Emotivní rozhovor s Gulašem: Osud mám namalovaný podivně. Vyjde to už?
Foto: Vladimír Koča
(BRATISLAVA, od našeho zpravodaje) Kvůli zranění přišel o olympiádu a z různých důvodů mu několikrát unikla nominace na mistrovství světa.
Teď – ve 33 letech – možná čeká Milana Gulaše premiéra na velké reprezentační akci. Nečekaně přijel do Bratislavy a zabojuje o šanci.
Před pár dny, na extraligovém galavečeru v Brně, jste říkal, že už vás asi úspěch na mezinárodní scéně nečeká. A teď...
No vidíte. To jsou věci, které si nepřichystáte. Pro mě to také bylo velké překvapení, když se trenéři ozvali. Jsem hráč, který chce vyhrávat. Je to tedy pro mě krásná výzva.
Trenér Miloš Říha prozradil, že ho to napadlo v noci. Kdy vám volal?
Hned ráno. (směje se) Pak už to běželo rychle.
Byl jste hodně zaskočený?
Přiznám se, že ano. Hodně. Ani jsem netušil, že by od nich tahle otázka mohla přijít.
„Když by to vyšlo, byla by to fantazie."
Co vám proběhlo hlavou, když jste na telefonu viděl, že vám volá zrovna Miloš Říha?
Chvilku jsem nad tím přemýšlel, co to může být za telefon. Zeptal se mě, jestli jsem zdravotně v pořádku a jestli bych nepřijel k týmu. Přijel jsem, jsem tady a dál vám nic neřeknu, protože to sám nevím.
A hned při tom prvním hovoru jste řekl, že přijedete?
Ještě jsme si potom jednou zavolali, ale už v tu chvíli, kdy jsem položil telefon, jsem věděl, že si jdu balit věci. Ten den, co jsme se domlouvali, jsem vyrazil do Bratislavy.
Takže žádné přemlouvání?
Ne, to vůbec. Tam to šlo v rychlém sledu. Akorát jsem si dával sám sobě otázky, jestli budu nápomocný týmu. Nic víc. Když by to vyšlo, byla by to fantazie. Moje reprezentační kariéra se nikdy nevyvíjela dobře. Pro mě by to byl takový bonbónek ke konci sezony. Odtrénuju si pár tréninků a vyzkoušíme, jak to bude fungovat a jak bude tělo reagovat.
„Moje reprezentační kariéra se nikdy nevyvíjela dobře. Pro mě by to byl takový bonbónek."
Nebojíte se, že by se ta smůla zase mohla opakovat?
Já mám ten osud namalovaný tak nějak podivně... Uvidíme, jak to dopadne: jestli vůbec půjdu do zápasů, nebo ne. To je všechno na trenérech.
Není v tom osudu namalované, že to nakonec klapne? Po všech těch peripetiích?
Už jsem to viděl uzavřené. A pak se naskytla taková možnost... Ta chuť jít po tom byla obrovská. Ta vidina mě žene dopředu. Když bychom se o tom bavili na galavečeru v Brně, tak bychom se tomu všichni smáli. O tom žádná. Osud mi to připravil takhle. Na to, že nemám v nároďáku lehkou cestu, už jsem zvyklý. V tuhle chvíli ale ještě nedokážu říct, jestli to klapne, nebo ne.
Co byste teď dělal, kdybyste byl doma v Českých Budějovicích?
Určitě bychom s rodinou naplánovali nějaký výlet. To děláme často. V tuhle chvíli je ale pro mě výlet na MS asi nejlepší volba. (usměje se)
Jak ten váš odjezd vzali doma?
Rodina se k tomu postavila pozitivně. Okamžitě mi řekla, ať jedu. Já se také nerozhodoval dlouho.
„Na to, že nemám v nároďáku lehkou cestu, už jsem zvyklý."
Probíral jste ten svůj krok i s Janem Kovářem?
Samozřejmě. (usměje se)
O čem jste se bavili?
Ale tak... Já si dával hlavně otázky sám sobě, jestli to má smysl. Probíral jsem to s ním. Jestli po tom manku, kdy jsem nebyl na ledě, dokážu týmu pomoct. Trenéři jsou přesvědčení, že jo. A Honza mi to potvrdil taky. Nevěděl jsem, jak zareaguje tělo. Nebyl jsem pár týdnů na ledě. Takže jsme se férově domluvili, že sem přijedu a třeba to dopadne dobře.
MS 2019: Radek Faksa po příletu
Jak se teď cítíte?
Čekal jsem to horší. Trénink a zápas je ale samozřejmě jiná věc.
Kdybyste se necítil dobře, tak do toho nepůjdete?
Stoprocentně. Kdyžtak to řeknu trenérům, rozloučíme se a pojedu pryč.
„Tenhle tým to může dotáhnout hodně daleko."
Máte pověst týmového hráče. Hrálo i tohle roli, že vás takhle narychlo povolali?
Já bych se nechtěl bavit o sobě. Ale trenéři to takhle možná cítí. Budu nejstarší hráč v týmu. A asi nejstarší nováček na nároďáku. (směje se)
Když jste se díval na zápasy v televizi, nebyl jste z toho smutný?
Ne, lítost tam vůbec nebyla. Naopak nadšení, protože ty první dva zápasy byly úplně fantastické. Parta je skvělá. Já už jsem s klukama byl v šatně a člověk vycítí, jaká vnitřní síla v týmu je. A tenhle tým to může dotáhnout hodně daleko.
MS 2019: Rozhovor s Reichlem v týmovém hotelu
Share on Facebook
