Boss Komety si oživil dávná finále, proč roztrhal smlouvu se Spartou?

Foto: Ivo Dostál, hc-kometa.cz

Česká televize ve svém vysílání oživila velké finálové bitvy, mezi nimi třeba i památnou 21 let starou sérii mezi Vsetínem a Zlínem. U obrazovky nechyběl ani brněnský šéf Libor Zábranský, který zavzpomínal na to, jak nad hlavu zvedal mistrovský pohár.

partneři českého hokeje

„Spíš jsem si ale až teď uvědomil, když jsem to viděl na obrazovce z jiného úhlu a o 21 let starší, co jsme tenkrát byli schopni hrát za hokej a jak byli hráči výjimeční. Jirka Dopita, Pavel Patera, Martin Procházka, Roman Čechmánek, Radek Bělohlav, Pavel Zubíček, Radim Tesařík a další. Bylo to něco neuvěřitelného,“ hlásí v rozhovoru pro klubový web Komety.

„Hráči v obou mančaftech byli fantastičtí. Nasazení, šikovnost, kreativita a o těch oslavách pak ani nemluvím... Tak, jak jsem slavil svůj první titul ve Vsetíně jako hráč, jsem slavil i náš první komeťácký titul coby hlavní trenér. Pokud se ptáte jak, tak dlouho a pořádně,“ usmívá se muž, jenž byl o rok později také u toho, jak vsetínskou vládu ve finále zastavila Sparta.

„Tak, jak jsem slavil svůj první titul ve Vsetíně jako hráč, jsem slavil i náš první komeťácký titul coby hlavní trenér. Pokud se ptáte jak, tak dlouho a pořádně.“

„Bylo to super, až na ten výsledek. Prohrát doma 0:1 a dívat se, jak se raduje soupeř... Ale objektivně s odstupem času si myslím, že jsme v té sérii tahali za kratší konec a Sparta vyhrála zaslouženě,“ ví po prohře 0:3 na zápasy Libor Zábranský. Rok nato zažíval úplně stejné pocity, ale v opačném gardu. V dresu pražského klubu, kam tehdy ze Vsetína přestoupil.

Sparta si sice přivezla z Lapače cennou výhru, ale domácí partie nezvládla. Po porážkách 3:6 a 1:4 sledovala, jak se raduje soupeř. „Vsetín nás k ničemu nepustil. Já bohužel druhou sezonu po sobě zažil, jak ve finále slaví soupeř. Pikantní, ne? Na vsetínském ledě se radovala Sparta a další rok vyhráli hráči ze Vsetína na sparťanském ledě v Holešovicích,“ vzpomíná.

Bohužel jednání ze strany Romana Zubíka byla tenkrát dost nejasná

Dost lidí se Zábranského ptá, proč vůbec vyměnil Vsetín za Prahu. „Nikdo vlastně nevěděl, co se vsetínským hokejem bude dál. Už před sezonou začali kluci odcházet a vypadalo to, že se tam hokej vůbec neudrží. Mně skončila smlouva a měl jsem dvě nabídky z Finska a Spartu,“ líčí s tím, že s ohledem na to, že se měl v květnu narodit malý Libor, zahraničí zamítl.

Zábranský chtěl zůstat doma, ideálně ve Vsetíně. „Bohužel jednání ze strany Romana Zubíka byla tenkrát dost nejasná. Měli jsme mít finální schůzku v Brně, jenže mě nechal tři hodiny čekat a pak nebral telefon. Já jsem zavolal Oldřichu Šteflovi a ten mně na rovinu řekl, jak se věci mají... No a podepsal jsem dlouholetou smlouvu se Spartou,“ popisuje dál.

„Sparta? Otec se mnou půl roku nemluvil.“

„Otec se mnou půl roku nemluvil,“ dodává Zábranský, který měl během působení na Spartě problémy s třísly a musel na operaci. Jenže nepomohla, a tak mu Richard Žemlička domluvil vyšetření na klinice v Mnichově, kde rok předtím operovali i Dominika Haška. Bývalý obránce měl odoperovány obě strany třísel, dva měsíce byl jen doma a odkázán na berle.

„Pak mně vzkázal pan Koželuh, tehdy asi šéfoval klubu, že jsem simulant a že mi bude Sparta platit až odehraju po vyléčení aspoň měsíc v kuse. Simulant? Po třech operacích? A tady mám po takovém jednání fungovat? Asi jsem byl až moc hrdý, ale roztrhal jsem smlouvu se Spartou a zavolal Jirkovi Hamalovi, který mě zastupoval, že ve Spartě končím,“ šokuje.

Simulant po třech operacích? Ze Vsetína jsem byl zvyklý na jiný přístup

„Jirka mě přemlouval, že smlouvu v takové výši a na tak dlouhou dobu už nikdy nedostanu. Řekl jsem mu, že mně nejde o peníze, ale že takové jednání ke zraněnému hráči nechápu a že mě v Holešovicích uvidí už pouze jako soupeře. Ještě to mělo vtipný závěr – pan Koželuh prý smlouvu ukončit nechtěl. Trvalo měsíc, než se to povedlo dotáhnout do konce.“

„A pokud se ptáte na důvod mé reakce, možná to bylo právě proto, že jsem byl ze Vsetína zvyklý na jiný přístup,“ doplňuje. Mimo hru byl nakonec šestnáct měsíců. „Zpět do velkého hokeje mě dostaly Pardubice, Zbyněk Kusý a Miloš Říha. Ale víc už neřeknu, o čem bych v této kapitole pak psal ve své knížce,“ uzavírá s úsměvem dnes už 46letý Zábranský.

Foto: Jiří Grulich, hc-kometa.cz

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz