Do třetice všeho dobrého? Snad už to letos vyjde, doufá smolař Kvasnička

Foto: Martin Voltr

22. prosince 2018, 14:01

Martin Voltr

(LANGLEY, od našeho zpravodaje) Jakub Škarek a Martin Nečas budou už na třetím mistrovství světa dvacítek. Před dvěma roky ale na turnaji poprvé startoval ještě jeden borec – plzeňský obránce David Kvasnička. Nikdo z hráčů nemá okolo šampionátů takovou smůlu jako on.

Esport hokejová liga

Souhlasíte s tím označením – smolař?
První mistrovství mě mrzelo. Dostal jsem se tam s klukama o dva roky dřív a hned v prvním zápase jsem si zlomil klíční kost a musel domů. Minulý rok jsem ještě s jedním spoluhráčem odnesl poslední škrtance, tak jsem byl z toho taky zklamaný. Snad už to letos vyjde.

Cítil jste loni, že na to máte?
V týmu bylo dost vyrovnaných beků a vůbec jsme nevěděli, kdo by mohl jet domů a kdo zůstane. Nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo.

Myslíte, že letos máte k nominaci blíž? Už je to vaše poslední šance.
Já doufám, že už to konečně vyjde. I ten první přátelák proti Slovensku podle mě dopadl dobře, byl jsem docela spokojený. Tak doufám, že jsem se líbil i trenérům.

Říkali že obránci z českých soutěží zvládli přechod na úzký led výborně.
Myslím, že jsme hráli všichni beci dobře, že jsme si s tím poradili. Byl to teda hrozný skok oproti Litoměřicím, hřiště a tempo byly úplně někde jinde. Už jsme tady ale týden předtím trénovali, takže jsme si docela zvykli.

A je dobře, že jste nastoupili nejdřív proti Slovákům, než kdybyste měli třeba Američany. Ti by vám asi ukázali...
Určitě (usmívá se). Bylo super, že jsme měli Slováky. Když jsem byl na mistrovství dva roky zpátky, hráli jsme přípravu s Kanadou a Amerikou, a hned jsme dostali debakl.

Slováky jste teď porazili v nájezdech. Výhru jste si za větší část utkání přece jen zasloužili...
Asi jsme byli lepší, měli jsme víc šancí, které jsme bohužel neproměnili. Slováci pak začali víc napadat a byli nepříjemní. Využili přesilovku, my bohužel ne. Jsme rádi, že jsme to v nájezdech urvali a máme výhru.

O kolik procent těžší očekáváte generálku proti Američanům?
Nevím, o kolik procent, ale určitě to bude ještě několikanásobně těžší zápas. Očekávám rychlejší tempo, je to jeden z nejlepších soupeřů na turnaji. Ani nevím, co tam mají za hráče, nekoukal jsem na jejich soupisku, ale rozhodně to budou v téhle kategorii světoví hráči.

Foto: Martin Voltr

Každopádně mají i Jacka Hughese, proti Rusům hrál ve druhém útoku a zápas rozhodl.
Samozřejmě už jsem o něm slyšel, hodně se o něm píše, jaká to bude superstar. Vím, že letos na turnaji v Česku válel, a viděl jsem pár jeho statistik. Má parádní čísla. Ale naživo jsem ho nikdy neviděl. Docela se na něj těším.

Je přece jenom o dva roky mladší, tak by bylo pěkné, kdybyste ho trochu zastavili.
Každý o něm ví, že je dobrý a šikovný. Musíme se na to připravit a nesmíme mu dát vůbec prostor.

Koukal jste obecně na soupeře ve skupině mistrovství, co od nich čekat?
Vůbec jsem to nestudoval, jenom jsem se soustředil na sebe. Myslím, že ke každému soupeři si něco specifického řekneme až na poradě v den zápasu.

Největší respekt ale budí dvojutkání s Ruskem a Kanadou, že?
S Rusáky se potkáváme poměrně často, ty už známe a víme, co od nich můžeme očekávat. Nevím, kolik hráčů budou mít z Ameriky a Kanady. A zápas s Kanadou... Tam nastoupíme proti hráčům, které moc neznáme. O to to bude těžší. Ale Kanaďani jsou výborní.

S Rusy jste hráli naposledy v listopadu v Hodoníně, což byl hodně divoký zápas, ale taky hodně kvalitní. Hádám, že na Rusy si budete dost věřit.
Myslím, že naše kategorie s nimi hraje minimálně vyrovnaně, možná máme i pozitivní bilanci. Teď v Hodoníně to nevyšlo, prohráli jsme 5:6. Nesmí se nám stávat, abychom na téhle úrovni dostali šest gólů. To musíme zlepšit.

Od Finů jste jich dostali dokonce sedm. I vy jste byl na ledě, když vám jeden za druhým ujížděli...
Po první třetině jsme si říkali, že teď máme dlouhou střídačku, tak si na to musíme dát pozor. Ale jako kdybychom si to neřekli. Asi čtyřikrát za třetinu nám ujeli dva na jednoho nebo sami na bránu a dali nám z toho rozhodující góly. Ve třetí třetině už si to pohlídali a my jsme neměli sílu, abychom s tím něco udělali.

Zpátky k vám a vaší letošní sezoně. Její start vám hodně zkomplikovala operace slepého střeva, že?
Stalo se to někdy týden před začátkem extraligy, na začátku srpna, když jsme měli začínat Ligu mistrů. Bohužel jsem musel na operaci. Tři týdny jsem nemohl vůbec nic dělat a potom jsem začal zlehka trénovat.

Tři týdny v klidu? Člověk si řekne, že to není třeba zlomená noha a že se do toho musíte vrátit rychle. Ale zřejmě to nešlo...
Nešlo, doktoři to zakázali. Říkali, že musím být v klidu, jinak by se s tím mohlo něco stát. Kdybych něco dělal, mohl bych dostat kýlu. Měl jsem tři týdny úplného volna.

Potom jste se rozjížděl v Litoměřicích?
Začal jsem trénovat v Plzni a když už jsem mohl hrát zápasy, tak jsem začal v Litoměřicích. Rozehrával jsem se tam a až doteď jsem to střídal s Plzní.

Cítil jste se každý zápas líp?
Určitě. První zápasy byly těžké, jak jsem nehrál přes měsíc. Pokaždé je hrozně náročné se do toho dostat, po fyzické i psychické stránce. Každým zápasem to bylo lepší a lepší, pak už jsem hrál i v Plzni a bylo to v pohodě.

Sedí vám extraligové tempo?
Zápasy v první lize jsou kvalitní, někdy je tam tempo skoro jak v extralize. Některé už nejsou takové. Ale v extralize je to samozřejmě rychlejší, ti hráči jsou šikovnější a o hodně chytřejší, taktické pokyny se taky musí víc dodržovat. V tom je asi největší rozdíl.

Foto: Martin Voltr

S kým nejvíc nastupujete?
Poslední zápasy jsem hrál s Peterem Čerešňákem, už jsme spolu hráli i v minulé sezoně. S ním je to asi nejvíc v pohodě a docela nám to jde.

Učíte se od něj?
Peťa je samozřejmě starší než já, ale je mu pětadvacet, takže taky ještě není starý. Ale už má zkušenosti, byl na olympiádě, pořád nastupuje za slovenský nároďák. Něco už má za sebou.

A od jiných lídrů čerpáte zkušenosti?
Obranu máme docela mladou, ale Kuba Kindl je z NHL, vždycky umí poradit. Teď nám navíc přišel Kovy (Jan Kovář), to je lídr, ještě s Gulim (Milanem Gulašem). Je výborné, když máme takové hráče.

Plzeň se poslední dobou trápila v koncovce. Vy jako beci jste měli svědomí asi čisté.
Je pravda, že jsme měli problémy s koncovkou, ta nám nějak vázne. Vzadu to bylo v pohodě, máme myslím nejmíň obdržených gólů. Když jsem teď koukal na kluky v prvním zápase po repre pauze a vidím, že po deseti minutách vedou 4:0, tak si říkám, super, že se to prolomilo. Dneska jsem koukal, že zase prohráli s Kometou, což je těžký soupeř. Věřím, že se to zlepši.

A že s Janem Kovářem budete moci pomýšlet vysoko...
Myslím, že jo. Bojoval o NHL, ta mu nevyšla. Je to nesmírně chytrý a šikovný hráč, dobrý na přesilovku, ale umí pomoct i dozadu. Je to strašná posila a celkově lídr.

Věříte, že si dokážete vybudovat silnější pozici a víc času na ledě?
Uvidíme, až přijedu, jestli teda přijedu až po mistrovství. Co mi vlastně řeknou, jak to bude vypadat. Máme tam i se mnou osm beků a většinou hrajeme na sedm. Vůbec nevím, jak to bude dál. Ale doufám, že toho odehraju do konce sezony co nejvíc v Plzni a že budu hrát dobře.

V extralize je pro vás v tomhle ohledu vzorem určitě Jakub Galvas.
(přitakává) Je super, že takhle mladý kluk má v Olomouci největší ice time, hraje a boduje.

Myslíte, že někteří trenéři nemají moc důvěry v mladé hráče?
V Plzni s tím problém asi není. Když my mladí hrajeme dobře, tak prostě hrajeme. Když nám něco nevyjde, tak potom zase jdeme třeba do Litoměřic a za týden si nás vytáhnou zpátky. Takhle to funguje.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz