Hokej v číslech: Co se dělo se zlínským oslabením?
Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz
Na první pohled relativně dobré defenzivní výkony, přesto nízké úspěšnosti zákroků a s tím související třetí nejhorší úspěšnost ubráněných oslabení. Co se v minulé sezoně dělo se zlínským oslabením?
Nejdříve se pojďme podívat na základní statistiky. Berani odehráli v minulé sezoně 196 oslabení – což byl čtvrtý nejnižší počet z celé extraligy – a ubránili z nich 80,61 %. Tato úspěšnost je řadí na třetí místo od konce, pozici, kterou byste vzhledem k dalším statistikám nemuseli očekávat.
Respektive, záleží na tom, jaké statistiky vezmeme v potaz. Existují totiž dva přístupy.
Při prvním se podíváme na ty střelecké, tedy na to, kolik střeleckých pokusů a střel na branku Zlín v oslabení inkasoval. To by nám mělo napovědět, zda Moravané bránili při početních nevýhodách dobře, či špatně.
Výsledek? Hráči Zlína byli v bránění velmi úspěšní – inkasovali páté nejnižší počty střeleckých pokusů (85,15 za 60 minut), střel na branku (49,48 za 60 minut) a střel na branku ze slotu (21,86 za 60 minut) a šestý nejnižší počet střeleckých pokusů ze slotu (34,33 za 60 minut).
Přesto však tým v průměru za 60 minut obdržel 7,29 gólu! To je 12. nejhorší počet a vysvětluje 12. nejhorší úspěšnost v oslabení.
Na vině přitom není ani špatné bránění kombinační hry soupeřů. V počtu inkasovaných přihrávek na střelecké pokusy (4.), střelecké pokusy ze slotu (7.), střelecké pokusy ze slotu z první (4.) i střelecké pokusy z první (1.) se svěřenci Antonína Stavjani umisťovali opět na výborných pozicích.
Zhoršení přichází u počtu křižných přihrávek na střelecké pokusy (11. místo) a křižných přihrávek na střelecké pokusy ze slotu (13. pozice). Ty jsou nejhorší pro gólmany, neboť se při nich musí přesouvat z jedné strany na druhou.
Byli na vině brankáři?
A tím se dostáváme k brankářům, kteří budou pro naši analýzu velmi důležití.
Zatímco střelecké a většina statistik mapujících přihrávek ukazuje, že Zlín bránil dobře, maskovaní muži Zlína se ve statistikách umisťovali na nejhorších pozicích.
To ilustruje už jen samotná týmová 85,21% úspěšnost zákroků, mezi extraligovými kluby druhá nejhorší. Pro nalezení konkrétních příčin se však musíme podívat na oba hlavní brankáře Zlína v minulé sezoně – Jakuba Sedláčka a Libora Kašíka.
Oba dva patřili mezi 18 extraligovými brankáři, kteří odchytali v oslabení alespoň 100 minut, mezi nejhorší. Sedláčkova 85,61% úspěšnost zákroků? 16. pozice. Kašíkova 86,11% úspěšnost? 14. místo.
Na podobných příčkách vidíme oba brankáře i v dalších statistikách. Všechny zde vypisovat nebudeme, ale 84,21% a 72,73% úspěšnosti proti střelám z první (15. a 18. pozice), 79,69% a 77,78 % úspěšnosti proti střelám ze slotu (14. a 16.) a 80,9% a 83,82% úspěšnosti proti střelám, kterým předcházela přihrávka (18. a 17.), počínání zlínských gólmanů v minulé sezoně jednoznačně ukazují.
Ne všechno je však negativní: Sedláčkovi i Kašíkovi se v oslabení dařilo zabraňovat střelám ze slotu, kterým nepředcházela přihrávka. To dokazují 88% a 89,47% úspěšnosti, mezi 18 brankáři devátá a osmá nejlepší.
Jinak se ale ani jednomu z nich příliš nevedlo. Ze statistik nelze vyčíst, proč tomu tak bylo, můžeme však vypozorovat to, že tím důvodem nebylo to, že by Zlín inkasoval vysoké počty inkasovaných střeleckých pokusů a střel na branku.
Jedním z možných vysvětlení je to, že Sedláčkovi a Kašíkovi to zkrátka v oslabení nešlo. Ať už to byla nějaká nevysvětlitelná anomálie, špatná hra Zlína v oslabení, kterou nelze zachytit prostřednictvím statistik, či nějaké jiné důvody, do branek Beranů padalo více gólů, než bychom podle statistik očekávali.
Zatímco Sedláček už od ledna na východě Moravy nepůsobí, s Kašíkem počítá vedení klubu jako s jedničkou. Ani u jednoho z nich však jejich předchozí brankářské výkony nenaznačovaly, že by takový razantní sešup měl nastat.
Dá se tedy říci, že pokud hokejisté Zlína budou pokračovat v nadcházející sezoně s dobrými defenzivními výkony v oslabení, zlepší pravděpodobně i svoji celkovou úspěšnost.
Share on Facebook
