Eismann nechce uměle vytvářet reprezentanty. Ruský zářez potvrdil i Šindler

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Absolutní výsledky a umístění jsou jedna věc, výsledky s ohledem na možnosti hráčů věc druhá. Proto si trenér Václav Eismann přivezl z turnaje v Ufě relativně pozitivní dojmy, ačkoli jeho sedmnáctka skončila poslední.

Nový fanshop

Češi získali na turnaji vedle světové špičky jen dva body za závěrečnou výhru v nájezdech nad Finskem. Předtím nestačili na Američany a o gól prohráli se Švédy i Rusy, když oba duely měli nadějně rozehrané.

Proti sborné je minutu před koncem potopil nesmyslný verdikt rozhodčích, kteří za shození masky brankáře Patrika Hamrly nařídili trestné střílení. Kdyby národní tým dotáhl k vítězství i tenhle duel proti domácí reprezentaci, turnaj by se Václavu Eismannovi rozhodně hodnotil lépe.

A jak se vám hodnotí takto?
Co se týče bodového zisku, samozřejmě spokojeni být nemůžeme. Na druhou stranu je potřeba se podívat na reálné možnosti týmu, do zrcadla reality. Myslím, že hráči šli na hranu svých možností a zaslouží si kredit za to, že všechny zápasy byly výsledkově vyrovnané. Neustále hledáme cestu, jak dorovnávat dovednostní deficit a silnější trumfy, které jsou na straně soupeřů. Mužstvo předvedlo obětavý výkon, i zápas s Američany byl posunem oproti našemu prvnímu střetu v Kanadě. Byť je výsledek poměrně jednoznačný (3:7), do 35. minuty to bylo 3:3 a napadaly nám tam trochu smolnější branky. Hráči předvedli obrovské úsilí a snahu držet koncept hry.

„Nechci, aby to vyznělo alibisticky, ale hráče je potřeba správně vybavit už v žákovských kategoriích.“

V tom úsilí tedy aktuálně chcete hráče posouvat?
My bychom se hlavně rádi posouvali v úrovni bruslení a dovednostní výbavě, ale myslím, že tam je jednoznačný úkol jinde. Nechci, aby to vyznělo alibisticky, ale hráče je potřeba správně vybavit už v žákovských kategoriích.

Je ve vaší kategorii svět hodně napřed?
Svět je napřed. A my hledáme cesty, jak to dorovnávat. Hráči dobře reagují, slyší na to. Díky tomu, že jdeme týmovou linkou, linkou emocí, a díky jejich enormnímu úsilí se dostaneme do výsledkově konkurenceschopné roviny.

Hádám, že právě z emoční stránky byl pro hráče nejtěžší zápas s domácím Ruskem. Hráli před pěti tisícovkami diváků.
Myslím, že to byl hlavně skvělý zážitek. Většina z nich hrála před takovou diváckou kulisou poprvé, atmosféra byla bouřlivá a domácí tým měl převahu. My jsme jí odolávali velmi účelně, obětavě a aktivně v obraně, protože soupeř hrál víc na kotouči. Tím, že jsme vstřelili první branku, jsme ho trochu znervózněli a byl to skvělý zápas. Bohužel pro nás s bolestivým koncem, kdy dneska už víme, že po chybném rozhodnutí sudích jsme ztratili šanci bodovat.

„Hned po zápase jsme to konzultovali s Vladimírem Šindlerem a věděli jsme, že pravidlo, které použili, neexistuje.“

Cítili jste pak křivdu, a hlavně hráči? Nebo jste si řekli: „Je to za námi, máme před sebou poslední zápas, zapomeňme na to“?
Křivdu jsme samozřejmě cítili. Hned po zápase jsme to konzultovali s Vladimírem Šindlerem a věděli jsme, že pravidlo, které použili, neexistuje. Už ale taky bylo jasné, že to nijak nevrátíme, ani přes direktoriát turnaje. Museli jsme se připravit na naše závěrečné utkání, a k němu se hráči opravdu postavili čelem. Vydali ze sebe zbytky sil a sáhli si až na dno.

Ještě k tomu shození masky: Šlo by to tedy řešit maximálně dvěma minutami?
Pan Šindler říkal, že i dvě minuty by byly přísné, protože on měl ten řemínek opravdu prasklý a nebyl tam aktivní pohyb rukou. Dvě minuty mohl dostat, penalta to rozhodně být neměla, protože to pravidlo neexistuje.

Situaci najdete v čase 2:09:50 ↓

Je ale škoda, že proti všem třem evropským soupeřům jste ztratili vedení, viďte?
Ano, ale třeba v utkání se Švédy rozhodla v náš neprospěch už druhá třetina. Rychle jsme otáčeli hru a měli spoustu přečíslení, třeba včetně atypické situace pět na jednoho. Bohužel nás do úspěšné realizace nepustí nižší úroveň dovedností. Soupeři by nás z takových situací potrestali, my je bohužel ne. Taková je realita. Nemá cenu nad tím brečet, hledejme cesty, jak hráčům pomoct.

Věříte, že závěrečnou výhru nad Finy jste si za své celkové výkony zkrátka zasloužili?
Ano, myslím, že to vítězství bylo pro hráče odměnou. Pracovali celý turnaj výborně a co se týče přístupu, nelze jim nic vyčítat. Věřím, že až mužstvo pojede na mistrovství světa v nejsilnější možné sestavě, což jsme my nebyli, a když ho kromě hráčů daného ročníku posílí i někteří hráči ročníku 2004, tak se mu třeba může vrátit to, co nám teď chybělo.

„Soupeři by nás z takových situací potrestali, my je bohužel ne. Taková je realita. Nemá cenu nad tím brečet, hledejme cesty, jak hráčům pomoct.“

Zaujal vás na turnaji někdo konkrétně?
Skvělý byl Tomáš Hamara, právě ročník 2004. Bruslařsky a dovednostně se soupeři stíhal. Posilou byl i druhý hráč mladšího ročníku Dominik Rymon. Ale nemůžeme říct, že by nás někdo z hráčů výrazně zklamal. My asi víme, co od nich můžeme očekávat, a to se víceméně naplnilo. Nás by zklamalo, kdyby někdo v reprezentaci nechtěl hrát na krev, srdnatě bojovat a dodržovat týmové principy, a to se nedělo.

Když mluvíte o posunech, docela mě zaujaly. V nejmladších reprezentacích k nim dochází ve výjimečných případech. Bavíte se o nich v poslední době s trenéry víc, chcete se víc vydávat cestou zkoušení hráčů z jiných ročníků?
Rozebíráme to v širším kruhu na reprezentační komisi a nominace vždycky prochází určitým schválením. Navíc tím, že i od nás probíhaly posuny nahoru směrem k osmnáctce (Svozil, Jiříček) nebo dokonce devatenáctce (Brabenec), jsme využili možnosti vzít dva hráče z šestnáctky. Samozřejmě po konzultaci s Petrem Hakenem. Oba dva oprávněnost nominace potvrdili.

„Skvělý byl Tomáš Hamara, právě ročník 2004. Bruslařsky a dovednostně se soupeři stíhal.“

Takže když si to ti hokejisté uhrají, je jedno, z jakého jsou ročníku.
Myslím si, že ano. Podle mě je to daleko lepší cesta než prakticky „uměle“ vytvářet reprezentanta z někoho, jehož potenciál není tak velký jako u těchto hráčů. Příklad Tomáše Hamary to opravdu potvrdil, ten zaujal nejen nás, ale i některé pozorovatele na turnaji.

A taky vás v posledních dvou měsících zaujal brankář Patrik Hamrla. Vypadá to, že se vytáhl na úroveň předešlých skvělých výkonů Tomáše Suchánka, viďte?
To je pravda. Když pro Patrika přišlo v předvánočním trojutkání s Ruskem „teď a tady“, uspěl a vychytal vítězství. Brankářům, kteří předtím měli tu šanci taky, se to třeba tolik nepodařilo. Proto dostal další šanci a musím říct, že na turnaji taky odvedl výborný výkon.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz