Dravé mládí nám dává největší smysl, říká Nedorost. Jaký má Boleslav cíl?
Václav Nedorost
|
Foto: bkboleslav.cz
Minulý rok společně budovali tým, který v extralize předváděl skvělé výkony a pohyboval se na špičce tabulky. Na začátku května se ale jejich cesty rozdělily. Zatímco Radim Vrbata ve vedení Mladé Boleslavi skončil, jeho úzký spolupracovník Václav Nedorost se posunul na post sportovního ředitele klubu.
„Už to bylo docela dost rozebírané, Radim to sám vysvětlil, pan majitel také. Já o tom věděl dopředu, v klubu o tom věděli všichni. Bylo to dopředu připravené, takže to pro nás nebyl nějaký velký šok. Spíš asi pro veřejnost nebo novináře. V klubu jsme s tím byli obeznámení, všichni věděli, že to přijde,“ popisuje Nedorost na úvod.
Bylo už předem jasné, že Radima Vrbatu nahradíte právě vy?
Když Radim před rokem a půl nastoupil, tak to dané nebylo. Já jsem ještě hrál, vyplynulo to až ze situace během roku. Když se Radim domlouval s panem majitelem, tak to připravené nebylo. Áčko jsme pak tvořili společně a od půlky sezony to bylo nějak dané. Pro klub to bylo nejlepší řešení.
„Práci jsme si rozdělili, spolupracovali jsme. Radim se ještě snažil pomoct mládeži, společně s šéftrenérem zajišťoval její chod.“
V čem vás vzájemná spolupráce obohatila?
Práci jsme si rozdělili, spolupracovali jsme. Radim se ještě snažil pomoct mládeži, společně s šéftrenérem zajišťoval její chod. Všechno jsme spolu řešili. Samozřejmě jsem se něco naučil, protože Radim má všechno promyšlené a snaží se říkat i nepříjemné věci narovinu. Obohatilo mě to a doufám, že mi to pomůže v další budoucnosti.
Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz
Z ledu jste velmi rychle přešel do kanceláře, na manažerském poli jste pořád nováčkem. Zvykáte si rychle?
Neřekl bych, že jsem se přesunul do kanceláře, protože se v ní nesnažím trávit čas. Spíš se pohybuji v kabině trenérů mládeže, konzultuji všechny kroky. Času v kanceláři moc není, spíš na telefonu nebo na počítači. Že bych zrovna od rána do večera musel sedět v kanceláři, tak to ne. Díky tomu, že nás je u A-týmu víc, tak jsme se mohli věnovat skautování a výběru hráčů. Je toho dost, ale rozdělili jsme si to tak, aby tu fungovalo. Chceme v tom pokračovat.
„Když se člověk dostane přes třicítku, tak mu to v hlavě začne šrotovat, co bude dál.“
Měl jste po konci kariéry hned jasno, že u hokeje chcete zůstat?
Když se člověk dostane přes třicítku, tak mu to v hlavě začne šrotovat, co bude dál. Není to hned po třicítce, ale ono to pak utíká hrozně rychle. Nějak jsem si to představoval a naskytla se mi tahle šance, že mě oslovil Radim. Známe se dvacet let, hodně jsme toho prodiskutovali, takže znal můj názor na hokej, který se slučoval s jeho názorem. Šel jsem do toho, protože to byla šance, jak po kariéře hned něco začít dělat.
Věděl jsem, že bych ještě rok dva mohl hrát, ale už to nebylo podle mých představ a radost z hokeje nebyla taková, jako když jsem byl mladší. Hodně tomu napomohla zranění, v hlavě jsem měl strach, že se něco stane, návraty mě vždycky bolely. Snažil jsem se vrátit do nejlepší kondice, ale ten, kdo je dlouhodobě zraněný, sám ví, že to není jednoduché. To tomu nahrálo, proto jsem té šance využil.
Pojďme k uplynulé sezoně. Mladá Boleslav má za sebou vynikající ročník, ve kterém po základní části obsadila čtvrté místo. Jak ho hodnotíte?
Pořád je v hlavě konec sezony, kdy se to nemohlo dohrát. Ale po výsledkové stránce a s tím, jak jsme se prezentovali, jsme spokojení. Nesmíme usnout na vavřínech, ale pracovat na tom, co se podařilo. Snažit se tým dál budovat a věřit, že můžeme být ještě úspěšnější.
Někteří dokonce mužstvo viděli jako černého koně vyřazovací části…
To jsou jen takové úvahy, jako hráč jsem to zažil v hodně týmech. Rozhoduje se na ledě. Měli jsme před sebou čtvrtfinále, to bylo jediné, o čem jsme přemýšleli. Snažili jsme se nedostávat pod tlak nějakými věcmi, které se říkaly v médiích. Soustředili jsme se na náš poctivý hokej a věděli jsme, že když se budeme držet plánu, který trenéři nastavili, tak můžeme porazit kohokoliv. Na tohle jsme nemysleli, soustředili jsme se na čtvrtfinále. Teď už můžeme jen spekulovat, jestli bychom postoupili dál nebo ne. Ani bych se do toho nepouštěl.
„Je to o chemii celého spolku, který jsme dali dohromady. Trenérům jsme se to snažili ulehčit a oni zase nám.“
Majitel Jan Plachý hodně chválil práci trenérů Radima Rulíka a Pavla Patery. Souhlasíte s tím, že na dobrých výkonech týmu mají velký podíl?
Stoprocentně. Je to o chemii celého spolku, který jsme dali dohromady. Trenérům jsme se to snažili ulehčit a oni zase nám. Zapracovali do týmu nové hráče a ve finále to neslo ovoce, tým byl úspěšný. Není to zásluha jednoho nebo dvou lidí, ale celého mužstva. Nechtěl bych říkat, že za dobrý výsledek jsou zodpovědní jeden nebo dva lidé. Celá organizace fungovala dobře, proto jsme byli úspěšní.
Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz
V čem vidíte vaši největší sílu? Dle obdržených branek by se dalo usuzovat, že v obraně, Bruslaři v této statistice byli nejlepší.
Asi je to o stylu hry. Měli jsme kvalitního brankáře, ten potřeboval kvalitní obranu a útočníky. To se všechno skloubilo dohromady. Trenéři dokázali kluky udržet na vlně, že nic není zadarmo a musí si to odpracovat. Byly i zápasy – naštěstí ne moc – kdy někdo nepracoval a úspěšní jsme nebyli. Neměli jsme tým nějakých superhvězd, které by si to uhrály jen tak na půl plynu. V extralize už takhle moc týmů nevyhrává. Nebylo to jen o brankáři, obraně nebo útoku. Bylo to všechno společně dohromady. Ale musím říct, že defenziva byla stabilní. Máme tam zkušené kluky, kteří hráli bez větších výkyvů, proto jsme dostali nejméně gólů.
„Neměli jsme tým nějakých superhvězd, které by si to uhrály jen tak na půl plynu. V extralize už takhle moc týmů nevyhrává.“
Tým kromě toho neměl vyloženě slabší období nebo herní krizi.
To byl náš cíl před sezonou, který jsme týmu přednesli, že po každém prohraném zápase chceme ten další bezpodmínečně vyhrát. Nechtěli jsme spadnout do nějakých sérií, kdy tým ztratí sebevědomí, a pak už se to valí hrozně rychle. Byla to jedna z věcí, proč jsme toho vyvarovali. Všichni trenéři pracovali na tom, aby hráči nebyli uspokojení a každý další zápas hráli jako play off. Myslím, že až na jednu výjimku, kdy jsme prohráli třikrát za sebou, se nám to povedlo.
Přestože se mužstvu dařilo, tak divácký zájem nebyl až takový. Nenapadá vás, jak to změnit?
To je asi otázka na marketingové oddělení. Nějaký nárůst oproti předchozímu roku jsme zaznamenali. Boleslav není velké město, ale já věřím tomu, že když takhle budeme pokračovat dál, tak si diváci najdou cestu na zimák ve větším počtu. Jinak se to dá těžko ovlivnit.
Klub před sezonou přivedl řadu posil, z nichž většina zapadla skvěle. Co říkáte na výkony hráčů jako Adam Zbořil, Martin Ševc a další?
Skauting máme nějak nastavený. Snažili jsme se reagovat na to, co jsme viděli, co chybělo. Musím zaklepat, že se nám všechno podařilo do puntíku splnit. Přestože tým vyhrával, tak jsme se ho snažili posunout. Kluci dostali nějaké role, ve kterých byli úspěšní, a proto mužstvo na konci hrálo ještě líp něž na začátku. Tohle se nám povedlo, kéž by to tak bylo vždycky. I když je jasné, že ne všechno se vždy povede.
Co by tedy měli splňovat hráči, které do týmu přivádíte?
Chtěli bychom, aby všichni hráli jako Milan Gulaš nebo Michal Řepík, ale to tak prostě není. Loni jsme se zaměřili na vhazování, se kterými jsme měli problém. Když člověk každé střídání začíná bez puku, tak je hrozně těžké ho získat. V první čtvrtině jsme většinu vhazování prohrávali, proto jsme angažovali Žigu Jegliče. Podle našeho názoru jsme navíc měli problémy i v přesilovkách, takže Žiga měl pomoct i tam. Vytipovali jsme Mário Luntera, protože trenéři nastavili taktiku rychlého a bruslivého hokeje.
„Chtěli bychom, aby všichni hráli jako Milan Gulaš nebo Michal Řepík, ale to tak prostě není.“
Mário je výborný bruslař, proto přišel a trenérům zapadl do koncepce. Maris Bičevskis přišel, protože nám odešel Lukáš Žejdl a potřebovali jsme někoho do defenzivní lajny, což splnil úplně parádně. Ještě jsme přivedli Lukáše Kašpara, který měl pomoct s přesilovkou a takovým tím klidem na hokejce, což se taky podařilo. Když byl na trhu hráč, který splňoval určité atributy a bylo to ekonomicky možné, tak jsme se ho snažili přivést. Loni se nám to povedlo a budu doufat, že se nám to bude dařit i dál.
Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz
Co skladba kádru na nadcházející ročník? Měli jste ohledně něj nějaké priority, kde posílit?
Věděli jsme, že o naše hráče bude zájem, což se potvrdilo. Snažili jsme se mužstvo udržet pohromadě, ale je jasné, že když někdo měl životní sezonu, tak o něj bude velký zájem. Nemohli jsme vyrovnat nabídky ze zahraničí a nechtěli jsme jít do nějakých peněžních závodů. Zahraniční nabídku proto využili Pavol Skalický a Žiga Jeglič, i když z naší strany byl zájem, aby pokračovali. To je ale asi úděl toho, že kluci ukázali, že hokej umí, a zahraniční nabídku si zasloužili.
„Měli jsme pár hráčů vytipovaných, něco se povedlo podepsat. Uvidíme na ledě.“
Je to asi i vizitka pro nás, že se něco dělalo dobře, když je o kluky zájem v zahraničí. Dneska všichni berou Kanaďany a další cizince radši než Čechy. Proto jsme rádi, že se dokázali prosadit a získali zahraniční angažmá. Radim Zohorna navíc podepsal v NHL, což je pro klub vizitka, že se nám tady něco povedlo. Na druhou stranu jsme je potřebovali nějak nahradit. Měli jsme pár hráčů vytipovaných, něco se povedlo podepsat. Uvidíme na ledě. Ale snažili jsme se mužstvo přes ztráty doplnit, abychom byli nadále silní.
Máte představu, kdo by mohl odcházející hráče nahradit a stát se novým lídrem?
Nemáme a ani jsme neměli postavený tým na dvou lidech, od kterých bychom čekali, že udělají šedesát bodů. Trenéři loni točili čtyři lajny, které byly extrémně vyrovnané a každá z nich mohla dát gól. Tomu se chceme přiblížit i letos. Kluci, co byli ve čtvrté lajně, letos dostanou větší prostor, protože ukázali, že na to mají a zaslouží si to. Tím, že odešli klíčoví hráči, tak jejich minuty dostanou ti, kteří byli malinko v pozadí. Věříme, že to v sobě mají a převezmou i bodovou produkci. Snažili jsme se to sestavit tak, abychom neoslabili a měli čtyři vyrovnané pětky. Myslím, že aspoň na papíře to vypadá, že se nám to povedlo. Ale uvidíme až v září.
Bruslaři kromě toho hlásí řadu odchodů, novou smlouvu nepodepsali někteří starší hráči. Signalizuje to určité omlazení kádru?
Asi jo. Loni jsme hráli rychle, nepříjemně, ostatním se proti nám špatně hrálo. V tom chceme pokračovat, dravé mládí nám dává největší smysl. Zase to není tak, že bychom o kluky neměli zájem. Ekonomická stránka klubu je nějaká a oni se do toho prostě nevešli. Tím nechci říct, že se s někým třeba nedomluvíme. Nechci to vyvrátit ani potvrdit, pořád to necháváme otevřené. Když řeknu, že je nepodepíšeme, a pak se to třeba stane, tak budu vypadat jako blázen. Všechno je možné, pořád máme oči otevřené. Když nám něco bude dávat smysl a budeme na to mít, tak bychom do toho šli, ale momentálně je stav, jaký je. Snažíme se dát dohromady peníze, aby byla sezona zajištěná. To je naše největší priorita. Kádr máme dost široký, ale nevyvracím vůbec nic.
„Loni jsme hráli rychle, nepříjemně, ostatním se proti nám špatně hrálo. V tom chceme pokračovat, dravé mládí nám dává největší smysl.“
Kluby aktuálně šetří každou korunu. Jak nastalou situaci zvládáte vy?
Jak říkáte, je to asi stejné. Kluci, kteří mají na starosti peníze, tak jednají se sponzory. Teprve teď se zase nějak rozběhl kolotoč, který byl před koronavirem. Není to jednoduché, pereme se s tím asi stejně jako ostatní kluby.
Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz
Myslíte, že by z tohoto důvodu mohli dostat šanci mladší hráči?
Když budu mluvit za náš klub, tak se od loňska snažíme propojit chod mládeže s áčkem. Snažím se do toho zapojit i všechny trenéry. Chceme, aby třídy věděly, jak hraje áčko a co nejvíce se tomu přiblížili, aby pak případně mohli naskočit. Loni se nám to v pár případech podařilo, někteří junioři si zahráli za muže. Pro nás je to něco, co dává smysl, chceme tomu jít naproti. Víme, že je to levnější varianta než někoho kupovat za přemrštěné tabulkové hodnoty. Chceme na tom dál pracovat, ale zase to není tak, že to kluci dostanou zadarmo nebo bez nějaké výkonnosti. Musí si to sami vybojovat. Propojenost s mládeží funguje dobře. Věřím, že můžeme vychovat vlastní hráče, kteří A-týmu budou pomáhat.
Velkým tématem byl v poslední době herní formát extraligy. Jaké bylo vaše stanovisko?
Návrh svazu jsme nepodpořili. To je asi jediné, co bych k tomu řekl. V pondělí jsem si přečetl, co se odehrálo na APK, ale nemám k tomu co říct. Nemám pravomoc, abych o něčem mohl rozhodovat. Jestli se ten návrh přijme nebo svaz přijde s něčím jiným, to nevím.
„Návrh svazu jsme nepodpořili. To je asi jediné, co bych k tomu řekl. V pondělí jsem si přečetl, co se odehrálo na APK, ale nemám k tomu co říct.“
Ovlivňuje koronavirová krize ještě nějak přípravu na příští sezonu?
Myslím, že už to nabíhá do obrátek, na které byli hráči zvyklí. Loni už jsme trénovali na dvě skupiny, v čemž pokračujeme i letos. Musím říct, že průběh už je skoro stoprocentní tak, jak je obvyklé.
Otázka na závěr. Jaké má klub do budoucna cíle?
Chceme něco vyhrát, to je jasné. Nemůžeme se měřit s top týmy, ale ne vždycky je to o rozpočtu. Když bude tým zdravý, bude mít srdce a dobrou partu jako loni, tak chci věřit v to, že máme na to, abychom třeba zvedli i ten pohár. S tím jde ale asi do sezony všech čtrnáct týmů. Věřím tomu, že v extralize není mužstvo, které od začátku myslí jen na záchranu. S tím do toho jdeme i my: chceme hrát atraktivní hokej, abychom z toho měli dobrý pocit.
Share on Facebook
