Žďár je hokejové město, před tím davem se hraje neskutečně, líčí Konečný

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

(PIEŠŤANY, od našeho zpravodaje) Z Brna se loni vydal na hostování do Žďáru nad Sázavou, kde dostal šanci mezi dospělými dřív, než čekal – ještě jako mladší dorostenec. A hned se uvedl gólem a asistencí! Jakub Konečný je kromě toho pevnou součástkou reprezentace do 17 let, s níž bude hrát v neděli o prvenství na slovenském turnaji.

Fanshop

Konečný v průběhu turnaje stoupá sestavou, v posledním utkání s Německem si zahrál dokonce v elitní formaci. Za tři zápasy zapsal dvě nahrávky – těch přitom vždycky sbíral víc než gólů.

Cítíte po třech zápasech v řadě únavu?
Trochu to cítit je, ale snažím se to nevnímat. Taťka mě vždycky učil, že věci jako bolest jsou v hlavě. Jdu do toho naplno.

Ale když máte v nohách víc zápasů, musíte tomu přizpůsobit hru. Což se vám proti Němcům dařilo velmi dobře.
Určitě je to jiné. Nemůžeme tam od začátku lítat, v té hře není takový elán a musí to mít větší smysl a organizaci. Myslím, že my máme organizaci zvládnutou opravdu dobře.

A když se zpětně ohlédnete za porážkou se Slováky, v čem vidíte chybu?
Já nevím. Možná jsme se trochu nechali unést tím, že jsme porazili Ameriku. Byli jsme v takové výherní náladě, začalo to už od rozcvičky, že jsme se na to tolik nesoustředili. Vedli jsme, ale čtyři minuty před koncem jsme dostali gól na 3:3, což nás rozhodilo. Mysleli jsme, že potom prodloužení zvládneme, ale prostě nezvládli.

Celkově si šancí vytváříte dost, ale koncovka ještě není taková, jaká by měla být, viďte?
Na koncovce určitě potřebujeme pracovat pořád. Jsou tady přitom hráči, kteří mají koncovku výbornou, jako třeba Honza Myšák nebo Tomáš Chlubna.

Teď před posledním zápasem máte povzbuzující pozici, protože výhra vám zajistí první místo.
Je to povzbuzení. Se Švýcary jsme hráli v červenci, celkově s nimi máme odehráno nejvíc zápasů, takže by se dalo říct, že už jejich hru docela dost známe. Zatím jsme s nimi prohráli jen jednou. Měli bychom to zvládnout. Věřím, že celý tým je teď tak dobře naladěný, že to zvládneme.

Foto: Laco Duračka

Co tedy o Švýcarech víte?
Nebojí se hrát na puku, dobře napadají. Nebojí se dohrávat, jdou do nás. Dá se říct, že na to máme hru přizpůsobenou. Myslím, že na ně máme přichystáno hodně taktiky.

Trojzápas ve Švýcarsku se vám povedl, že?
Určitě. Všechny tři zápasy jsme vyhráli, 4:2, 5:2 a 6:3. Všichni jsme to odmakali. Když se vyhrává, je v kabině pohoda, a potom to jde všechno líp.

Švýcaři jsou v tabulce zatím poslední. Bude to o tom, abyste je nepodcenili?
Určitě. Bude to nepříjemný soupeř, tady není slabého soupeře. Musíme se na to koncentrovat a hlavně je nesmíme podcenit.

Vy v Piešťanech putujete sestavou. Jaké formace jste už vlastně vystřídal?
Když jsem přijel na kemp, začínal jsem ve čtvrté lajně na centru. Po prvním zápase mě trenéři posunuli do druhé lajny na pravé křídlo a teď poslední zápas jsem odehrál v prvním centru s Honzou Myšákem a Honzou Cikhartem.

Myslíte, že jste si tenhle posun zasloužil dobrými výkony?
Nevím, jestli se to dá takhle úplně brát. Máme tady momentálně pět centrů a všichni jsme tak vyrovnaní, že je těžké říct, jestli jsem se tam posunul na základě výkonů. Máme čtyři stejně dobré lajny, takže nějak zvlášť neberu to, že jsem v první. Je to pro mě takové povzbuzení, ale musím makat dál.

Mění se tím vaše role v týmu?
Já jsem spíš takový obranný centr. Teď v první lajně se musím snažit trochu víc útočit, pomáhat klukům. Ale jinak si myslím, že všichni centři tady mají stejnou pozici, takže se toho moc nemění.

Ale zahrát si s takovými spoluhráči musí být radost.
Je to určitě super. Honza Myšák je taky centr, na křídlo ho trenéři posunuli teď proti Němcům. Možná to byl pro něj taky docela nezvyk, ale vyhověli jsme si.

Sezona vám sotva začala a teprve se ukáže, jakou sílu má váš ročník. Jak si podle vás stojí?
Myslím, že náš ročník je hodně silný. Když si budeme věřit a mentálně to zvládneme, tak tým máme hodně silný. Věřím, že se můžeme porovnávat s těmi nejsilnějšími soupeři, s Kanadou, Ruskem, Švédskem, Finskem nebo Amerikou.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Vyslali jste vítězstvím nad Američany vzkaz pro listopadový turnaj v Kanadě, že se s vámi musí počítat?
Myslím, že určitě jo. Amerika a Kanada, to jsou týmy úplně na špičce. Tou výhrou jsme snad dokázali, že na to máme, a že se budeme chtít prát o nejlepší místa.

Loňský tým tam vybojoval bronz, něco takového by bylo taky parádní.
Bude těžké na to navázat, protože konkurence v Kanadě bude hodně velká. Ale musíme makat, pak můžeme udělat dobrý výsledek a navázat na loňskou sedmnáctku.

Zpátky k vám. Pokračujete ve Žďáru nad Sázavou?
Ano, teď budu mít druhý rok hostování ve Žďáru. Jsem v juniorce, ale do áčka mají mladí hráči hodně startů. Minulý rok tam třeba Jarda Pytlík nebo Dan Poizl odehráli skoro celou sezonu. Určitě to tak bude pokračovat a myslím, že já i další mladí se zase do áčka koukneme.

Je dobré hrát v klubu, který dává mladým šanci mezi dospělými, viďte?
Určitě je to pro nás takové povzbuzující, když víme, že tu šanci dostaneme. Makáme víc a víc, abychom si tam mohli zahrát. Je to ještě takový krok nahoru.

V loňské sezoně jste v áčku odehrál dva zápasy. A hned v tom prvním jste měl gól a asistenci.
Je to tak. Gól jsem dostal úplně do prázdné brány od spoluhráčů a ta nahrávka byla potom trochu se štěstím. Ale byl to neskutečný pocit. Potom i fanoušci, jak mě vyvolávali. Žďár je hokejové město, fanoušci tím žijou. Na každý zápas jich chodí minimálně tisíc a před takovým davem je neskutečné si zahrát.

Foto: Petr Nedvěd, hokejzr.cz

Tenhle zápas byl pro vás zatím největším zážitkem?
(přemýšlí) Určitě to byl jeden z těch nejlepších, o tom není pochyb. Ale je jich víc. Třeba první zápas v reprezentaci, to byl taky dobrý moment. Nebo vlastně minulý pátek jsme hráli zápas na oslavu 80 let žďárského hokeje, tam si nás taky zahrálo šest mladíků. To byl asi největší zážitek, zahrát si proti panu Rolinkovi, panu Vampolovi nebo Martinu Nečasovi, Martinu Kautovi… Opravdu neskutečné. Vyprodaný zimák, tři tisíce lidí. To je pecka.

Jste hráčem brněnské Komety. Jak by měla vypadat vaše další budoucnost?
Ještě nevím, co bude příští rok, soustředím se zatím jenom na tuhle sezonu. Určitě to potom budeme řešit. Máme pár týmů v hledáčku, ale ještě to úplně neřešíme.

A chtěl byste se vydat do zahraničí, nebo spíš zůstat v Česku?
Pořád se rozhoduju. Jestli zkusit nějaké Finsko, nebo třeba Ameriku, nebo zůstat tady v Česku.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz