. Ten vyslal na branku soupeře 21,1 % střeleckých pokusů Energie za hry první lajny a zajistil 29,7 % všech pasů na střelu některého z jeho spoluhráčů. Poměr role dává v jeho případě hodnotu 0,71, tedy hráče s víceméně vyrovnanou střeleckou a nahrávačskou aktivitou.
Graf znázorňující, kolik procent hráčů Energie předvedlo v dané statistice horší nebo stejné výkony jako daný hráč první lajny.
Tou druhou částí úspěchu karlovarské první lajny z loňské sezony je pak kvalita hry, přeci jen bez ní by se ani jeden z této trojice v hlavním útoku dlouho neudržel. Jakub Flek si za celou sezonu připsal za plných sil na ledě 145 střeleckých pokusů, tedy 13,3 každých šedesát minut; druhý nejvyšší počet v celém týmu (jen o kousek jej překonal Ondřej Beránek).
Tomáši Rachůnkovi a Dávidu Grígerovi pak zase patřily první dvě příčky v žebříčku frekvence asistencí na střely. Rachůnek týmové měření ovládl s 8,5 nahrávkou za 60 minut, v celkovém součtu jich pak vyslal 96, Gríger zaostal jen o 0,3 asistence za stejný časový úsek, během svého působení jich stihl zaznamenat 87. Kromě toho bychom ještě mohli zmínit Rachůnkovu 22,0% úspěšnost střel na branku, která byla po Adamu Raškovi druhá nejlepší v mužstvu.
Jenže Gríger i Rachůnek Karlovy Vary opustili a zamířili do Liberce. Zatím jako dočasné řešení na jejich místa přišli z NHL Jakub Lauko a David Kaše. A jak si tedy vede tato nově složená trojice? Až překvapivě podobně.
Vizualizace zobrazující poměry role jednotlivých hráčů prvních lajn Energie. Oranžová čára označuje zcela vyrovaného hráče, hodnoty výrazně nad ní střelce, hodnoty výrazně pod ní nahrávače.
Opět se nejprve podívejme na role všech tří. Začněme s posledním mohykánem Jakubem Flekem – ten v letošní sezoně zodpovídá za přesně třicet procent všech střeleckých pokusů aktuální pětky Energie a za 14,3 % všech nahrávek na ránu. Poměr role nám v jeho případě tedy vychází na 2,10; Flek zůstal střelcem.
Na pozici centra nahradil Dávida Grígera jeho počeštěný jmenovec David Kaše. Ten vysílá 17,5 % z projektilů karlovarské pětice a stará se zatím o 35,7 % asistencí na střelu. V jeho případě tedy mluvíme o poměru role 0,49, tedy typického nahrávače. Uprostřed útočného pásma tedy na západě Čech zůstal playmaker.
Levé křídlo po Tomáši Rachůnkovi převzal Jakub Lauko a v jeho případě, stejně jako u Fleka, činí podíl individuálních střeleckých pokusů 30,0 %, podíl nahrávek na střelu pak 28,6 %. To nám dává dohromady poměr role 1,05; hráče s vyrovnanějším stylem hry byste hledali marně. I nalevo se tedy oproti loňské sezoně, co se stylu hry týče, nic nezměnilo.
Graf znázorňující, kolik procent hráčů Energie předvedlo v dané statistice horší nebo stejné výkony jako daný hráč první lajny.
Jak je to ale s kvalitou? Zůstala i ona? Zůstala. Jakub Flek se s průměrem 17,0 střeleckého pokusu za 60 minut hry 5 na 5 může těšit ze třetí příčky v týmu, David Kaše je s 6,7 asistencí na střelu šestým nejaktivnějším nahrávačem mužstva; Jakub Lauko je pak o jednu pozici a 0,3 nahrávky úspěšnější než Kaše a díky 19,5 střele za daný časový úsek dokonce vede pořadí celé Energie.
Teď ovšem lajnu Flek–Kaše–Lauko čeká poslední a nejdůležitější test, tedy produkce. To je to hlavní, co od svého prvního útoku čekáte. Co přesně musí letošní trojice Energie překonat? 61 bodů, tedy při převedení na 60 minut hry v plných silách na obou stranách 6,6 bodu.
A tady se dostáváme k prvnímu zádrhelu – nově vytvořená útočná formace dosahuje průměru pouze 3,1 bodu za 60 minut, tedy méně než poloviny. Ovšem než lajnu obohacenou složkou NHL příkře odsoudíte, pojďte s námi ještě chvilku pátrat.
Vezměme to utkání po utkání. V prvním kole s Mladou Boleslaví se první lajna postarala o první dvě branky týmu – obě vstřelil Jakub Flek a na obě mu nahrával David Kaše. Jenže obě také padly v přesilovce, tudíž je do našeho rozboru nepočítáme, protože, jak jsme si už mnohokrát řekli, pokud nechceme zkoumat přímo je, vytváří speciální týmy v hokejové analýze výrazné a nepříjemné zkreslení.
Tedy dál...
Druhé kolo proti Třinci, opět branka Jakuba Fleka a tentokrát už za stavu 5 na 5, jenže bez asistence. V dalším utkání se Flek trefil už počtvrté, ovšem na tento gól mu pro změnu asistovali oba jeho obránci aktuálně na ledě: Petr Šenkeřík a Oldrich Kotvan. Zajímavé...
Někteří z vás už možná tuší, kam míříme. V tomto případě se totiž názorně ukazuje, jak mohou být kanadské body v některých případech zavádějící, protože zcela pomíjejí přínos hráčů, který se udál před více než dvěma přihrávkami či posledním dotykem soupeře.
A logicky – při skládání formací vám přece nejde o to, aby všichni tři sbírali spoustu bodů. Jde vám hlavně o to, aby daná lajna dokázala dostat puk do branky, je více či méně jedno jak.
Proto tedy porovnejme raději gólovou produkci obou prvních lajn Energie. Ta loňská za společné účasti ve hře za celou sezonu nastřádala hned 27 přesných tref, tedy průměrně 3,0 každou šedesátiminutovku. A ačkoliv ta letošní stihla pouze ony dvě trefy Jakuba Fleka, při zohlednění malého odehraného času nám to dává 3,1 gólové radosti za průměrných 60 minut. Naprosto stejně.
A to si ještě vezměme, jak obrovskou střeleckou smůlu má i přes svou výraznou aktivitu Jakub Lauko; jakmile mu to tam, lidově řečeno, začne padat, prudce se zvýší i bodová produkce lázeňské první lajny.
Při nahrazování Dávida Grígera a Tomáše Rachůnka odvedly Karlovy Vary opravdu brilantní práci. Kombinace Jakuba Fleka, Davida Kašeho a Jakuba Lauka vypadá, jako kdyby někdo zkopíroval loňský elitní útok Energie a vložil ho do nového dresu.
Naprosto stejné rozložení rolí, velice podobná kvalita vzhledem k ostatním hráčům v týmu a naprosto stejná gólová produkce.
Akorát letošní formace má v rukávu jedno eso, které ještě nevytáhla, a to střelecké schopnosti Jakuba Lauka, ke kterému se zatím otáčí hokejové štěstí až provokativně zády. Jakmile se jeho smůla zlomí, má nově utvořená trojice rozhodně potenciál tu loňskou překonat.
