Dvacet dek a vytoužená výhra. Snad je to odrazový můstek, věří Smoleňák
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Dostali se sice do čtvrtfinále Ligy mistrů, ale v extralize mezitím prohráli pět zápasů v řadě. Až proti Litvínovu se hokejisté Mountfieldu chytli. Hodně důležitou pomocí v cestě za vítězstvím 6:2 pro ně byl gól kapitána Radka Smoleňáka rovnou po úvodním buly ve druhé třetině!
Hodně se vám po té sérii porážek ulevilo, že?
No, opravdu to bylo dlouhé a teď do Vánoc máme hodně důležité zápasy se soupeři, kteří jsou kolem nás. Potřebovali jsme si spravit chuť a trošku si dokázat, že nejsme úplně takový střeva, jako to vypadalo výsledkově v posledních zápasech. Myslím, že jsme hráli o dost líp, měli jsme lepší pohyb, nejezdili nám tolik do přečíslení. I když tam byly některé věci, za které bychom si možná měli dát pohlavek. (usmívá se) Ale jsem rád i kvůli Mazimu, že jsme mu to trošičku zpříjemnili oproti posledním zápasům, kdy to bylo jenom na něm a nechali jsme ho napospas.
Výsledek sice vypadá jednoznačně, ale museli jste o něj bojovat až do power-play soupeře...
My jsme asi byli překvapení, že jsme dali víc než dva góly. (směje se) Vedli jsme 4:0, a pak to zase bylo o nás. Udělali jsme faul, dostali jsme na 4:1, druhý zbytečný faul, 4:2. To jsme prostě my. Kdybychom tyhle individuální věci nedělali, kdybychom si nastavili líp hlavy, tak jsme mohli zápas v klidu dohrát. Ale my jsme jim sami darovali dva góly. Mohlo to být všelijaké, kdyby Vinny (Vincour) nedal gól do prázdné.
Váš gól po šesti sekundách druhé třetiny stál za to. Kopnul jste do toho...
No, kopnul bych úplně neřekl. (směje se) Spíš než ujel jsem jim ušel... My jsme si řekli, že když vyhrajeme buly, tak s pukem půjdeme dopředu, abychom zase nezajeli za naši bránu. Kolikrát to trvá, hlavně teď když nám to extra nelepí. Puk se někomu zašmodrchal mezi nohama a pak už jsem jel sám.
Bitka? Nic jiného mi nezbývalo, směje se Matěj Chalupa
Dal jste někdy takhle rychlý gól?
To nevím, těch gólů bylo tolik... (usmívá se) Ale byl to určitě důležitý gól. Vedli jsme 1:0 a ten další gól je vždycky důležitý, abychom odskočili. Dalo nám to trochu vítr do plachet.
Bylo potřeba, aby se střelecky probudili lídři jako vy?
Samozřejmě. Já už jsem říkal na začátku sezony, že se zodpovědnosti nebojím a vím, že když nám to úplně nešlape, tak budu jeden z prvních na ráně. Nebo spíš ten první. Sžíralo mě to hodně, na druhou stranu nejsme tým o jednom hráči. Dneska se ty góly rozložily a jsem rád, že jsme se chytli tak nějak všicihni. Hlavně pro to sebevědomí, že hokej dokážeme ještě hrát, je to velmi důležitý zápas.
To ano, do vedení vás poslal Radek Pilař, tedy útočník, který hraje v obraně. Troufnu si říct, že tedy hraje dobře, a teď k tomu ještě přidal první extraligový gól. Za něj musíte mít radost, že?
Je to kluk, který už je v Hradci nějaký pátek a kdykoliv dostane šanci kdekoliv, tak je zticha a dře. Jsem za něj rád, že byl odměněný gólem, protože na trénincích i zápasech jede a má hlavu dole. Myslím, že spousta kluků v kabině bychom si z něj mohli vzít příklad, že takhle by se to mělo hrát. Stejně jako od odstatních kluků, kteří to oddřou, ať už je to Nedo (Nedomlel), nebo třeba Linhy (Linhart). Kolikrát nejsou extra gólově vidět nebo je lidi úplně neoslavují, ale jsou velmi důležití a jsme rádi, že tady jsou.
Může vás nahecovat i bitka Matěje Chalupy?
Samozřejmě jsem za Chajdu rád, jak se k tomu postavil. Jsou situace, kdy se každý musí za sebe nebo za druhého postavit. A že to ustál, je fajn. Kolikrát je v těch bitkách úplně jedno, jestli někdo prohraje, nebo vyhraje. Spíš jde o to ukázat mentální sílu, že se člověk nebojí a je ochotný se poprat pro vítězství. Jsem za to rád, navíc dal góla, takže super pro něj.
Roztržený dres, rány do helmy a pokřikování na trestné. Jánošík Chalupu nešetřil
Souhlasíte, že bude potřeba víc takových zápasů, abychom mohli říct, že jste z krize venku?
Kluci, takových zápasů by bylo potřeba ještě třicet. (směje se) Kdybychom třicetkrát vyhráli 6:2, tak bych byl rád.
Každopádně bylo znát, že když vám to tam napadalo, měli jste z hokeje sami větší radost.
Je to tak. Některé zápasy předtím byly horší, některé lepší, ale když do toho člověk buší jak hluchý do vrat a naopak ještě dělá chyby, tak je to takové sžírající. Člověk už pak nemá radost vesměs z ničeho, protože na sobě má deku. Nebo ne deku, asi dvacet dek. (směje se) Doufám, že je to pro nás odrazový můstek, ale zase si nemůžeme myslet, že teď naběhneme na Bolku a přejedeme ji. To určitě ne. Zase takoví mašinfírové nejsme. Budeme trénovat s trochu větším úsměvem, ale máme dál důležité zápasy.
Ještě chybělo, aby dal Marek Mazanec při svém vyhození přes celé hřiště gól. To by byla třešnička...
No, to už by bylo asi moc. (směje se) On je s hokejkou šikovný. Ale hlavně aby žádné nedostával, góly dávat nemusí.
Vzhledem k Lize mistrů hrajete mezi přestávkami každý týden tři zápasy. Jak vám to sedí? Jste radši pořád v tempu, nebo je to někdy unavující?
Tak unavující... Já nevím, je vaše práce unavující? Občas asi je... (usmívá se) Ale postoupili jsme do čtvrtfinále, což možná ani někteří lidi nečekali. My jsme za to rádi, ty zápasy od začátku sezony jsme hráli celkem dobře, ať to byla Frölunda, nebo další velké týmy. Je to pro nás jedině plus a posune nás to dopředu. Určitě chceme vyhrávat. Pro spoustu mladých kluků je to dobrá konfrontace, že trošku vidí svět a jak se to dělá jinde. Máme pár zápasů do pauzy a pak si odpočineme.
Sestřih utkání Mountfield HK – HC Verva Litvínov
Share on Facebook
