Farma jaksepatří. Sousední ranč je cítit i v hale, usmívá se Martin Kaut

Foto: nhl.cz

(LOVELAND, od našeho zpravodaje) Před necelými dvěma roky si jej v prvním kole draftu do NHL vybralo Colorado Avalanche. Útočník Martin Kaut čeká na „povolávací rozkaz“ a snaží se na sobě co nejvíc pracovat v Lovelandu, městečku vzdáleném necelou hodinu jízdy z Denveru. Místní si tu American Hockey League pochvalují, místní Budweiser Event Centre bývá na zápasy Eagles vyprodaná. V tom posledním vstřelil branku svému krajanovi Josefu Kořenářovi.

V každém farmářském týmu, coloradský nevyjímaje, vládne velká konkurence. „Za rok a půl jsem tady vyspěl, alespoň tedy doufám. Když to řeknu blbě, minulý rok jsem si hrozně užíval, že mám vedle sebe Pavla Francouze, hodně jsem na něj spoléhal. Nyní mi pomáhá, že jsem zde sám. V minulé sezoně jsme byli pořád spolu, nechodil jsem s týmem ani moc na večeře. Tohle se teď změnilo. Víc se musím starat sám o sebe, což mi rozhodně neublížilo,“ řekl Martin Kaut.

Když skončil poslední zápas Eagles, hodinu po něm se brněnský rodák usmíval na zprávu na mobilu, právě jeho loňský parťák mu poblahopřál ke vstřelené brance. „Jsme v kontaktu pořád. Pořád se navštěvujeme, tedy spíš já jezdím za ním,“ pousmál se a pokračoval: „Mají v NHL náročnější plán než my. Má rodinu, tak nechci zase moc otravovat.“ 

Zatímco jeho reprezentační spoluhráči z ročníku 1999 již hrají v NHL, on na svou příležitost teprve čeká. „Hned po draftu jsem si říkal, že když mě vzali v prvním kole, sednou si ze mě na prdel. Vzali mě v prvním kole, takže si v NHL zahraju. Rychle jsem přišel na to, že to je pěkná blbost. Jedu tady od nuly. Co bylo v Česku, se nepočítá, nic to neznamenalo. Beru to tak, že první sezona byla rozkoukávací, ani výborná, ani špatná. Čekalo se ode mě ale určitě víc. No a začátek druhé sezony jsem měl hodně špatný, deset zápasů po sobě jsem neměl ani bod. Navíc pak otřes mozku...“ připomněl. 

V této sezoně chyběl od 26. října do 13. prosince. „Bylo to pěkně na nic. Nemohl jsem koukat ani na televizi, jak mě bolela hlava. Jen jsem seděl a koukal. Maminka mi sem pak aspoň přivezla knížku. Bylo to těžké období, ale je za mnou. Každého asi něco takového potká. Teď jdu postupně nahoru a věřím, že šance do NHL přijde. A jestli to bude v téhle sezoně, nebo v té příští? Na tom zase tak nezáleží. Jdu si za snem a věřím, že se mi splní,“ zahleděl se s optimismem směrem dopředu.

V zámoří se zkrátka nepočítá to, co bylo v Česku. Odchovanec Žďáru nad Sázavou sice hrál extraligu v košíku, v Coloradu si ale musí prošlapat cestu za svým snem. „Když jsem hrál tady jako v Česku, rychle jsem poznal, že to je málo. Musel jsem přidat další věci, chodit před branku, skočit do střely, dohrát soupeře. Doma jsem se na tohle nikdy nezaměřoval,“ přiznal se.

Foto: Facebook Colorado Eagles

Bývalý hráč Pardubic se dle svých slov snaží pracovat na svých nedokonalostech, aby na sebe upozornil management Avalanche. „Hodně se snažím a pracuji i mimo tréninky. V zápase mi hodně pomůže, když třeba zblokuji nebezpečnou střelu, hned si řeknu, že jsem udělal něco pro tým a nakopne mě to,“ poznamenal. 

Hrát NHL… To je motivace, která jej žene kupředu. „Vidím kluky z mládežnických reprezentací, jsou v NHL a mají tam ve svých týmech své role. Ale každý má nějakou cestu a každý má se svými hráči jiné plány. Samozřejmě, jsem naštvaný, že jsem se nahoru ještě nedostal. Ale zdravě, tak, že mě to motivuje, abych makal ještě víc. Zároveň to všem třem taky moc přeji, aby se jim dařilo,“ nechal se slyšet střelec pěti branek Eagles v letošním ročníku American Hockey League.

Optikou čísel prodělal největší progres v hodnocení účasti na ledě. Zatímco v minulé sezoně posbíral dohromady pět záporných bodů, nyní je na plus jedenácti. „V Avalanche mi říkají, ať se vůbec nekoukám na kanadské body, ať se soustředím na svou hru, ať mám z ní dobrý pocit a jsem výrazný. Je jedno, zda vstřelím branku či zastavím útok soupeře, ale ať jsem vidět a ve hře se najde něco výrazného,“ pronesl Martin Kaut.

Dvacetiletý útočník je rovněž v kontaktu s generálním manažerem Avalanche. Joe Sakic se mu ozve a radí mu, jak má na sobě pracovat. „Pro mě to znamená hrozně moc, radí mi legenda Colorada a světového hokeje. Mám hroznou radost, když mi zavolá, nebo mi napíše, co mám zlepšit. Zavedl mi teď i kondiční plán na nohy a na břicho. Pro něj je tohle hodně důležité,“ prohlásil.

Je nabíledni, že pro organizaci Colorado Avalanche je jedním z nejsledovanějších hráčů na zápasech Eagles. Jakby také ne, když si jej dvojnásobný vítěz Stanley Cupu vybral v roce 2018 jako svého prvního při draftu. „Joe na mě spoléhá, nesmím ho zklamat. Tohle je pro mě taky obrovská motivace,“ konstatoval. 

Americký svět a společnost obecně je jiná. O tom se hráč s číslem 61 mohl několikrát přesvědčit: „Nestalo se mi tady, aby mi vynadali. Přitom v minulé sezoně jsem měl být lepší, moc dobře to vím. Všichni byli ale na mítincích pozitivní… Je to něco jiného, než to, co znám z Česka. Nechci nic doma shazovat, ale když něco mladý hráč podělá, jde si sednout a nehraje. Nevím, jak je to teď ve všech klubech, ale bylo tomu tak. Tady je to jiné, opačné… Když něco vyloženě pokazíte, nikdo po vás nejde. Jen vám řeknou, ať to příště neděláte. Chtějí, abyste měli volnost a hráli nejlépe, jak dovedete,“ přiznal Martin Kaut.

Foto: Michael Martin, Colorado Avalanche

Je jasné, že vyspělý hráč si chybu uvědomí, vnímá ji a udělá vše pro to, aby se po takovém poučení neopakovala: „Případně s vámi všechno rozeberou na videu, že se situace měla řešit jinak. Na druhou stranu ale pořád vládne pozitivní přístup, takže vám i pak řeknou, že tohle je video, kde se to ukazuje snadno, ale v zápase máte jen zlomek sekundy, což je těžší. Video mi třeba hodně pomáhá, trenér nám třeba zavedl, že si vždycky sedneme jako celá lajna, rozebereme si, co jsme v zápase udělali a co by mohlo být lepší. Jsou to přesně ty malé detaily, které vás posunou.“ 

Martin Kaut bojuje na farmě, ví, že je na něm a jeho výkonech, kdy přijme vytoužený telefonát. „Vůbec netuším, kdy by to případně mohlo být. Ani to tady není tak, že by se agenti bavili s manažery. Nevím, jaký mají nahoře plán, můj úkol je, abych hrál dobře každý zápas,“ uvědomil si.

Dává rozhovory v angličtině, musí se zpovídat ze svých výkonů a i přijímat zodpovědnost ke své roli v týmu. „Trenér chce, abych byl nejlepší na ledě, je mu jedno, jestli to bude v blokování střel, protože když to tak bude, tak dostanu dobrou roli ve třetí, čtvrté lajně. Pak je druhá možnost, že budu mít góly a nahrávky a stane se ze mě produktivní hráč,“ nechal se slyšet. 

„Snažím se být nejlepší každý zápas, vím ale, že ne vždy se mi to daří. Jdu do každého střídání s tím, abych udělal maximum a až budu sedět v šatně, ať mám dobrý pocit, že jsem týmu něčím přispěl,“ pokračoval. 

V Česku byl i za hračičku, který se rád mazlil s pukem… V zámoří z něj roste komplexní hokejista. Když jeho tým ztratí kotouč, ihned nastartuje motory, aby byl první, kdo bekům pomůže. „Když tam budu mít, že po mně všichni chtějí góly, sváže mi to ruce. Pro mě je přirozenější jít na led s tím, že tam nechám všechno, chci odvést dobrou práci a gól je bonus,“ pousmál se.

„Každý jede na sto procent. Když uděláte chybu, tak proto, že jste se moc snažil, nemůžete říct, že jste něco odflákl. Tady každý totiž ví, že když odfláknete střídání, nehrajete. Jedete na krev. Víte, třeba jak jsem těch prvních deset zápasů sezony nebodoval, postupně mi došlo, že jsem nehrál na maximum,“ pokorně okomentoval start do letošního ročníku. 

První asistenci si připsal po prodělaném otřesu mozku až 18. prosince, gól vstřelil o čtyři dny později. „Myslel jsem si, že jsem měl dobrou přípravu a říkal si, že bych aspoň na začátku sezony mohl dostat šanci v NHL. Jenže tohle byla jen a jen moje hloupost. Měl jsem se s takovou situací popasovat lépe. Byl jsem naštvaný sám na sebe, že jsem asi ukázal málo, pořád to měl v hlavě a pak se to promítlo i při zápasech v AHL. Přitom naprosto zbytečně, pořád jsem mladý kluk, mám všechno před sebou. Kdybych mohl vrátit čas, zachovám se jinak. Ale právě tohle jsou ty zkušenosti, zase jsem do sebe něco dostal,“ řekl.

Foto: eu.coloradoan.com

Americká nátura je jiná. „Právě proto mi třeba trenér říkal, že když něco někdo podělá, mám být ten, kdo ho zdrbá, nebo ho povzbudí, když to ten hráč potřebuje. Jenže jsem mu vysvětloval, že tohle prostě nejsem já. Navíc si projdeme v Česku něčím úplně jiným. Jako mladý kluk přijdete do týmu, kde musíte držet zobák a hrát hokej, nic jiného. Mě prostředí k tomuhle nevychovalo. Teď by byla ode mě póza, kdybych najednou začal po ostatních křičet. Vzal to. My Evropani jsme v tomhle asi jiní než Američané, kteří jsou vychovávání v nabírání sebevědomí. Třeba v Pardubicích jsem hrál pod trenérem Milošem Holaněm, kde to bylo nastavené tak, že když řekne, ať skočím z okna, jsem mladý, tak to musím udělat. To přeháním, ale princip takový je. Jste ticho a makáte,“ prohlásil Martin Kaut. 

V první sezoně trávil mnoho času s Pavlem Francouzem, pro druhou s rodiči přemýšlel, že by maminka bydlela s ním. „Nevadilo by jí to a já bych byl taky rád. Na druhou stranu, už v Pardubicích jsem bydlel sám, tak jsem mamce řekl, že si hrozně vážím toho, že by se mnou tady chtěla být. Stále potřebuji dospět. Když něco udělám špatně, tak si nabiju hubu sám a vím, že příště musím věci dělat jinak. Ale zase jsem děsně rád, když sem naši přijedou. Horší teda je, že když tady nikoho nemáte, tak po špatném zápase si s nikým moc nepopovídáte. Cítím ale, jak se všechno obrací k dobrému a je to jenom mnou. Začal jsem dělat malé detaily, na kterých záleží,“ poznamenal s tím, že po každém utkání má na telefonu zprávu od otce a hodnocení jeho výkonu.

Colorado Eagles hrají 90 kilometrů na sever od Denveru, Loveland má necelých 80 tisíc obyvatel. Aréna stojí na kraji u dálnice, hned v její blízkosti je ranč. Odér z chovu koní je cítit až do útrob haly.

„Je to vtipné: řeknete si, že jdete na farmu a fakt na ní jste. Ale celkově bych neřekl ani půl slova proti tomu, jak to tady chodí, jak se ke mně chovají, jak mají všichni zájem na tom, aby ze mě vyrostl dobrý hráč. První tým zrovna hledá hráče pro nějakou konkrétní roli. Buď to jste vy, nebo ne. Vy hlavně musíte makat, abyste to byl vy, až takového hokejistu budou potřebovat. V NHL chce hrát každý hráč, každý dělá všechno, aby šel nahoru,“ doplnil.

Share on Facebook Share on Twitter

• Zahraničí