70 let od tragédie nad La Manche: proč a jak zemřela šestice reprezentantů?

8. listopadu 11:29

Václav Jáchim

Český hokej během stoleté existence ovlivnilo několik tragických událostí, jež měly vliv na výsledky reprezentačního mužstva. Při automobilových nehodách zahynuli trenéři národních týmů Eduard Farda a Ivan Hlinka, letecké neštěstí u Jaroslavle stálo životy Karla Rachůnka, Jana Marka a Josefa Vašíčka. Po politickém procesu s mistry světa se v roce 1950 elitní výběr na dva roky zcela rozpadl. Jedna tragická událost přesto ční nad ostatními a stále vyvolává spousty otazníků: dnes je to přesně 70 let od letecké havárie nad kanálem La Manche, při němž přišla o život šestice reprezentantů!

Nový fanshop

Na podzim 1948 prožíval národní tým období mezi dvěma zlatými triumfy. Rok předtím vyhrála reprezentace poprvé mistrovství světa na pražském ledě, v roce 1949 tým kolem Zábrodského, Modrého, Konopáska či Roziňáka zopakoval skvělý triumf ve Švédsku. Mezitím přišla stříbrná radost na olympiádě ve Svatém Mořici, kde Čechoslováci sice uhráli bezbrankovou remízu s favorizovanou Kanadou, nicméně lepší skóre posunulo na nejvyšší stupínek zámořský výběr.

Hokej tehdy platil za národní zábavu číslo jedna. U moci už sice byli komunisté, nicméně hokejová reprezentace hrála jako za starých časů. Počátkem listopadu se původně mělo konat oddalované turné do Severní Ameriky, jenže nestalo se, fanoušci tedy očekávali start ligy. Jenže situaci zamíchalo pozvání do Velké Británie k sérii utkání. Vedení svazu souhlasilo, narychlo ještě domluvilo zápas ve Francii.

Kdo nemá britská víza, poletí později. Přidaly se i další komplikace

A tak se elitní výběr bleskově přesouval do Paříže. Jak vypadal plán cesty? V pátek 5. listopadu odlet, o den později střetnutí s Racingem Paříž, v neděli pak přesun do Londýna, kde měl v pondělí proběhnout první ze šesti sjednaných duelů. Jenže všechno dopadlo jinak. Ukázalo se, že Šťovík, Pokorný, Troják a Stibor nemají britská víza. Získat je mohli až v pondělí v Paříži.

Odlet do Londýna se tedy musel posunout. Ovšem komplikacím nebyl konec, přihodilo se tolik zvláštních okolností, že z nich i po letech mrazí. Výprava měla do Paříže vyrazit v pátek, ale mnozí členové neměli v pořádku cestovní doklady. Sobotní letadlo bylo vyprodané, jak tedy spletitou situaci vyřešit? Když se tom dozvěděli ostatní cestující, mnozí se sami vzdali letenek a přenechali je národnímu týmu. Dvě však přesto chyběly.

Do Paříže odletělo dvanáct hokejistů a tři členové výpravy. Náhradní gólman Jarkovský s obráncem Švarcem zůstali, stejnou trasu absolvovali v sobotu. "Tenhle výlet mě už stál tolik nervů, že bych se nedivil, kdyby se ještě něco semlelo. Nejlepší by snad bylo zůstat doma," řekl tehdy Antonín Vodička - bývalý vynikající fotbalista s vicemistr světa 1934, jenž národní tým formálně koučoval.

Bubník si nevyměnil letenku s Pokorným. Zachránilo mu to život

V Paříži se zápas podařilo stihnout, československý tým vyhrál 4:3 nad Kanaďany a Američany, mezi nimiž našel místo jediný rodilý Francouz. To už hokejisté věděli, že pokračování do Londýna nenastane v pondělí, nýbrž hned v neděli. O letenky přes Kanál byla nouze. Výprava se tedy rozdělila do dvou skupin. Šťovík, Troják, Pokorný a Stibor museli do pondělí počkat v Paříži na britská víza, Jarkovský se Švarcem dorazili k Eiffelově věži poté, co už byl stroj s první skupinou pryč.

Zmíněná šestice nevědomky získala letenky na smrt. Přitom mohlo být všechno úplně jinak. Miloslav Pokorný narukoval do ATK Praha, původně neměl s reprezentací jet stejně jako Přemysl Hainý. Ten zůstal doma, Pokorný nikoli. Místo Hainého se do sestavy dodatečně vešel Zdeněk Švarc. S první skupinou neletěl náhradní gólman Zdeněk Jarkovský, přitom hráčů do pole bylo dvanáct. Tehdy se hrávalo na dvě pětky, spíš by se hodil rezervní gólman.

Osud rozhodl, že v Paříži nezůstal Augustin Bubník. Chtěl navštívit známou dívku, která předtím emigrovala s rodiči do Paříže. Nabízel Pokornému, ať si s ním cestu vymění. Nešlo to, což Bubníkovi zachránilo život. Hlavní část výpravy v neděli bez potíží dorazila do Londýna, druhý den dopoledne si zatrénovala a pak hráči čekali na příjezd kamarádů. Večer měla být reprezentace konečně kompletní.

Technici opakovaně zkoušeli navázat kontakt, jenže F-BGAF mlčel...

Štovík, Troják, Pokorný, Stibor, Jarkovský a Švarc nasedli v pondělí 8. listopadu do letadla - malého speciálu Beechcraft, jenž měl kapacitu právě pro šest osob. Stroj pilotoval René de Narbonne, jeden z majitelů, jinak hrdina francouzského odboje a přední sportovní letec. Osmým mužem na palubě byl zkušený navigátor - radista.

Letadlo z Paříže vzlétlo v 16:38, stroj s kódovým označením F-BGAF se z rozjezdové dráhy v Le Bourget odlepil s dvouhodinovým zpožděním. Nad kanálem v tu dobu velmi houstla mlha. O hodinu později - v 17:39 - se Beechcraft ozval z prostoru kdesi mezi Rouenem a Evreux. Odchýlil se od letového koridoru doleva. Proč? To už nikdo nezjistí. Možná se chtěl pilot vrátit do Paříže. Po záhadném hlášení se už letadlo nikdy neozvalo. Technici s ním opakovaně zkoušeli navázat kontakt, jenže F-BGAF mlčel...

Hlavní část týmu mezitím nastoupila ve Wembley k mezistátnímu duelu s Anglií. Během zápasu stoupala nervozita,  hráči mysleli víc a víc na své kamarády. Co se stalo? Doletěli? Nebo se vrátili? Otázek spousta, odpověď žádná. Zápas skončil výhrou Čechoslováku 5:3, ale čert vem výsledek. Bohužel, stroj s označením F-BGAF nedoletěl. Do Londýna, do Paříže, nikam...

Emigrovali, utekli! Nechutné drby živili pracovníci STB

V úterý ráno odstartovaly stroje záchranné služby RAF, s pátráním pomohlo francouzské letectvo. Všechno marné. Až po dlouhé době vydalo moře dvě těla, v jednom byl pak prokazatelně identifikován pilot nešťastného letadla René de Narbonne. Tragická nehoda okamžitě ukončila turné po Velké Británii, zdrcený tým se vrátil domů bez šestice kamarádů.

Jako by bolesti nebylo dost, brzy po neštěstí se vyrojily nejrůznější spekulace a drby. Na ty byli v Čechách vždycky mistři! Prý že hráči nezahynuli, ale po emigraci v klidu užívají svobody v kapitalistickém světě. Podle další verze se měli hokejisté zapojit do národního mužstva v exilu.

Nesmysly a pomluvy vzali za své pracovníci státní bezpečnosti. Po Únoru 1948 panovaly v Československu jiné pořádky, a tak byli příbuzní zemřelých hokejistů vystaveni perzekuci, výslechům, bezohlednému vyšetřování. Například rodina Ladislava Trojáka čelila neustálému šikanování a nakonec byla nuceně vystěhována. Smutný příběh tragédie, k níž došlo před šedesáti lety, ovlinil životy dalších nevinných lidí...

Zahynuli při leteckém neštěstí nad kanálem La Manche (8. listopadu 1948):

Ladislav Troják

Nejstarší ze ztracené šestice. První slovenský hokejista ve federální reprezentaci, začínal kdysi v Košicích, kde je dnes po něm pojmenovaný stadion. Mistr světa 1947, stříbrný medailista z OH 1948. Vynikající pravé křídlo, konstruktivní nahrávač, který spolehlivě plnil obranné úkoly. V době tragédie mu byla čtyřiatřicet let. V reprezentaci hrál poprvé už na OH 1936, celkem stihl 75 mezistátních utkání.

Vilibald Šťovík

Jeden z prvních odchovanců LTC Praha, výtečný obránce, společně s brankářem Bohumilem Modrým výborně hrával házenou. Na mezistátní scéně se premiérově představil během šampionátu 1937, za reprezentaci sehrál 43 utkání. Mistr světa 1947 a stříbrný medailista z olympiády 1948. V době tragédie mu byla jednatřicet let.

Miloslav Pokorný

Mimořádně talentovaný obránce, jehož schopnosti vynikaly v ofenzivě. V době tragédie mu bylo teprve dvaadvacet let. V LTC Praha patřil do proslulé líhně Vladimíra Zábrodského staršího, syn obuvníka a opraváře hokejové výstroje výtečně bruslil. Před leteckým neštěstím odešel na vojnu do ATK Praha, dres klubu ani jednou neoblékl. Mistr světa 1947 a stříbrný medailista z OH 1948, v reprezentaci 19 zápasů.

Karel Stibor

Odchovanec LTC Praha dlouho hrával středního útočníka, až na mistrovství světa 1947 v Praze se z něho stalo levé křídlo. V reprezentaci sehrál 23 utkání, mistr světa 1947 a stříbrný medailista z olympiády 1948. Tragicky zahynul tři dny poté, co oslavil čtyřiadvacáté narozeniny. 

Zdeněk Jarkovský

V době neštěstí student práv, který doháněl studia z dob, kdy nacisté uzavřeli vysoké školy. Brankář I. ČLTK Praha začínal v Novém Bydžově. Za reprezentaci chytal sedm utkání, což byl v éře legendárního Bohumila Modrého kvalitní počin. Mistr světa 1947 a stříbrný medailista z OH 1948. Při tragédii mu bylo třicet let.

Zdeněk Švarc

Mezinárodně nejméně zkušený hokejista ze šestice tragicky zesnulých reprezentantů. Obránce I. ČLTK Praha vyrostl v LTC Žižkov, později hrával za Stadion Praha a po sloučení za Stadion Podolí. Na kontě měl dva mezistátní starty, třetího zápasu za reprezentaci v Londýně se už nedočkal. V době tragédie bylo Švarcovi devětadvacet let.

Český hokej uctí výročí a památku obětí při utkání se Švédy

Český hokej si výročí tragédie a památku jejích obětí připomene při společenském setkání, které proběhne před dnešním utkáním Česká republika – Švédsko v Tipsport aréně. 

„Byla to obrovská osobní, rodinná i sportovní tragédie,“ uvedl prezident Českého hokeje Tomáš Král. „Hokejisté, kterým předchozí roky sebrala okupace, zemřeli krátce potom, co získali první titul mistrů světa, na olympijském turnaji remizovali s nepřekonatelnou Kanadou a chystali se na další velká vítězství. Paralela s neštěstím, které se stalo o řadu let později u Jaroslavle, je šokující a mrazivá.“  

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz