Času v Motoru si hrozně vážím, vzkazuje Beránek. Úzký led mu bude sedět

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

21. prosince 2020, 14:01

Martin Voltr

Šampionát osmnáctek mu unikl, od loňského dubna odehrál v reprezentacích pouhých šest zápasů. Přesto má útočník Martin Beránek trenéry dvacítky čím zaujmout. Vždyť do Edmontonu přiletěl jako nejvytěžovanější junior v extralize.

Fanshop národního týmu

Patnáct minut a jedna vteřina. Dost smutně se tedy kouká na to, že žádný z juniorů letos v nejvyšší soutěži nedosáhl na větší průměrný ice time. Martina Beránka ale může důvěra českobudějovických trenérů těšit, díky ní je zároveň nejproduktivnějším mladíkem extraligy.

Teď doufá, že mu to pomůže k místu v sestavě dvacítky. Beránek je jedním ze čtyř hráčů, kteří se na žádném juniorském šampionátu ještě neukázali a mají k tomu poslední příležitost.

Cítíte o to větší motivaci, abyste si na mistrovství konečně zahrál?
Samozřejmě. Těšil jsem se na to a doufal jsem, že se sem dostanu. Připravoval jsem se na to celou sezonu. Doufám, že do nějakého zápasu naskočím a že se mně i týmu bude dařit.

„Nečekal jsem, že dostanu tolik času na ledě, protože jsem ho možná ani tolik neměl minulou sezonu v první lize.“

V extralize vedete bodování juniorů, takže se dá říct, že jste si o šanci opravdu řekl.
Já doufám! Snažil jsem se předvést, co umím, a snad jsem dal panu trenérovi záminku, abych se dostal do sestavy. Nečekal jsem, že dostanu tolik času na ledě, protože jsem ho možná ani tolik neměl minulou sezonu v první lize. Hrozně si toho vážím.

Výsledky týmu už tak povedené nejsou. Jak to působilo na vaši psychiku?
Upřímně, i když jsme prohrávali, tak si myslím, že jsme nehráli vůbec špatně. Často jsme prohráli „špatnými výsledky“, třeba jenom o gól. Nálada v týmu ale i tak byla docela dobrá. A nemyslím si, že jsme si zasloužili tolikrát prohrát.

Letošní extraligové góly Martina Beránka

Přičítáte to menším zkušenostem hráčů s extraligou? V první lize byli špičkoví, ale ten skok není zrovna malý.
Samozřejmě. Extraliga je zase o krůček výš a proměňuje se v ní každá příležitost. Každou špatnou nahrávku a každé špatné založení prostě soupeř potrestá. Z minulé sezony jsme na to nebyli úplně zvyklí, protože tam jsme všem dávali kotel. Ale tady je to jiné: Jednou špatně rozehrajeme a rozhodneme tím zápas.

Nedokážete hrát šedesát minut, to i kouč Václav Prospal opakoval...
Je to tak. Asi jsme s tím měli problémy i v první lize, i když tam to nebylo tolik znát, protože to soupeři kolikrát nedokázali potrestat. Ale v extralize je to úplně něco jiného.

„Už jsem v karanténě byl dvakrát s Motorem. Je pravda, že už jsem si na to nějak zvyknul.“

Jste teď s lidmi z Motoru v kontaktu?
Ano, komunikuju s panem Tottrem, asistentem trenéra. A s panem Prospalem jsem si psal taky pár zpráv. Pokud to jde, koukám se na zápasy a sleduju výsledky.

Během izolace jste měl spoustu času. Mimochodem, u Karla Klikorky jsem viděl video, jak doslova jásal, když po čtyřech dnech poprvé vyšel z pokoje. Jak jste to měl vy?
Já jsem to měl asi úplně stejně (směje se). Čtyři dny bez kluků byly dlouhé, když jsme byli jenom sami zavření na pokojích. Komunikovali jsme jedině přes Zoom na mobilech a počítačích. Osobní kontakt byl potom určitě lepší, já jsem se taky hrozně těšil.

Na druhou stranu, letos jste už měl karanténu nacvičenou, ne?
No, už jsem v ní byl dvakrát s Motorem. Je pravda, že už jsem si na to nějak zvyknul. Ale stejně to bylo dlouhé.

Jak se dala náročnost tréninků srovnat s těmi, které míváte běžně na suché?
Určitě to nebylo to samé, neměli jsme tady žádné potřebné pomůcky. Ale i tak si myslím, že některé tréninky byly hodně záživné. Musím říct, že jsem se tady hodně zpotil (usmívá se). Na to, že jsme neměli žádné pomůcky, to bylo super.

Když jste byl unavený, aspoň jste si mohl jít hned lehnout.
Přesně tak. Jenom jsem se vysprchoval a šel si lehnout. Ještě jak je tady časový posun, tak jsem většinou šel spát brzo. Musím říct, že za ty čtyři dny jsem toho naspal snad nejvíc za poslední rok.

„Za ty čtyři dny jsem toho naspal snad nejvíc za poslední rok.“

A co jste jinak dělal?
Koukal jsem na Netflix, na různé filmy a seriály. Třeba na Transformery a taky různé blbinky. Nebo na různá videa na YouTube. A taky na hokej, když hráli Češi v Rusku.

Jaká je podle vás konkurence v reprezentačním útoku? Ještě tři dny budete bojovat o konečnou nominaci.
Konkurence je tady velká. Je to hodně dobrých kluků z extraligy nebo i z první ligy, kde sbírali hodně bodů. V přípravném zápase se o to ještě porveme.

Foto: Josef Pavlíček, hcmotor.cz

Čím chcete trenéry zaujmout vy?
Asi svojí agresivní, důraznou hrou, forčekem a tlakem do brány.

A co vám říká úzké kluziště?
Mně to upřímně ani moc nevadí, spíš mi to i vyhovuje. Ten hokej je takový rychlejší a můžu právě víc dohrávat souboje.

Teď už jste za sebou mohli mít první zápas s Finskem, místo toho musíte „jen“ trénovat. Není to škoda?
Myslím si, že to je škoda. Jeden přípravný zápas je asi trošku málo, dva už by o naší formě vypověděly o něco víc. Ale i tak si myslím, že to bude parádní zápas. Určitě se na Slováky připravíme.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz