Dravec Ticháček: Snad si pohodu z Kladna přenesu i do dvacítky
Foto: Jan Beneš, Český hokej
O zadrhlé výchově kvalitních obránců v českých krajích se toho namluvilo a ještě namluví hodně, kažopádně nadcházející juniorský šampionát bude z tohoto pohledu víc než zajímavý. Sedm z devíti nominovaných beků totiž může jet i na příští mistrovství.
Ještě na jaře byste si mysleli, že Ondřej Baláž nebo Vladimír Kremláček na letošním mistrovství chybět nebudou. Ale chyba lávky. Do nominace se nevešel ani jeden z nich, o což se postaral svěží vítr obránců ročníku 2003.
V širší české sestavě, z níž pravděpodobně vypadne jeden bek, figuruje sedm takových jmen. Pouze Michael Krutil se zkušenostmi z AHL a pardubický Michal Hrádek před nimi uhájili svou pozici.
Postavou nejmenším bojovníkem na dvacítkách může být kladenský Jiří Ticháček, který přitom strávil skoro kompletní první měsíc sezony v Litoměřicích. „Měl jsem jediný cíl – hrát co nejvíc, ukázat se, snažit se makat. Nakonec to vyšlo tak, že si mě vytáhli zpátky do Kladna. I když to bylo i díky nějakým zraněním, že jsem musel zaskakovat,“ říká.
„Když už jsem tu šanci dostal, řekl bych, že jsem ji využil. Každým zápasem v extralize jsem se cítil mnohem líp.“
Nakonec se v kádru Rytířů usadil napevno. Z ice timu deseti minut se dostal až přes čtvrt hodiny, v 19 zápasech k tomu zaznamenal také první gól a dvě asistence. „Když už jsem tu šanci dostal, řekl bych, že jsem ji využil. Každým zápasem v extralize jsem se cítil mnohem líp a doufám, že nějakou pohodu a herní projev si přenesu i sem,“ líčí zadák dvacítky.
Původně zamýšlenou přípravu v projektu Dukla tak dílem vlastní práce posunul o velký kus dál!
Jágr, Plekanec, Ticháček. Legendy připravily mladíkovi první gól
„Extraliga je něco úplně jiného než Chance liga a juniorka. Je to rychlejší, ti hráči jsou mnohem zkušenější, musím si dávat pozor. Myslím, že za tu dobu už jsem pochytil, co můžu a nemůžu,“ přemýšlí sokolovský odchovanec, jenž tak rozhodně nelituje, že zatím nevyslyšel zámořské vábení.
Ke spokojenosti mu ale určitě chybí lepší týmové výsledky. Kladno zatím na play off nemá, naopak s napětím sleduje, jak se mu z poslední příčky přibližuje Zlín. A tedy i hrozba přímého sestupu.
„Všichni chceme soutěž udržet. Teď se nám bohužel nedařilo,“ zmiňuje bilanci šesti proher z posledních sedmi utkání, „ale já si myslím, že se to zlomí a nějaké body uděláme. Podle mě máme na to, abychom s těmi týmy hráli víc než důstojnou roli a extraligu udrželi,“ hlásí mladíček odhodlaně.
Jiří Ticháček | Foto: Roman Mareš, rytirikladno.cz
Jiří Ticháček vytvořil u Rytířů možná nejúsměvnější obrannou dvojici napříč republikou. Proč? Vždyť se svými 175 centimetry hraje po boku kanadského hromotluka Kylea Wooda, který má dva metry!
To už člověka bolí za krkem, když s parťákem mluví...
„Je výhoda, že je velký,“ říká Ticháček pobaveně. „Ten rozdíl vůbec nic neznamená. Hlavně je to super kluk i skvělý hokejista. Se vším mi pomáhá a já se od něj jenom učím,“ děkuje už na dálku. „Stejně jako další kluci mi před odjezdem říkal, ať si to hlavně užiju. A že bude mistrovství sledovat.“
„Všichni víme, o co hrajeme a že tohle prostě musí přijít.“
Bude tedy sledovat i počínání mladé české obrany, která už by za rok mohla být přímo exkluzivní. Snad nejde jen o nějaký záblesk, ale známku zlepšené výchovy...
„Asi je to na každém hráči a klubu, každý musí makat sám. A že je nás v nominaci sedm? To je rozhodnutí trenérů, ale my jsme rádi, že se tady zase můžeme potkat. Máme dobrou partu,“ doplňuje vděčně Ticháček na adresu zástupu svých vrstevníků.
Foto: Martin Voltr
Pozici ve výběru, který na Štěpána vyjede proti nabušeným Kanaďanům, ještě nemá nikdo jistou. Zúžení sestavy bude pro hráče tradiční kaňkou na jinak užitém Štědrém dnu. Takový „dárek“ nechce dostat žádný z nich...
„Všichni víme, o co hrajeme a že tohle prostě musí přijít. Každý se o to bude rvát do poslední chvíle,“ říká kladenský vyslanec, jenž Vánoce bez rodiny ještě netrávil. „Ale když budu s klukama a s hokejem v Kanadě, určitě mi to tolik nevadí,“ doplňuje Jiří Ticháček.
Share on Facebook
