Hele, Fořťáku, hraješ! slyšel Fořt. Nebyl ale jeho předčasný návrat riskantní?
Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz
Zlín po dvou výhrách a poprvé pod novým koučem Robertem Svobodou prohrál. V zápase se trápil střelecky. Z pětatřiceti střel prošla za záda Filipa Novotného jen jedna. A to z hole navrátilce Tomáše Fořta. Jeho nasazení do utkání bylo velkým překvapením.
Podle původních slov trenéra Svobody měl nastoupit až po reprezentační přestávce. Ovšem věci nabraly rychlý spád.
„Ráno před zápasem za mnou přišel trenér, že Honza Dufek nemůže hrát a jestli to za něj vezmu. Tak jsem mu řekl, co jsem schopný v rámci svých možností předvést a co můžu udělat a domluvili jsme se. Dal mi vybrat, jestli chci hrát na centru, nebo na křídle, tak jsem vyhodnotil, že možná lepší bude hrát na křídle,” svěřil se Fořt. To, že se do utkání zapsal střelecky, byla podle něj spíše náhoda.
„Ta branka, to bylo víceméně štěstí. Já jsem střílel přes beka na betony, na dorážku a padlo mu to tam, takže to byl takový šťastný gól,” říká navrátilec do sestavy, kterého před sezonou vyřadilo ze hry zranění ramene.
„Fyzicky jsem se cítil dobře, ale ta hlava vás v soubojích hrozně brzdí."
„Fyzicky jsem se cítil dobře, ale ta hlava vás v soubojích hrozně brzdí. Myslím si, že rameno by toho sneslo daleko víc než ta hlava,” hlásí nejlepší střelec a druhý nejproduktivnější hokejista Zlína z loňské sezony.
Gól Tomáše Fořta po návratu z marodky
Pro Berany je to velmi vítaný návrat. Fořt byl loni také členem národního týmu. Proti Varům měl však jiné úkoly než sbírat body a dávat góly. Na ledě strávil jen necelých sedm minut. Zvládl by ale i víc.
„Tady nešlo ani o ten ice-time. Já bych tam mohl takto kroužit hodinu, ale jsou situace, kdy si potřebují ty první tři lajny trošičku oddechnout, něco si říct, kouknout na to třeba ze střídačky. A my jsme tam jako čtvrtá lajna šli s tím, aby se nehrálo na tři útoky, ale na čtyři a kluci nebyli úplně utahaní,” vysvětluje svou úlohu sedmadvacetiletý útočník.
„Zítra se můžu probudit a může mě to bolet a usoudím sám, že to nemá cenu."
Navíc není jisté, zda nastoupí i do dalších utkání, které Zlín čekají. „Uvidíme, jak na tom bude Honza Dufek zdravotně, nebo jak se to vyvrbí dál. Zítra se můžu probudit, může mě to bolet a usoudím sám, že to nemá cenu. Teď ale nejsem schopný říct, jestli ano, nebo ne,” přiznává Fořt směrem k dalším duelům.
I vzhledem k těmto okolnostem se může jeho návrat zdát předčasný a možná i trochu rizikový. Fořt ale oponuje. „Jsem sedm týdnů po operaci, takže by mělo být vše zahojené. Pan doktor říkal, že když si to utrhnu, tak budu první v historii. Jestli to bylo riziko, nebo nebylo, je teď už jedno. Přežil jsem to, nic se mi nestalo a nad tímhle jsem nemohl moc přemýšlet, to bych jinak nemohl hrát vůbec.”
„Pan doktor říkal, že když si to utrhnu, tak budu první v historii."
Původně ale skutečně plánoval, že se do utkání proti Varům už zapojí. Pak však váhal, ale situace ho nakonec donutila. „Toto asi bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát. Hele, Fořťáku, hraješ, tak jsem šel hrát. Nebyl čas nad tím přemýšlet, jestli jsem měl, neměl, prostě jsem šel hrát a naštěstí se mi nic nestalo. Bohužel jsme ale prohráli. Proto jsem tam šel, abychom vyhráli, a to se nepovedlo, takže je to vlastně úplně jedno,” neskrýval zklamání nejlepší hráč duelu na straně Zlína.
Můj gól byl šťastný, řekl navrátilec Fořt
Share on Facebook
