Cítím, že se kluci posouvají, těší Břízu. Vyhlíží náhrady za legendy

Foto: Lukáš Kaboň, Český para hokej

1. října 2022, 17:45

Adam Bagar

Čeští para hokejisté sice na domácím IPH Cupu v Porubě skončili poslední, ale znovu nabrali nesmírně cenné zkušenosti. Nejdřív se týden připravovali s Američany, kteří jsou aktuálně nejlepším týmem světa, pak sehráli pět těžkých zápasů během sedmi dní.

„Pro kluky to byla obrovská zkušenost. Hlavně společné tréninky s Američany, kdy získali spoustu podnětů, nových impulsů či informací. Věřím, že si z toho něco vzali a budeme z toho čerpat,“ pokyvuje dlouholetý trenér české para hokejové reprezentace Jiří Bříza.

Cítíte, že se kluci neustále posouvají dopředu?
Cítím. Těší nás hlavně dva zápasy proti Kanadě, kdy jsme prohráli pokaždé o tři góly. Tam byl vidět posun. Hlavně už to je pro nás soupeř, se kterým nás baví hrát. Už to není o tom, že dostaneme deset gólů. Bylo to docela otevřené. V prvním utkání dlouho 1:0, ve druhém jsme mohli snížit na 2:3 a věřím, že s podporou diváků třeba i otočit výsledek. Pro nás jsou to cenné zkušenosti. Věřím, že příští rok se tady na turnaji znovu potkáme a zase budeme o kousek silnější.

Turnaj jste zakončili porážkou 2:3 v souboji o třetí místo s IPH týmem. Co chybělo k tomu, abyste získali bronzové medaile?
Byl to úplně jiný zápas než ve skupině, hrál se krásný para hokej. Myslím, že nám chybělo strašně málo, abychom srovnali. Eda Lepáček tam při poslední střele Míši Geiera předvedl neskutečný zákrok. Trošku nám utekl začátek a góly jsme soupeři v podstatě darovali. Ten první padl nejspíš po faulu, který mohl být odpískán, u druhého mohl být Martin Kudela víc pozorný u tyčky a nakonec jsme ještě inkasovali ve vlastní přesilovce. To nás stálo medaili, je to škoda. Chtěli jsem potěšit sebe, diváky, organizátory a rozloučit se vítězstvím s Jirkou Raulem a Zdeňkem Krupičkou, kteří ukončili reprezentační kariéru. Ale dobře víme, že pro nás medaile visí někde úplně jinde – v tom para hokejovém duševním světě. Předvedená hra byla mnohem lepší než při zápase ve skupině, kdy jsme soupeře porazili 3:2. Za sebe raději přijmu takovou porážku, v úterý naopak nám soupeř daroval góly.

Chyběli vám Zdeněk Hábl a David Palát, nesložili jste ani tři útoky. Nepřekvapilo vás proto, kolik měl tým sil ve třetí třetině, kdy jste soupeře jasně přehrávali?
Chtěli jsme vydržet co nejdéle protáčet křídla, abychom hráli na tři útoky. Pro kluky to bylo náročné, ale zvládli to. Myslím, že nás může hodně mrzet třetí gól. Do šatny a ještě v naší přesilovce.

„Těší nás hlavně dva zápasy proti Kanadě, kdy jsme prohráli pokaždé o tři góly. Tam byl vidět posun. Hlavně už to je pro nás soupeř, se kterým nás baví hrát. Už to není o tom, že dostaneme deset gólů.“

Jak to vypadá s oběma hráči, kteří nenastoupili do utkání o třetí místo?
Bohužel Zdeněk má pochroumané rameno, vypadá to přibližně na měsíc léčení. U Davida jde možná jenom o naraženinu, přesto je to velice bolestivé, takže taky absentoval.

S reprezentační kariérou se v zápase rozloučily dvě para hokejové legendy Jiří Raul a Zdeněk Krupička, jak na ně budete vzpomínat?
Jirka je neskutečným univerzálem. Největší sporťák, co se týče přístupu k tréninkům. Umí makat. Poctivý kluk, který nevynechal jediný trénink, a to jak ve Spartě, tak u reprezentace. Když nám vypadl někdo ze sestavy, mohli jsme nasadit Jirku na jakoukoliv pozici, a ne jen tak zalepit díru, ale on na tom postu potom ještě exceloval a byl nejlepším hráčem utkání. Naprosto výjimečný hokejista. A Zdeno, to je člověk all in, má obrovské srdce a v sobě až takovou životní oddanost tomu, co dělá. Je nadšený pro každou pohybovou aktivitu. Jeho energie, se kterou jde na led, je obrovská.

Budou reprezentaci hodně chybět?
Věděli jsme už dlouho dopředu, že budou končit. Sportovní loučení proběhlo v podstatě už na paralympiádě v Pekingu. Chtěli jsme, aby ještě měli domácí setkání jako rozlučku. Aby se kluci mohli potěšit. I když jsme v únavě, tak jedno dvě pivka určitě zvládneme.

Para hokejový tým prochází generační obměnou, máte dost mladých kluků?
Mladé hráče máme, akorát čekáme, až dosáhnou šestnácti let věku. Prozatím se nemohou účastnit velkých turnajů. Ale za Zdeňka a Jirku už brzo čekáme náhrady. Oba budou určitě rádi předávat zkušenosti mladším klukům. Hlavně se Zdeňkem jsme domluveni, že by nám pomáhal na development kempech, kde oslovujeme nováčky. Pomůže nám tam s osvětou i s praxí na ledě. A zůstane i v takové aktivní záloze, kdybychom v reprezentaci potřebovali vypomoci.

Jak bude vypadat další program para hokejové reprezentace?
Na přelomu listopadu a prosince nás čeká turnaj v Kanadě, kde se ho zúčastní ještě týmy USA a Itálie, která nás v Pekingu porazila v utkání o páté místo. Máme jí co vracet. Už teď se na turnaj těšíme. Kluci si v Porubě dokázali, že i Kanada je hratelná. Itálie bude zhruba podobně silný soupeř jako byl IPH tým. Myslím, že opět půjde o pět skvělých zápasů, které nám dají bohatou skříňku zkušeností. Snad z toho budeme čerpat a dál obohacovat mladé hráče, aby se stihli začlenit do mužstva a byli připraveni na účast na paralympiádě 2026 v Itálii.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz