Baví nás vyhrávat, říká o jízdě v KHL Kovář. Na dálku prožívá bráchův boj
Foto: Karel Švec, Český hokej
V ruském Jekatěrinburgu sbírá jedno vítězství za druhým, Jakub Kovář je hlavní oporou lídra Kontinentální ligy. Ještě nedávno podceňovaný Avtomobilist prohrál jediné z 26 utkání, což je neskutečná bilance. „Pořád nás baví vyhrávat, všichni se těšíme, že přijde další vítězství," povídá odchovanec píseckého hokeje, který bude brankářkou jedničkou české reprezentace pro turnaj Karjala.
Dalo se to čekat. Kovář má mimořádnou formu. Trenér Říha v předstihu uvedl, že účastníka olympiády v Soči pošle do hry ve čtvrtečním domácím duelu proti Švédsku. A pak patrně i v Helsinkách do utkání s Finy. „Můj hlavní cíl je udržet si to, na čem v poslední době pracuju. A odvést tady co nejlíp svoji práci," konstatuje Kovář.
Trenéra Říhu jste asi dosud osobně nepoznal, že?
Ne. Jen jako protivníka v KHL. Pamatuji si, jak od půlky zápasu začal přestupovat na střídačce dopředu, otvíral hráčům dvířka a byl většinou hodně blízko k rozhodčím (usměje se).
Na sraz národního mužstva jste přijel s vynikající formou. Vyplatily se změny v tréninku, které jste poslední dobou uskutečnil?
Změnil jsem toho za poslední dva roky hodně, a dost mi to pomohlo. Snažil jsem se co nejvíc přizpůsobit modernějšímu hokeji a zlepšit nedostatky, které jsem na sobě cítil. Myslím, že těmi posledními výsledky jsem si dokázal, že to byla správná volba.
Zkuste to přiblížit.
Snažím se přemýšlet. Co nejvíc vyhodnocovat situace, když je třeba dostat se co nejvíc ven z brány. Pak jsou samozřejmě situace, kdy je naopak třeba v bráně trošku víc zůstat. Celkově chci být komplexní a naučit se situace přesně číst. Cítím se pak jistější.
K pohodě určitě přispěla nevídaná šňůra výher Jekatěrinburgu. Tohle nejen v Rusku nikdo nečekal.
Nepamatuju, že by nějaký tým takovou sérii měl. My si toho samozřejmě strašně vážíme. Pořád nás baví vyhrávat. Jsou chvíle, kdy v sezoně vyhrajete pět šest zápasů za sebou a další vítězství vás už tolik netěší. Ale my jich udělali patnáct a pořád jsme se těšili na další. V našem případě to není tak, že bychom zápasy vyhrávali 5:1 nebo 6:1. Většinou to byl boj do poslední minuty. Tím spíš je to cenné.
Kde hledat hlavní příčiny vzestupu klubu, který v minulosti rozhodně nepatřil k předním týmům KHL?
Když jsem tam před pěti lety přišel, tak to byl suverénně nejhorší a nejchudší klub ligy. Třikrát za sebou byli na posledním místě. V prvních dvou sezonách jsme s nejnižším rozpočtem udělali play off, čímž se místní hokej hodně pozvedl. Před dvěma roky přišel nový bohatý sponzor a dal víc peněz. Už loni se přivedly docela slušné posily, měli jsme dobré výsledky, ale trošku nám chyběli rozdíloví hráči. Prohráli jsme v prvním kole s Magnitogorskem, v šesti zápasech série jsme nedali jediný gól z přesilovky. Letos jsme podepsali jiné cizince, kvalitní hráče, které jsme předtím neměli. Jsou to přesně kluci, co za stavu 0:0 dají v přesilovce rozhodující gól.
Co bude důležité v další části sezony? Nepolevit, nepropadnout dojmu, že to půjde samo?
Přesně. Nemáme právo si myslet, že jsme mnohem lepší než ostatní. Výsledky přišly díky pokoře. Také máme rozumného trenéra, což je hrozně důležité. Umí udržet pozitivní náladu, ale nedovolí nám zpychnout a nosit nosánky nahoře.
Národní tým se začal chystat na Karjala Cup
Díky skvělé formě jste nyní zpátky v reprezentaci. Vidíte nějaké rozdíly v porovnání s minulostí?
Já se snažím vůbec nekoukat na to, co bylo. Už je to sedm let, co jsme byl na první Euro Hockey Tour. V reprezentaci jsem teď nějakou dobu chyběl, mám tedy radost, že jsem zpátky. Ale spíš se koukám dopředu. Na to, co bude.
Neříkáte si, jak rychle čas plyne? V týmu jste najednou jedním z nejzkušenějších.
Už poslední čtyři roky patřím v šatnách ke starším hráčům. Ale to v reprezentaci není podstatné, není důvod ostatním něco říkat. Jezdí sem kluci, kteří hokej hrát umí. Budeme pohromadě šest dní, každý se bude starat hlavně sám o sebe. Myslím si, že to bude to nejlepší, co nám pomůže k dobrým výsledkům. Není třeba si hrát na machra a někomu radit.
Určitě máte velkou touhu potvrdit pohodu z KHL i na mezistátním ledě.
To mám! Kdybych ji neměl, tak bych se trenérům omluvil a užil si tři dny volna doma s rodinou. I manželka si přála, abych na nároďák jel a ukázal, že pořád chytat umím.
Letos vás musí hokej neskutečně bavít, co říkáte?
V hokejové kariéře je spousta dnů, kdy se vám do práce nechce. A opravdu to je práce – od doby, co podepíšete první smlouvu a musíte krmit rodinu. Když má člověk takové výsledky, tak se tam chodí s úsměvem. V úplně jiné pohodě.
Foto: cslh.cz
Určitě na dálku sledujete boj bratra Jana o NHL. Můžete mu pomoci nějakou radou?
Nemyslím si, že bych mu měl něco předávat. Má dost zkušenosti, něco už dokázal. Dobře ví, v jaké je situaci a co pro něj bude nejlepší. Nezbývá, než počkat. Uvidíme, jak se to u něj vyvrbí. Jestli tam rok zůstane, nebo se budeme potkávat někde v Evropě.
Jste v pravidelném kontaktu?
Prožíváme to spolu. Jak on sleduje moje výkony, tak já sleduju jeho. I když teď máme mezi sebou docela velkou časovou propast. Většinou se střídáme v posteli: on jde spát a já vstávám. A naopak. Ale každý den řešíme, co se na druhých koncích světa děje.
Platí to i při komunikaci s Pavlem Francouzem, jenž momentálně chytá na farmě Colorada?
No jasně. S Francíkem si po skypu čistíme výstroj, počítáme, kdo má víc šmouh na betonech (směje se). Člověk tráví na dlouhých tripech spoustu času sám, v hotelu je to velká nuda. Tak jsem rád, že se o něčem pobavíme a zabijeme trošku čas.
Dá se říci, že právě prožíváte nejlepší hokejové období vůbec?
To si řekneme po sezoně. Strašně nerad bych v březnu mluvil o tom, že jsem měl v září či v říjnu nejlepší formu a potom jsme vypadli v prvním kole play off. Doufám, že až si v květnu naliju na zahradě víno, tak si budu moci říci, že to byla životní sezona.
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Share on Facebook
