Za syny až do Ruska. Parta funguje i mezi rodiči, říká Lauko starší

Foto: Marek Hedbávný

(ČELJABINSK, od našeho zpravodaje) Z tribun čeljabinské arény se občas ozve: „Češi, Češi!" O podporu reprezentační osmnáctky se starají rodiče, kteří se přiletěli podívat na svoje syny až za Ural. Jedním z nich je Roman Lauko.

Předpokládám, že je pro vás zážitek vidět syna na tak velké akci.
Samozřejmě je. To jsou věci, které kluk zažije jednou za život. Osmnáctka je v podstatě jednoroční záležitost, zatímco dvacítku si třeba někdo může zahrát i třikrát. Kluci si to tady musí užít. I pro ně je to velký zážitek a zkušenost.

Kuba je nejproduktivnější hráč Česka. I z tohoto pohledu musíte být spokojený, ne?
Ano. Jde ale hlavně o to, aby kluci něco předvedli týmově. Individuální výsledek je zajímavý pro rodiče, ale kluci hrají za Českou republiku. Měli by k tomu tak přistupovat – a taky k tomu tak přistupují. Doufám, že tady dokážou nějaký krásný výsledek.

Jaký je Kuba syn? Poslouchá vás?
Asi jako svého tatínka, nijak významně. (usmívá se) Samozřejmě se spolu bavíme i o hokeji, tak jako je to u každého hokejového rodiče. Nějaké svoje poznatky mu k tomu vždy řeknu. Většinou pozitivní. Nejsem moc člověk, který kritizuje. Spíš se snažím poradit, co má udělat líp.

„Kubův draft? Je to blízko – a přitom hrozně daleko."

Kuba si na mistrovství vzal knihu od Stephena Hawkinga.
Na současnou dobu si myslím, že Kuba poměrně dost čte, protože teď je doba mobilů a her. Kuba si rád počte, třeba Harryho Pottera a tak dále.

V červnu Kubu čeká draft do NHL. Jak tento rok, možná zlomový v jeho kariéře, prožíváte?
Já jsem člověk, který postupuje krok od kroku. Teď skončí mistrovství a až pak přijde další krok. I Kuba se nejdřív soustředil na výsledek v extralize a nyní zase na mistrovství světa. Co bude potom, je potom. Je to blízko – a přitom hrozně daleko.

Byl jste letos i na dvacítkách v Americe?
Nene, tam jsem nebyl. Pracuju u hokeje – jsem vedoucím mužstva u Pirátů. A v extralize jsme přestávku neměli. Navíc: ta nominace byla pro Kubu nečekaná. Nebylo to plánované – měl to za odměnu, protože na poslední chvíli zabojoval o místo. Osmnáctku už jsme trochu plánovali.

Foto: piratichomutov.cz

Kdy jste vůbec přiletěl do Čeljabinsku?
Hned na první zápas turnaje.

A jak dlouho tu budete?
Až do konce, do finále.

Jsou tu i další rodiče?
Ano, je nás tu poměrně dost, kolem deseti, patnácti rodičů. Je tu třeba pan Malík, Pekař, Čajka, Blümel...

Parta funguje i mezi rodiči?
Jo, je to super.

Můžete se tady s hráči stýkat, nebo moc ne?
Kluky nenavštěvujeme. Oni mají svůj program a my do něj nechceme vstupovat. Ale po zápase za ním třeba vyběhnu a dvě, tři minuty si popovídáme – o zápase, jak se má a tak dále. Do programu ale v žádném případě nezasahujeme: ten mají svůj a ať ho taky dodržují.

„Ruští fanoušci dokážou ohodnotit i výkon soupeře."

Jak si zatím užíváte atmosféru?
Je to hezké. Překvapilo mě, jak je mistrovství pěkně připravené. Na zápasy domácích Rusů je plno. Někteří kluci si to užili, protože takovou atmosféru ještě nezažili. Musí z toho mít radost.

A co město?
Po Čeljabinsku jsem se byl už podívat. Centrum města je důstojné, ale okolí... Prostě jsme v Rusku.

K nám novinářům se Rusové chovají strašně přátelsky. Jaké máte zkušenosti vy?
Podobné, jsou přátelští. Hlavně při zápasech: máme na sobě české dresy, tak se s námi chtějí fotit.

Místní fanoušci projevují i respekt k soupeřům. V minulém zápase třeba tleskali finským fanouškům, kteří si v hledišti dali pusu. Rusko přitom v tu dobu prohrávalo s Finskem 4:5.
Je to tak. Když nehraje domácí tým, tak fandí těm ostatním. Navíc dokážou ohodnotit i výkon soupeře.

Kdo je největší sportovec v českém týmu?

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz