Hodili mě do vody, ať plavu, směje se Gazda. Cení si rad od Hamrlíka a Špačka

Foto: fhr.ru

Nikdy nehrál za juniorské reprezentace, teď se dokázal prosadit na nejvyšší evropskou úroveň. Premiérovou pozvánku do národního týmu dospělých proměnil Daniel Gazda v povedené představení, během duelu se Švédy navíc poctivý výkon korunoval vstřelenou brankou. V závěru druhé třetiny převzal puk od Andreje Nestrašila a výstavní pumelicí skóroval.

„Byl to důležitý gól, samozřejmě jsem za něj rád," říká sympatický žolík ze Zlína, kde na sebe upozornil už v nedávné minulosti. Loni Gazda absolvoval letní kemp reprezentace pod vedením Miloše Říhy, jeho nástupce Filip Pešán zařadil třiadvacetiletého beka do týmu pro Channel One Cup. „Odnesu si velké zkušenosti. Byly to super zážitky!" potvrzuje nadšeně.

Povedený výkon v utkání se Švédy jste korunoval premiérovou trefou za národní tým. Pocity musejí být vynikající, co říkáte?
Určitě. U toho gólu bylo důležité, že na brankovišti stál výborně Dima Jaškin. Nevěděl jsem, jestli to netečoval, ale pak říkal, že ne. Asi se to otřelo o kalhoty toho Švéda, co se s ním přetahoval. Samozřejmě jsem byl rád. Pro nás to znamenalo důležitý gól, protože jsme před koncem druhé třetiny Švédům odskočili.

Schoval jste si na památku puk?
Mám ho. Schoval mi ho Olda Kopecký, náš kustod. Hnedka po zápase mi ho dal.

Poprvé jste naskočil už v sobotním utkání s Rusy, kdy vás trenéři poslali do hry poté, co Ronald Knot dostal desetiminutový trest. Měl jste vůbec čas být nervózní?
Ani ne, to je pravda. Hodili mě do vody, ať plavu. Akorát mi řekli, že se mám trochu protáhnout, že tam skočím. Na nervozitu nebyl čas. Hodně mi pomohl Ondra Vitásek, který se mnou hrál. Snažil se, ať jsem v klidu.

Nyní máte za sebou první celé střetnutí Euro Hockey Tour. Je znát rozdíl oproti domácí nejvyšší soutěži?
Skok to je velký. Já si užíval nejen víkend, kdy jsem hrál dvě utkání, ale celý ten týden. Jsou to zkušenosti, mám radost, že mě sem trenéři vzali.

Jak jste ze svého pohledu viděl bitvu se Švédy?
Zápas podle mě rozhodly maličkosti. Protože v první třetině jsme měli dost oslabení a kdybychom tam dostali víc branek, tak by se hrálo těžko. Plán byl takový, že to poslední utkání budou hrát mladší kluci nebo ti, co mají méně zkušeností. Myslím, že se nám to povedlo.

Jaký byl záměr od trenérů?
Chtěli jsme být silní na kotouči v jejich útočném pásmu a snažit se zatápět Švédům, protože tam mívají problémy. Myslím, že to celkem vycházelo.

Zatímco jiní reprezentanti v minulosti nakoukli do mládežnických národních týmů, vy nikoli. Čím to podle vás bylo?
Začátek kariéry v dorostu jsem neměl takový. Ne těžký, ale nebyl jsem vyspělý. Odehrál jsem to v nižších ligách – byl jsem na Vsetíně, v Uherském Hradišti. Takže tam žádné pomyšlení na nároďák nebylo (uměje se). Nebral jsem to tak, že mě nevybrali. Neměl jsem takovou kvalitu, abych v mládežnické reprezentaci mohl být.

Co především se změnilo, že jste šel hokejově nahoru?
Asi jsem vyspěl. Já byl fakt malý a neměl kila. Zlomilo se to asi v dorostu nebo v juniorce, kde jsem začal hrávat dost. Už mě pak i brali ve Zlíně za chlapy. Tam se to otočilo.

Foto: fhr.ru

Předpokládám, že vám ve Zlíně hodně pomáhají rady od Martina Hamrlíka. V reprezentaci jste měl zase možnost poznat jiného skvělého beka minulosti Jaroslava Špačka.
Martin Hamrlík mi pomáhá vlastně celou kariéru. Když jsem byl v mládeži, dělal pro hráče Zlína trenéra obránců. Teď pod ním hraju v chlapech. Má veliké zkušenosti, snaží se mi je předávat. A já se ho snažím poslouchat. Samozřejmě i pana Špačka v nároďáku, který má také výborné postřehy. Snažil jsem se z toho těžit.

Čím vám Channel One Cup pomůže do další kariéry?
Jmenovat jednu věc, to se nedá. Odnesu si všechny zkušenosti, co jsem nabral. Byly to super zážitky! Potkal jsem kluky, kteří hrají KHL, nebo byli nedávno v NHL. Zahrál jsem si s Andrejem Šustrem, přitom jsem ho nedávno ještě sledoval, když hrál v NHL. Tohle jsou pro mě bonusy. Hodně jsem si to užil.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• Extraliga
• Channel One Cup
• Berani Zlín