Dynamo za nulu, ale cítí energii! Do kabiny se vrátil život, těší Hubáčka
Foto: Jan Jedlička, hcdynamo.cz
Po velkých změnách počátkem týdne se hokejisté Pardubic vydali za misí, jak zachránit Tipsport extraligu. V pátek doma skolili po prodloužení Třinec a brali dva bodíky, na Spartě si nastavení málem zahráli také, ačkoli v úvodu duelu by to nikdo z přítomných nečekal. Východočeši zaostávali o dva góly, pak zvedli hlavy a nakonec mačkali favorita jako vysušený citrón. Leč marně. "Nula bodů je číslo jedna, ale jinak dobrý zápas a výkon. Když to vezmu za celý víkend: ukázali jsme tu změnu, která od úterý nastala," povídá Petr Hubáček..
Odhady před bitvou na Spartě hovořily jasně. Finalista Ligy mistrů by neměl mít s předposledním týmem tabulky problém. Hosté jako by si tenhle závěr vzali do hlav a podle toho pak vypadala první třetina. Pardubičtí byli všude pozdě, jenom přihlíželi, jak Sparta koncertuje. Její chyba, že nepřidala další trefy, svěřenci trenérů Holaně, Marka a Janeckého se totiž posléze dokázali dostat do zápasu. Pomohl jim k tomu Řepíkův faul na Nahodila, za který domácí střelec dostal ve 38. minutě trest na pět minut a do konce utkání.
Pardubičtí bleskově proměnili výhodu pěti proti třem, Rolinek poprvé překonal Pöpperleho. "Přesilovka nám pomohla, pak byla další vyloučení a my snížili na 3:2. Vrátili jsme se do hry," těší Hubáčka. Druhý zásah Dynama zařídil právě mistr světa 2010, z jízdy perfektně namířil a nádherně trefil. Navíc záhy mohl i vyrovnat. "To je škoda. Ale já nejsu žádný šutér. Nejsu Teemu Selänne, i když ho mám moc rád," usměje se. "V zakončení to mám tak: ne, že zavřu oči, ale vyberu si místo, kam bych vystřelil. Chtěl jsem na vyrážečku, nahoru. Gólman to chytil, puk propadl těsně vedle tyčky. Nebudu říkat smůla ani štěstí - prostě jsem neproměnil."
Hosté mohli celkově vytěžit víc. Možná nečekaně, ale s ohledem na třetí dějství i zaslouženě. Nicméně když nic jiného, aspoň si upevnili víru, že mají na to hrát s kýmkoli. "Sparta předvedla dobré pasáže, především v první půlce utkání. Je to výborný mančaft. Ale na naší straně byla až do 60 minuty víra, že se to dá vyrovnat. Nepovedlo se. Někdy jsou dny, kdy ze zápasu odcházíte se spráskanou hlavou a jste akorát naštvaní, tentokrát sice nevezeme nic, ovšem člověk šel do autobusu s trošku fajn pocitem," potvrzuje. Podle Hubáčka je znát pozitivní dopad nedávného zemětřesení v klubu. Ještě před týdnem nikdo nevěděl, co bude, tým dusila deka porážek i herní mizérie. Po pondělním nástupu nových trenérů se atmosféra pročistila.
"Skladba a náplň tréninku zvedly jeho intenzitu o dva levely, jako kdyby se do pardubické kabiny vrátil zase život. Trenéři jsou na hráče nároční, na druhou stranu energičtí, pozitivní. S nadšením. Jako hráč pak cítíte, že máte v trenérech oporu. To je ten největší rozdíl ve fungování celé sezony," zmiňuje. Posun je podle něj razantní, teď je třeba proměnit ho v bodové zisky. "Tým od úterý intenzivně celý týden pracoval, aby dokázal předvést co nejlepší výkon. Vedlo to ke dvěma bodům. Třinec, Sparta... Jenom ke dvěma bodům. Ale i tak - šlo o dobrý odrazový můstek do závěrečné části sezony. Pro nás je špatně rozehraná a bude ještě hodně těžká. Nechci, aby to vyznělo negativně vůči tomu, co bylo dřív. Ale jako hráč cítím, že je na konci nějaký cíl."
Leckoho napadne, jestli už není pozdě. Zda Pardubice mají ještě reálnou šanci, aby utekly extraligové baráži. Není škoda, že změny neproběhly třeba hned po Novém roce? "Ne, to je právě to nejhorší, co by si člověk mohl v uvozovkách připustit do hlavy. Kdyby, coby... Prostě změna nastala! Já bych ani nechtěl popisovat, jak sezona dosud probíhala.To je prostě pryč! V Pardubkách se změnily poměry, je to dobře. Teď záleží jen na nás hráčích, abychom dokázali zlepšit výkonnost a prodali to na ledě. Abychom sezonu zachránit co nejlépe, jak to bude možné," uzavírá.
Share on Facebook
