Cizinci v dobách Československa? Kanaďané, Brit, Bulhar nebo Fin!

Kanaďan Mike Buckna střílel góly za LTC Praha v lize, ale i na Spenglerově poháru, jako v tomto případě

Dnes to není nic výjimečného, cizinců je v extralize obrovské množství a nikoho už to nepřekvapí. Zahráli si ji už zástupci Austrálie, Běloruska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Itálie, Japonska, Kanady, Kazachstánu, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Německa, Norska, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Švédska, Ukrajiny a USA.

Jágr Chance liga

Posily ze zahraničí ale nejsou zdaleka novinkou. Nechyběly u začátků naší nejvyšší soutěže v roce 1937, nechyběly ani po 2. světové válce, kdy si ligu zahrál i první borec se zkušeností z NHL, a dokonce i v dobách komunismu měla neproniknutelná železná opona maličké škvírky. Po stopách cizinců se vydal hokejový historik Tomáš Kučera, autor knihy 200 neznámých hokejových příběhů.

Kanadský hokejista byl snem každého šéfa týmu ve 30. letech 20. století. V Británii, Francii, ale i v Německu, Rakousku či Itálii se postupně objevovali dobrodruzi z kolébky hokeje, kteří dané celky vždy ohromně pozvedli. Byli to hráči, kteří vesměs doma nedosáhli na profesionální smlouvy, zatímco v Evropě si díky hokeji žili královsky. Už před začátkem československé ligy si je dokázaly opatřit pražské celky LTC, Sparta či Slavia. A v letech 1933, 1934 a 1935 pomohli dominantnímu LTC Praha k domácímu titulu (tehdy ještě nikoli ligovému, ale pohárově hranému) vždy i zámořské posily – dvakrát Howard Grant a jednou Thomas Kinloch McIntyre.

Liga odstartovala s Kanaďany a Britem

Když se v roce 1937 konečně rozběhla poprvé ligová soutěž, byli u toho hned čtyři Kanaďané. Dva „javorové listy“ si opatřila Sparta, jmenovali se Arthur McLean a Murray Alexandre Teeple, a ke stříbru Sparty v sedmikolové soutěži přispěli výrazně. První 6 a druhý 7 brankami, a to ještě nejsou známí střelci z duelu v Mladé Boleslavi, kde Sparta nastřílela 9 gólů a některé z nich si připsali takřka jistě i kanadští snajpři. Dva Kanaďany použilo i mistrovské LTC Praha, byli jimi obránce Stephen Patrick Beda (3 zápasy, 1 gól) a zejména později velmi slavný trenér našich prvních mistrů světa Mike Mathew Buckna (6 zápasů, 8 gólů).

Cizince použila i Slavia, ale pak toho hořce litovala. Harry Anton Hele Bate byl v Praze dlouhodobě žijící britský občan, patřil LTC, kde se ale často nevešel do sestavy. Slavia si ho tak vypůjčila na hostování a zejména díky jeho skvělému výkonu a rozhodující brance na 2:1 zdolala České Budějovice. Jenže Jihočeši proti startu hráče LTC v barvách Slavie následně protestovali a svaz jim dal zapravdu, duel zkontumoval a sešívaní nakonec z ligy na téměř 60 let sestoupili.

O rok později už hráli ligu jen dva cizinci a oba za mistrovské LTC. Znovu to byl Buckna, se 14 góly v 5 zápasech nejlepší střelec ligy. A znovu i Bate, tentokrát už ve žlutočervených barvách svého LTC (3 zápasy, 2 góly).

Bulhar a hokejista?

Liga byla ale po druhém ročníku přerušena, za války žádní cizinci do soutěže nezasáhli, a tak se import konal znovu až v sezoně 1945-46. V dresu ŠK Bratislava (dnešního Slovanu) si zahrál Walter Ulrich. Před válkou tenhle vynikající hráč reprezentoval jako zástupce německé menšiny Československo, a to dokonce na olympijských hrách v roce 1936! Zahrál si i československou nejvyšší soutěž za DFK Komotau. Po válce se pak vyhnul odsunu následkem Benešových dekretů tím, že získal rakouské občanství, a československou ligu tak mohl hrát dvě sezony jako cizinec (celkem 9 zápasů, 20 gólů). Za HC Tatry (Poprad) se pak v tomto ročníku do ligy podíval dokonce Bulhar! Alexander Cane Gemov přišel s rodiči do Popradu jako malý chlapec v roce 1928 a hokej se tu naučil tak skvěle, že se v Popradě později nechodilo na hokej, ale na Gemova. V nejvyšší soutěži odehrál tento Bulhar, který se díky občanství mateřské země vyhnul i československé vojně, celkem 5 sezon a nastřílel minimálně 28 branek.

Po válce i první borec z NHL

V roce 1946 se do ligy vrátil jako hrající trenér LTC i reprezentace populární „kanadýr“ Mike Buckna (po válce v lize 2 sezony, 12 zápasů, 19 gólů), spolu s ním ale také dva jeho krajané. Za ŠK Bratislava odehrál v sezoně 1946-47 4 zápasy jakýsi Charles John Stopka, který ale nedal ani gól a jeho angažmá tisk často označoval za velký omyl a vyhozené peníze. To za I. ČLTK Praha nastoupil do 7 ligových duelů Martin Percy Zoborosky, a to byl jiný frajer. Na obránce nastřílel solidní 4 ligové branky a pomohl týmu ke stříbru, ale co je nejzajímavější, do Prahy přišel s vizitkou hráče, který si zahrál NHL! Na silvestra roku 1944 si za Chicago Black Hawks připsal start v duelu proti Detroitu Red Wings. Jeho tým prohrál 0:4 a Zoborosky zvaný „Bus“ už žádný další mač v nejslavnější lize nezaznamenal. Nicméně i tak je navždy prvním borcem se zkušenostmi z NHL, který nastoupil v naší nejvyšší soutěži. Až mnohem později ho následovali hvězdy NHL jako Morrison, Chimera, Marshall, Simmonds nebo Ference.

Železnou oponu „přelezl“ Fin

Po únorovém převratu v roce 1948 se zdálo nemyslitelné, že by v lize nastoupil cizinec, tím spíše z kapitalistické části světa. Leč stalo se. Tým I. ČLTK Praha slavil v sezoně 1947-48 stříbro, jenže do následujícího ročníku se mu skvělý tým takřka rozpadnul. Při letecké tragédii nad kanálem La Manche zahynul brankář Jarkovský a obránce Švarc. Do emigrace se před komunisty vydali Lonsmín, Matouš, Sláma a Tesař, kvůli tenisu (a následně i kvůli emigraci) s hokejem prakticky sekla i největší hvězda Jaroslav Drobný. Další hráči byli odveleni na vojnu. Kolem hvězdného Kobranova se stavěl prakticky nový tým a v něm se objevil i jakýsi obránce Lindahl.

Z vyprávění pamětníků mělo jít snad o nějakého Nora, v tisku se pochopitelně podobná věc rozebírat nesměla, ale skutečnost nakonec nastínily archivy StB. S největší pravděpodobností se hráč jmenoval Henry Robert Johan Lindahl, narodil se 16. září 1919 v Helsinkách, kde také ve 30. a 40. letech hrával za HJK Helsinky nejvyšší soutěž. V roce 1939 se dokonce za Finsko představil na mistrovství světa ve Švýcarsku, kde s číslem 5 na zádech ve 4 zápasech nedal gól a jeho tým skončil na děleném posledním 13. místě. Po válce se nějakou shodou okolností dostal do Prahy a pravděpodobně se zde oženil. Když ČLTK shánělo hráče, někdo si na něj vzpomněl a i přes značné problémy s registrací se nakonec v naší nejvyšší soutěži skutečně zjevil první Fin. Lindahl odehrál nakonec jen 2 zápasy, do střelecké listiny se nezapsal a i přes jeho výpomoc se zdecimovaný tým ČLTK musel s ligou po sestupu rozloučit.

Sověti za Košice

Těžko říct, zda měl ještě nějaký ligový hokejista v 60., 70. a 80. letech cizí státní příslušnost. S jistotou známe jen dva občany Sovětského svazu, kteří si ji zahráli za slovenské Košice. Byli jimi bratři Juraj a Peter Bondrové, narození v ukrajinském městě Luck. Právě kvůli této okolnosti ani jeden nehrál v mládežnické ani seniorské reprezentaci Československa, měli totiž občanství Sovětského svazu. Až později si ho Peter změnil a v dresu Slovenska se stal dokonce mistrem světa.

Jak vidno, historie československé nejvyšší soutěže nabízí spoustu zajímavých příběhů hráčů z jiných zemí. Kdybyste měli jakýkoli námět či upřesnění, kontaktujte autora na Twitteru (@KohyCZ).

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz