Belgičan v Chance lize: Na hokeji miluju adrenalin. Jak mluví s trenéry?
Foto: Dalibor Kachlík, skkadan.cz
Hokej v Belgii rozhodně nepatří mezi nejoblíbenější sporty. Cédric Delmarche zvolil jinou cestou než většina jeho vrstevníků a už druhým rokem působí v České republice: letos po zranění odehrál osmnáct utkání za prvoligovou Kadaň.
„V Belgii to určitě není typický sport, většina lidí hraje fotbal, tenis nebo jezdí na kole. Lední hokej je tak trochu netradiční,“ říká jednadvacetiletý obránce.
Proč jste se tedy rozhodl právě pro hokej?
Moje maminka je trenérkou krasobruslení, takže jsem byl odmala na ledě. Jednoho dne jsem viděl hokejový trénink a okamžitě jsem to chtěl zkusit. Už jsme se neohlížel.
Jste jediným členem vaší rodiny, který hraje hokej?
Ano. Ale jak jsem říkal, mamka trénuje krasobruslení, takže je pořád na ledě. Dokonce se svými svěřenci každý rok jezdí na letní kemp do Prahy.
Ve vaší zemi je poměrně populární pozemní hokej. Zkusil jste ho někdy?
Nikdy, moc se mi nelíbí. Vypadá o hodně pomalejší a méně zábavný. Na hokeji miluju adrenalin, podle mě není mnoho sportů, kde je ho tolik.
„Úroveň národního týmu určitě hodně klesla, podle mě je to způsobené většími sporty v zemi.“
Belgická hokejová reprezentace byla na začátku minulého století velmi úspěšná. Jak to s belgickým hokejem vypadá teď?
Úroveň národního týmu určitě hodně klesla, podle mě je to způsobené většími sporty v zemi. V posledních pár letech existuje soutěž, ve které hrají lepší týmy z Belgie a Nizozemska. V sedmnácti jsem v BeNe Lize debutoval za Chiefs Leuven.
Foto: Dalibor Kachlík, skkadan.cz
Proč jste se později rozhodl odejít právě do České republiky?
Po dokončení střední školy jsem se chtěl zlepšovat a s jedním kamarádem jsme šli hrát do Švédska. Ve Švédsku je pro mladé hráče výborný program, navíc skoro všichni mluví anglicky, takže jsme neměli problémy s jazykovou bariérou. Naučil jsem se hrát o hodně rychleji než v Belgii, takže to byla dobrá zkušenost. Po dvou letech jsem chtěl vyzkoušet jinou zemi a jiný styl hokeje. Česká republika se zdála jako dobrá možnost.
Proč jste si vybral Bílinu, potažmo Kadaň?
Kvůli Martinu Váchalovi, který hrával v Belgii. Díky tomu jsem mohl být na přípravě v Klatovech. O rok poději jsem byl na letním kempu v České Lípě, dostal jsem se do kontaktu s Bílinou a přestoupil tam. Na konci sezony jsem dostal šanci trénovat v Kadani. Byli tam se mnou spokojení, takže mi generální manažer Petr Klíma umožnil začít sezonu u Trhačů.
„Na konci sezony jsem dostal šanci trénovat v Kadani. Byli tam se mnou spokojení, takže mi generální manažer Petr Klíma umožnil začít sezonu u Trhačů.“
Co říkáte na úroveň Chance ligy?
Určitě je to mnohem rychlejší než všechno, co jsem hrál předtím. Nastupoval jsem tam zatím jen půl sezony, ale dost jsem se naučil a jsem si jistý, že se na téhle úrovni můžu rozvíjet.
Proč jste vlastně tak dlouho chyběl?
Po pár dnech přípravy jsem se na konci července zranil. Se zdravotnickým týmem Kadaně jsme se rozhodli, že bude lepší, když se vrátím do Belgie. Po operaci jsem okamžitě zahájil rehabilitaci a do Česka se vrátil v listopadu. Nejdřív jsem trénoval individuálně s Petrem Klímou a v prosinci jsem se zapojil do tréninků. Po měsíci jsem byl připraven nastoupit do zápasu.
Co říkáte na svoje výkony?
Po těžkém začátku sezony jsem spokojený s tím, že jsem se dokázal přizpůsobit rychlosti hry v Chance lize. Na druhou stranu jsem cítil, že bych mohl hrát o hodně lépe. Jsem si jistý, že příští rok bude ještě lepší. Trenérský tým Kadaně mi řekl, že jsem překročil počáteční očekávání, to je pro mě motivace, abych další sezonu pracoval ještě lépe.
Foto: Dalibor kachlík, skkadan.cz
Co jazyková bariéra? Dorozumíte se bez problému?
S jazykovou bariérou to samozřejmě není jednoduché. Naštěstí komunikace s generálním manažerem Klímou je skvělá, jeho angličtina je ještě lepší než moje. S trenérem Petrem Rosolem zase mluvíme francouzsky. Na začátku mi hodně pomohli Jurij Žolobov a Lukáš Chalupa, ale taky Jakub Neužil, Michael Foltýn nebo Martin Dubský mi pomáhali na ledě i na střídačce. Češtinu se teď učím online, takže doufám, že budu příští rok komunikovat lépe.
Jak se vám v Česku líbí?
Už více než rok mám českou přítelkyni, pochází z Ostrova a bydlí v Praze. Ona a její rodina mě učí víc o zemi a zdejší kultuře.
„Už více než rok mám českou přítelkyni, pochází z Ostrova a bydlí v Praze. Ona a její rodina mě učí víc o zemi a zdejší kultuře.“
Dostanete se ve volném čase i k cestování?
Máme rádi turistiku v oblasti Klínovce. Libí se nám i Karlovy Vary a samozřejmě Praha.
Co vás na Česku zaujalo nejvíce?
Nejsem si úplně jistý, ale hokej a jídlo jsou na mém žebříčku vysoko. (směje se)
Chtěl byste zůstat i příští sezonu?
Rozhodně, chtěl bych tady být delší dobu. Myslím, že jako hráč jsem se tady hodně naučil. Hrát za Kadaň v Chance lize byl velký krok vzhůru. Další rok bych se chtěl udržet na soupisce Trhačů a dál se hokejově rozvíjet.
Share on Facebook
