Důvěra, skauti a sny v NHL. Pro kluka z Kroměříže neskutečné, září Málek

Foto: Martin Pavlík, hc-vsetin.cz

Jakub Málek v minulé sezoně sice nenavázal na první starty v Chance lize, ale o to více si důvěru užívá v aktuálním rozehraném ročníku. Ten by mohl být pro osmnáctiletého brankáře zlomový, jelikož je pod dohledem skautů z NHL a má možnost zabojovat o nominaci na mistrovství světa dvacetiletých.

Kubo, od začátku prosince dostáváte v brance Vsetína hodně prostoru, což je pro vás vzhledem k situaci hodně cenné; viďte?
Po minulé sezoně, kdy jsem neodchytal v Chance lize ani minutu, bylo mým cílem, abych na sobě zamakal v přípravě a probojovat se do sestavy. To se mi povedlo a jsem za to rád! Vzhledem k tomu, že jsem celý minulý rok strávil v juniorce a ve druhé lize, je to pro mě opravdu cenné.

Jak moc si to užíváte?
Co nejvíc to jde!

V první lize jste debutoval už v sezoně 2018/2019, ale jak bylo těžké do ní skočit naplno?
V prvním zápase proti Kadani jsem byl lehce nervózní, protože jsem sice předtím měl pár minut, ale nepovedly se mi tehdy podle mých představ. Náročné to ale bylo zejména v hlavě, abych se přehoupl z juniorského hokeje na ten seniorský, který je daleko rychlejší. Na tu rychlost si ale člověk zvykne hnedka, takže teď už je to v pohodě.

Čekal jste, že dostanete takovou důvěru?
Abych pravdu řekl, tak ne. Někdy je kvůli tomu těžké, abych si nepřipouštěl tlak a nemyslel na to. Na druhou stranu jsem rád, že jsem dostal od trenérů příležitost a chytil ji za pačesy. Už jsem si pár zápasů zachytal s chutí a doufám, že ještě šanci dostanu.

Foto: Martin Pavlík, hc-vsetin.cz

Z čeho těžíte? V čem je vaše silná stránka?
Určitě to je odrazová síla a síla v nohou, která je společně se zpevněním středu těla to nejdůležitější. Děláme na to cviky pořád, v podstatě ani nic jiného na suché neděláme. (směje se) Protože to pomáhá v rychlosti, například v odrazu od tyčky. Je to prostě nezbytná součást.

Co říkáte na fakt, že máte s Davidem Gábou přibližně stejný počet odchytaných zápasů?
Určitě je to dobré v tom, že jsme oba stejně vytížení a není to například tak, že by jeden z nás měl dvacet zápasů a druhý jenom dva. Střídání určují trenér s trenérem gólmanů, který s námi vždycky řeší, jestli jsme v pohodě a jestli nás třeba nějak extrémně nebolí nohy a podobně. Když se vyhraje, zůstane to většinou nezměněné, zatím to tak bylo.

„Je to výborný parťák, ale když se hraje ping-pong anebo nohejbal, nezná přítele.“

Jaký spolu máte vztah?
Je to výborný parťák, ale když se hraje ping-pong anebo nohejbal, nezná přítele. (směje se) Co týče toho brankářského: Vždycky, když vidí nějakou chybu, nebo že bych mohl udělat něco jinak, řekneme si to a probereme to.

Jak moc vás těší číst veřejnou chválu od trenéra Jenáčka?
Samozřejmě mě to těší moc. Nádherně se to čte, ale je potřeba, aby člověk zůstal nohama na zemi a makal pořád dál.

„Pro kluka z Kroměříže je neskutečné už jenom to, že o něm za mořem vědí.“

Zmínil se o skautech z NHL. Můžete přiblížit, jak s vámi komunikují?
Řekl bych k tomu jenom to, že se jezdí koukat, ale více bych si nechal pro sebe. Určitě je to pro mě ale obrovská motivace. Pro kluka z Kroměříže je neskutečné už jenom to, že o něm za mořem vědí. Chtěl bych si tam někdy zahrát…

A co jiné cíle?
Pokud možno, chtěl bych postoupit do extraligy a zabojovat o místo na mistrovství světa dvacítek příští rok. Konkurence je ale v ročnících 2002 a 2003 alespoň z mého pohledu obrovská, takže bude strašně těžké probojovat se do konečné nominace. Budu muset neustále makat, soustředit se pouze na sebe a žádná zpětná zrcátka. Zkrátka se musím koukat pořád dopředu a být pokorný. Teď jsem byl z nominace do Vyškova překvapený, ale byl jsem hrozně rád a už se moc těším.

Foto: Martin Pavlík, hc-vsetin.cz

V čem pro vás mají reprezentační kempy největší přínos?
Můžu se ukázat trenérům, kteří mě budou moci poznat, protože mě uvidí poprvé, a já jim můžu dokázat, že na to mám. Navíc je skvělé, když se můžeme porovnávat a máme se s kým předhánět. Nebýt mého kolegy Davida Sachra, možná bych se asi tak daleko nedostal. Jen díky němu jsem se vypracoval takhle daleko.

Ten postup do extraligy už se aspoň z malé části povedl: Před koncem přestupního období si vás na soupisku dopsala Plzeň.
Je to pro mě další krok v kariéře a bylo to v tu chvilku obrovské překvapení, za které jsem strašně rád. Popichoval mě spoluhráč a já jsem tomu samozřejmě nevěřil. (směje se) Pak jsem si to ověřil na webu Plzně, kde jsem to uviděl.

„Žádná zpětná zrcátka.“

Myslíte, že existuje reálná šance, abyste se letos na západ Čech opravdu vydal?
Zatím jsem tam na žádném tréninku nebyl, takže vůbec nevím, není to úplně otázka na mě. Ale samozřejmě si to hrozně přeju a byl bych za to rád. Budu pořád makat a udělám maximum, abych se do Plzně letos anebo třeba v budoucnu jednou dostal. Sezona bude ještě dlouhá, takže se může stát cokoliv. Pro mě je teď důležité, abych jel pořád dál – žádná zpětná zrcátka – a soustředil se pouze na sebe a na stoprocentní výkon.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz